Chodorkovskij: V Rusku přituhuje. Putin dělá chybu, když nepomáhá lidem

Koronavirus může podrazit nohy Vladimiru Putinovi. Pandemie ohrožuje stabilitu jeho vlády. Známý Putinův oponent Michail Chodorkovskij v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje situaci v Rusku.

Režim Vladimira Putina čelí zřejmě největší hrozbě za celou dvacetiletou existenci. Ruský prezident se musí vypořádat s citelným poklesem důvěry, ruská společnost s izolací a propadem životní úrovně. To vše má jediný jmenovatel – koronavirus.

Evropa se postupně vzpamatovává z pandemie COVID-19, v Rusku naopak nákaza neustupuje. Počet nakažených se podle oficiální statistiky pravidelně zveřejňované ruským ministerstvem zdravotnictví blíží k 300 tisícům, počet obětí COVID-19 je skoro 3 tisíce. Spekuluje se, že skutečná situace může být horší.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin nedáno uvedl, že koronavirem se pouze v ruské metropoli mohlo nakazit až 250 tisíc osob. Ruské hlavní město je přitom ohniskem ruské kronavirové nákazy. Moskva, která má přibližně 12 milionů obyvatel, hlásí nejvíc nakažených a mrtvých na COVID-19 z celého Ruska.

Nákaza se dostala i přes hradby Kremlu. Koncem dubna šéf ruského vládního kabinetu Michail Mišustin oznámil, že onemocněl COVID-19, vir se rovněž objevil u dvou ministrů, kultury a pro bytovou politiku. V polovině května byl hospitalizován Putinův blízký spolupracovník, tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Situace s koronavirem v Rusku doléhá na tamní hospodářství. Kvůli vládou nařízené izolaci se razantně zpomalila ruská ekonomika, která i před pandemií nebyla v nejlepší kondici. Ruská státní kasa také citelně pocítila nízké ceny ropy, neboť země je na vývozu energetických surovin závislá. Evropská banka pro obnovu a rozvoj očekává, že se HDP Ruska za letošní rok může snížit až o 4,5 procenta.

Tvrdá vládní opatření zakazující volný pohyb a nucené pracovní volno doléhají na ruskou společnost. Prokremelský list Moskovskij Komsomolec zveřejnil článek o tom, že kvůli koronavirové krizi někteří Rusové hladoví a na sociálních sítích žádají o potravinou pomoc. Ruským internetem se šíří vlny nespokojenosti se stavem v zemi, především kvůli tomu, že vláda není ochotna lidem situaci s koronavirem vysvětlit a poskytnout lidem v nouzi finanční pomoc.

Aktuální průzkum důvěry k Vladimiru Putinovi provedený nezávislou sociologickou agenturou Levada Centr je proto na několikaletém minimu. Ruskému prezidentovi, ve prospěch kterého byla nedávno změněna ústava, aby mohl vládnout do roku 2036, aktuálně důvěřuje 59 procent. Před dvěma roky prezidenta Putina hřála 81procentní podpora.

Může to znamenat změnu politických preferencí Rusů? Vladimira Putina před politickou krizí chrání apolitičnost ruské společnosti. A to včetně tradičně politicky citlivější části společnosti – mládeže. Jak ukázal průzkum německé Nadace Friedricha Eberta a agentury Levada Centr, drtivá většina mladých Rusů se o politiku nezajímá a nemají ani politické ambice.

Průzkum se zaměřil na takzvanou generaci Z, které by mělo v příštích desetiletích patřit Rusko. Ačkoliv Rusové mezi 14 až 29 lety příliš ruskému prezidentovi nefandí, s jeho ideologií, jak se zdá, problém nemají. Více jak polovina mladých Rusů nedůvěřuje Severoatlantické alianci, přibližně stejné procento věří, že mezi Rusko a Západ mohou pojit přátelské vztahy. A 65 procent dotázaných Rusů si přeje vládu silného lídra.

Co z toho vyplývá pro budoucnost režimu Vladimira Putina? Na to se CNN Prima NEWS zeptala známého oponenta Kremlu Michaila Chodorkovského.

Jak ukázal průzkum německého fondu Eberta společně s Levadou, více jak 80 procent mladých Rusů se nezajímá o politiku. Znamená to, že současná generace Rusů, která má být hybatelem změn, je „ztracená“ a v Rusku nečeká žádné zásadní změny?

