Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Chodorkovskij: V Rusku přituhuje. Putin dělá chybu, když nepomáhá lidem


Koronavirus může podrazit nohy Vladimiru Putinovi. Pandemie ohrožuje stabilitu jeho vlády. Známý Putinův oponent Michail Chodorkovskij v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje situaci v Rusku.

Režim Vladimira Putina čelí zřejmě největší hrozbě za celou dvacetiletou existenci. Ruský prezident se musí vypořádat s citelným poklesem důvěry, ruská společnost s izolací a propadem životní úrovně. To vše má jediný jmenovatel – koronavirus.

Evropa se postupně vzpamatovává z pandemie COVID-19, v Rusku naopak nákaza neustupuje. Počet nakažených se podle oficiální statistiky pravidelně zveřejňované ruským ministerstvem zdravotnictví blíží k 300 tisícům, počet obětí COVID-19 je skoro 3 tisíce. Spekuluje se, že skutečná situace může být horší.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin nedáno uvedl, že koronavirem se pouze v ruské metropoli mohlo nakazit až 250 tisíc osob. Ruské hlavní město je přitom ohniskem ruské kronavirové nákazy. Moskva, která má přibližně 12 milionů obyvatel, hlásí nejvíc nakažených a mrtvých na COVID-19 z celého Ruska.

Nákaza se dostala i přes hradby Kremlu. Koncem dubna šéf ruského vládního kabinetu Michail Mišustin oznámil, že onemocněl COVID-19, vir se rovněž objevil u dvou ministrů, kultury a pro bytovou politiku. V polovině května byl hospitalizován Putinův blízký spolupracovník, tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Situace s koronavirem v Rusku doléhá na tamní hospodářství. Kvůli vládou nařízené izolaci se razantně zpomalila ruská ekonomika, která i před pandemií nebyla v nejlepší kondici. Ruská státní kasa také citelně pocítila nízké ceny ropy, neboť země je na vývozu energetických surovin závislá. Evropská banka pro obnovu a rozvoj očekává, že se HDP Ruska za letošní rok může snížit až o 4,5 procenta.

Tvrdá vládní opatření zakazující volný pohyb a nucené pracovní volno doléhají na ruskou společnost. Prokremelský list Moskovskij Komsomolec zveřejnil článek o tom, že kvůli koronavirové krizi někteří Rusové hladoví a na sociálních sítích žádají o potravinou pomoc. Ruským internetem se šíří vlny nespokojenosti se stavem v zemi, především kvůli tomu, že vláda není ochotna lidem situaci s koronavirem vysvětlit a poskytnout lidem v nouzi finanční pomoc.

Aktuální průzkum důvěry k Vladimiru Putinovi provedený nezávislou sociologickou agenturou Levada Centr je proto na několikaletém minimu. Ruskému prezidentovi, ve prospěch kterého byla nedávno změněna ústava, aby mohl vládnout do roku 2036, aktuálně důvěřuje 59 procent. Před dvěma roky prezidenta Putina hřála 81procentní podpora.

Může to znamenat změnu politických preferencí Rusů? Vladimira Putina před politickou krizí chrání apolitičnost ruské společnosti. A to včetně tradičně politicky citlivější části společnosti – mládeže. Jak ukázal průzkum německé Nadace Friedricha Eberta a agentury Levada Centr, drtivá většina mladých Rusů se o politiku nezajímá a nemají ani politické ambice.

Průzkum se zaměřil na takzvanou generaci Z, které by mělo v příštích desetiletích patřit Rusko. Ačkoliv Rusové mezi 14 až 29 lety příliš ruskému prezidentovi nefandí, s jeho ideologií, jak se zdá, problém nemají. Více jak polovina mladých Rusů nedůvěřuje Severoatlantické alianci, přibližně stejné procento věří, že mezi Rusko a Západ mohou pojit přátelské vztahy. A 65 procent dotázaných Rusů si přeje vládu silného lídra.

Co z toho vyplývá pro budoucnost režimu Vladimira Putina? Na to se CNN Prima NEWS zeptala známého oponenta Kremlu Michaila Chodorkovského.

Jak ukázal průzkum německého fondu Eberta společně s Levadou, více jak 80 procent mladých Rusů se nezajímá o politiku. Znamená to, že současná generace Rusů, která má být hybatelem změn, je „ztracená“ a v Rusku nečeká žádné zásadní změny?

