Chtěla se vdát z lásky, Tálibán ji nechal ukamenovat. Dnes režim bere ženám školy i svobodu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Brutální smrt Rukhshany šokovala v roce 2015 svět.
Dívka zemřela kvůli útěku před nuceným sňatkem.
Postavení žen v Afghánistánu se stále zhoršuje.
Režim omezuje vzdělání, práci i pohyb obyvatelek.
Chtěla pouze uniknout z nuceného sňatku a žít s mužem, kterého milovala. Devatenáctiletá Rukhshana ale skončila v rukou Tálibánu. Za údajný předmanželský sex ji čekal brutální trest – ukamenování. Hrůznou popravu v roce 2015 zachytilo video, které později obletělo svět. O jedenáct let později se situace afghánských žen nijak zásadně nezlepšila. Spíše naopak. Pět let po návratu Tálibánu k moci čelí ženy a dívky jedněm z nejtvrdších omezení na světě.
Rukhshana stojí v jámě vykopané ve vyprahlém svahu afghánských hor. Nad zemí je vidět pouze její hlava. Kolem ní stojí muži a ze země zvedají kameny, přičemž je jeden po druhém na vyděšenou mladou ženu házejí.
ČTĚTE TAKÉ: Při ukrajinských náletech v Rusku zemřely dvě děti, tvrdí úřady. Sklady zboží hoří
Její zoufalý křik sílí. Kameny dopadají na její tělo a v pozadí se ozývá volání „Alláhu akbar“. Devatenáctiletá Afghánka brutální útok nepřežije.
Ukamenování se odehrálo v roce 2015 v provincii Ghor. Záznam pořídil anonymní svědek a následně se dostal k Rádiu Svobodný Afghánistán. Znepokojivé záběry, které poprvé zachytily, jak daleko je Tálibán ochoten zajít při trestání bezbranných žen, se rychle rozšířily na sociálních sítích a šokovaly celý svět.
Na Rukhshanině ukamenování je ještě tragičtější to, že se jednoduše snažila uniknout z represivních okovů pravidel Tálibánu, připomněl deník Daily Mail. Už ve třinácti letech jí otec domluvil sňatek se starším mužem. Dívka se ale vdávat nechtěla. Utekla proto s Mohammadem Gulem, chlapcem, do kterého byla zamilovaná už od dětství.
Čtěte také
Dvojice se ukryla v okrese Saghar v provincii Ghor. Rukhshanu však později zadržely bezpečnostní složky a předaly ji zpět otci.
Ten ji znovu donutil ke sňatku. Rukhshana ale opět utekla. Společně s Mohammadem se vydala směrem k vesnici Murghab. Cestou je zastavil místní velitel Tálibánu, který podle dostupných informací předtím navrhoval, aby si Rukhshana vzala jeho bratra. Devatenáctiletou ženu obvinili z předmanželského sexu a zatkli.
Tálibán následně požadoval po jejím otci pět milionů afghání za její propuštění. Rodina však požadované peníze neměla. Tálibánský duchovní proto vydal příkaz k jejímu ukamenování.
Moje čest a důstojnost už byly zničeny
Rukhshanin příběh je starý více než deset let. Přesto se při pohledu na současný Afghánistán nabízí otázka, jak moc se toho od té doby změnilo.
Působivý pohled do fungování režimu nyní přinesla reportáž BBC. Ta popisuje například setkání s osmnáctiletou ženou, kterou označuje pseudonymem Tuba. Mladá Afghánka přišla za guvernérem Abdullahem Sarhadim s žádostí o rozvod a tvrdila, že ji manžel měsíce týral a bil. „Kdyby existovala jakákoli možnost spolu žít, nebyla bych tady… Už jsem se rozhodla,“ řekla mu.
V průměru každých 10 minut je ve světě zabita jedna žena nebo dívka rukou svého intimního partnera nebo člena rodiny. Aby se zdůraznil genderový rozměr a dynamika moci a kontroly v případech smrtelného násilí páchaného na ženách, byl zaveden termín „femicida“.
Světová zdravotnická organizace (WHO) rozeznává tyto tři typy femicidy:
Intimní femicida – nejčastější typ, kdy je pachatelem partner, bývalý partner nebo jiný blízký muž.
Neintimní femicida – pachatelem je cizí osoba, často je spojována s nenávistí vůči ženám, obchodováním s lidmi, válkami nebo gangy.
Kolektivní femicida – hromadné a systematické zabíjení žen podle určitých pravidel nebo ideologických důvodů. Příkladem jsou čestné vraždy (spáchané kvůli údajně poškozené cti rodiny) nebo cílené vraždy žen během konfliktů a genocid.
Guvernér se ji přesto snažil přesvědčit, aby v manželství zůstala. „Zeptejte se sama sebe: Kdo si mě vezme jako rozvedenou?“ ptal se jí a zdůrazňoval, že by měla v mnoha ohledech ustoupit, pokud nechce ztratit svou důstojnost a čest.
„Pane guvernére, moje čest a důstojnost už byly zničeny,“ odpověděla mu však mladá žena bez váhání.
Ani tato odpověď však nevedla k jednoduchému řešení. Podle systému založeného na výkladu šaríi může žena při žádosti o rozvod čelit finančním požadavkům. V tomto případě její manžel požadoval čtyřnásobek částky, kterou rodina odmítla zaplatit.
Guvernér nakonec navrhl, aby žena dostala vlastní pokoj, a jejího manžela varoval, aby ji nebil. Pokud by tak učinil, podle něj by mohl skončit ve vězení.
Hřbitov lidských práv
UN Women tento měsíc situaci afghánských žen označila za jednu z nejhorších krizí ženských práv na světě. Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk dokonce Afghánistán nazval „hřbitovem lidských práv“.
Ženy mají například zakázáno navštěvovat střední školy a univerzity, pracovat ve většině zaměstnání a účastnit se téměř všech volnočasových aktivit, včetně návštěv posiloven, kosmetických salonů, a dokonce i veřejných parků.
Pravidla rovněž stanovují, že ženy mohou vycházet na veřejnost pouze v úplném hidžábu – tedy s pokrývkou hlavy a dlouhým oděvem zakrývajícím celé tělo, a zároveň musí mít zakrytý obličej tak, aby byly vidět pouze oči.
V Kandaháru, kde sídlí nejvyšší představitel Tálibánu, se pravidla podle BBC ještě zpřísnila. Muži například musí nosit vousy a rozhlasové stanice nesmějí vysílat hudbu ani ženské hlasy.
Čtěte také
Dodržování těchto pravidel kontroluje obávané Ministerstvo pro šíření ctnosti a prevenci neřesti. Pokud ženy pravidla nedodrží, hrozí jim brutální tresty.
V Herátu byly například zadrženy nejméně desítky žen kvůli údajnému porušování pravidel oblékání. Některé z nich přitom podle místních zdrojů měly na sobě hidžáb. „Obtěžují ženy všude pod záminkou prosazování morálky,“ popsal situaci jeden z obyvatel Herátu. Podle jeho slov jsou ženy zadržovány, zastrašovány a vystavovány psychickému násilí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Považuji se za Rusa. Ukrajinci zajatí v uniformě nepřítele popsali, proč bojovali proti vlasti
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