Dvacet let Rusům vštěpují, že nemohou nijak ovlivnit politiku. Že je politika špinavá záležitost a že politickými metodami není možné ovlivnit život společnosti. Navíc vláda systematicky čistí opoziční část politického spektra, mládež proto nemá své politické představitele. Neexistují lidé nebo strany, které by hájily jejich zájmy. Proto ruská mládež během podobných průzkumů dává odpovídající odpovědi. Zároveň však stejné průzkumy ukazují rostoucí procento Rusů připravených se zúčastnit protestů a nebo je schvalují. Je tu jeden terminologický detail. Moji spoluobčané nepovažují boj za své ekonomické a sociální práva politikou, ačkoliv samozřejmě o politiku jde.

Průzkum současně ukazuje, že pouze 52 procent mladých Rusů věří, že vztahy mezi Ruskem a Západem mohou být skutečně přátelské. Pouze třetina mladých Rusů považuje Rusko za evropskou zemi. Co to podle vašeho názoru znamená?

Můžeme říct „pouze 52 procent“, nebo že více jak polovina ruské mládeže za podmínek trvalé a totální státní propagandy stejně považuje dobré vztahy se Západem za možné. Jen, co proud propagandy vyschne, procento těch, kteří se hlásí k euroatlantické civilizaci, vyroste ještě víc. Ruská mládež stejně sleduje západní seriály, hraje západní videohry a tráví čas na západním YouTube. Nedával bych velkou váhu takovým výsledkům průzkumu.

Může politickou situaci v zemi nějak ovlivnit koronavirus? Rusko podle všeho čekají neprosté časy.

Rozhodně vyostří situaci. A už jí vyostřuje. Putin dělá chybu, když odmítá poskytnout lidem finanční pomoc. Rozhodl se jít cestou zavedení karantény bez jejího oficiálního vyhlášení. Lidé jsou zavření doma, ale stát na sebe nebere žádné závazky, aby jim pomohl. Jak dlouho to může trvat? Už začínají protesty. V některých regionech dochází k hladovým povstání. Zatím demonstranti nemají politické požadavky, dříve nebo později k tomu dojde.

Zůstane Putin u moci do roku 2036, jak mu to umožňují nedávné změny ústavy?

Od začátku bylo jasné, že Putin změnu připravoval, aby zůstal u moci po vypršení funkčního období. Jen nebylo jasné, jak to provede. Teď už to jasné je. Bude to provedeno nejjednodušším a nejprimitivnějším způsobem – vynulováním prezidentských období od přijetí ústavních změn. Tímto způsobem se Putin zachoval jako středoasijský autokrat. Příliš by si nepřál takový příměr, ale vydal se stejnou cestou.

To znamená, že nenašel žádný jiný způsob, jak si zachovat osobní moc. Jakmile se vydal touto cestou, už z ní nemůže sejít. Proto si myslím, že zůstane u moci do té doby, dokud se mu bude dařit. A jestli to bude do roku 2036 nebo do nějakého jiného roku, tak to bude záležet nejen na něm.

Michail Chodorkovskij (* 26. června 1963, Moskva)

• Ruský podnikatel a bývalý šéf ropného gigantu Jukos byl jednou z nejvýraznějších postav ruského hospodářství 90. let. Angažoval se také v politice. Svého času byl nejbohatším Rusem s majetkem kolem 15 miliard amerických dolarů.
• Od roku 2003 byl vyšetřován kvůli hospodářským trestným činům.
• V roce 2005 ho poslal soud na 9 let vězení za daňové úniky a zpronevěru.
• V prosinci 2010 moskevský soud ve druhém procesu odsoudil Chodorkovského a jeho společníka Platona Lebeděva ke 14 letům vězení za údajnou krádež ropy a za praní špinavých peněz, trest byl poté několikrát snížen.
• Chodorkovskij označoval proces za politicky motivovaný, to ale v roce 2013 Evropský soud pro lidská práva odmítl. Konstatoval ale, že došlo k prohřeškům proti spravedlivému procesu.
• Brány věznice opustil v prosinci roku 2013 poté, co mu prezident Vladimir Putin udělil milost.
• Po propuštění Chodorkovskij emigroval na Západ. S rodinou pobýval ve Švýcarsku a nyní žije v Londýně.
• V roce 2014 obnovil činnost opozičního hnutí Otevřené Rusko.
• Koncem roku 2015 na něj ruský soud vydal mezinárodní zatykač. Chodorkovskij je obviněn z podílu na dvou vraždách z konce 90. let minulého století.