Dvacet let Rusům vštěpují, že nemohou nijak ovlivnit politiku. Že je politika špinavá záležitost a že politickými metodami není možné ovlivnit život společnosti. Navíc vláda systematicky čistí opoziční část politického spektra, mládež proto nemá své politické představitele. Neexistují lidé nebo strany, které by hájily jejich zájmy. Proto ruská mládež během podobných průzkumů dává odpovídající odpovědi. Zároveň však stejné průzkumy ukazují rostoucí procento Rusů připravených se zúčastnit protestů a nebo je schvalují. Je tu jeden terminologický detail. Moji spoluobčané nepovažují boj za své ekonomické a sociální práva politikou, ačkoliv samozřejmě o politiku jde.

Průzkum současně ukazuje, že pouze 52 procent mladých Rusů věří, že vztahy mezi Ruskem a Západem mohou být skutečně přátelské. Pouze třetina mladých Rusů považuje Rusko za evropskou zemi. Co to podle vašeho názoru znamená?

Můžeme říct „pouze 52 procent“, nebo že více jak polovina ruské mládeže za podmínek trvalé a totální státní propagandy stejně považuje dobré vztahy se Západem za možné. Jen, co proud propagandy vyschne, procento těch, kteří se hlásí k euroatlantické civilizaci, vyroste ještě víc. Ruská mládež stejně sleduje západní seriály, hraje západní videohry a tráví čas na západním YouTube. Nedával bych velkou váhu takovým výsledkům průzkumu.

Může politickou situaci v zemi nějak ovlivnit koronavirus? Rusko podle všeho čekají neprosté časy.

Rozhodně vyostří situaci. A už jí vyostřuje. Putin dělá chybu, když odmítá poskytnout lidem finanční pomoc. Rozhodl se jít cestou zavedení karantény bez jejího oficiálního vyhlášení. Lidé jsou zavření doma, ale stát na sebe nebere žádné závazky, aby jim pomohl. Jak dlouho to může trvat? Už začínají protesty. V některých regionech dochází k hladovým povstání. Zatím demonstranti nemají politické požadavky, dříve nebo později k tomu dojde.

Zůstane Putin u moci do roku 2036, jak mu to umožňují nedávné změny ústavy?

Od začátku bylo jasné, že Putin změnu připravoval, aby zůstal u moci po vypršení funkčního období. Jen nebylo jasné, jak to provede. Teď už to jasné je. Bude to provedeno nejjednodušším a nejprimitivnějším způsobem – vynulováním prezidentských období od přijetí ústavních změn. Tímto způsobem se Putin zachoval jako středoasijský autokrat. Příliš by si nepřál takový příměr, ale vydal se stejnou cestou.

To znamená, že nenašel žádný jiný způsob, jak si zachovat osobní moc. Jakmile se vydal touto cestou, už z ní nemůže sejít. Proto si myslím, že zůstane u moci do té doby, dokud se mu bude dařit. A jestli to bude do roku 2036 nebo do nějakého jiného roku, tak to bude záležet nejen na něm.

Michail Chodorkovskij (* 26. června 1963, Moskva)

  • Ruský podnikatel a bývalý šéf ropného gigantu Jukos byl jednou z nejvýraznějších postav ruského hospodářství 90. let. Angažoval se také v politice. Svého času byl nejbohatším Rusem s majetkem kolem 15 miliard amerických dolarů.
  • Od roku 2003 byl vyšetřován kvůli hospodářským trestným činům.
  • V roce 2005 ho poslal soud na 9 let vězení za daňové úniky a zpronevěru.
  • V prosinci 2010 moskevský soud ve druhém procesu odsoudil Chodorkovského a jeho společníka Platona Lebeděva ke 14 letům vězení za údajnou krádež ropy a za praní špinavých peněz, trest byl poté několikrát snížen.
  • Chodorkovskij označoval proces za politicky motivovaný, to ale v roce 2013 Evropský soud pro lidská práva odmítl. Konstatoval ale, že došlo k prohřeškům proti spravedlivému procesu.
  • Brány věznice opustil v prosinci roku 2013 poté, co mu prezident Vladimir Putin udělil milost.
  • Po propuštění Chodorkovskij emigroval na Západ. S rodinou pobýval ve Švýcarsku a nyní žije v Londýně.
  • V roce 2014 obnovil činnost opozičního hnutí Otevřené Rusko.
  • Koncem roku 2015 na něj ruský soud vydal mezinárodní zatykač. Chodorkovskij je obviněn z podílu na dvou vraždách z konce 90. let minulého století.