Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Tým asi 130 evropských vědců se domnívá, že nalezl způsob, jak využít mobilní telefony k omezení šíření nového typu koronaviru, aniž by hrozilo riziko zneužití třetími stranami včetně jednotlivých vlád. Mobilní aplikace se šifrováním na základě technologie bluetooth shromažďuje a určitou dobu v zařízení uchovává informace o zařízeních, se kterými přišla do pro infekci dostatečné vzdálenosti. V případě nákazy pak informuje ostatní zařízení.
Zatím osm zemí se zapojí do projektu Pan-European Privacy-Preserving Proximity Tracing (PEEP-PT, nástroj panevropského soukromí zachovávajícího sledování přiblížení), v rámci něhož se zveřejní kód pro aplikaci, která analyzuje bluetooth signály mezi mobilními telefony, aby detekovala uživatele, kteří byli dostatečně blízko sebe a mohli se tak nakazit, řekla webu Politico.eu skupina zhruba 130 akademiků, aktivistů a technologických expertů.
Současnými členy této iniciativy financované skrze dary jsou organizace z Rakouska, Belgie, Dánska, Francie, Německa, Itálie, Švýcarska a Španělska. Iniciativa je ale otevřená dalším organizacím a zemím i mimo evropský kontinent.
Mezi prvními zeměmi, které aplikaci založenou na speciálním kódu spustí, bude Německo. Ačkoliv to nebylo oznámeno oficiálně, prezident Insitutu Roberta Kocha Lothar Wieler, který koordinuje berlínské reakce na pandemii, naznačil, že institut se do této aktivity s dobrovolnou aplikací zapojil. Na úterní tiskové konferenci pak uvedl, že v ideálním případě by se do aplikace měla přihlásit celá německá populace.
Spuštění nástroje Pan-European Privacy-Preserving Proximity Tracing je reakcí na tlak, jemuž jsou vystaveni političtí lídři, aby nalezli řešení pro oživení uzavřených evropských hospodářství, aniž by vyvolali prudký nárůst případu onemocnění COVID-19.
Data dočasně uložena v mobilech
Posbíraná data ve zmíněném projektu budou dočasně uložena v telefonech. V případě, že bude některý z uživatelů později na virus pozitivně testován, aplikace upozorní všechny, kteří byli v předchozích dnech v jeho dosahu. Součástí nového evropského softwaru jsou záruky pro šifrování dat a anonymizaci osobních údajů, tvrdí berlínský Fraunhofer Heinrich Hertz Institut i Švýcarský federální technologický institut v Lausanne.
Tyto záruky zabezpečují ochranu před zneužitím třetími stranami včetně vlád jednotlivých zemí a zajišťují, aby vysoké standardy v oblasti ochrany dat v souvislosti s bojem s pandemií neutrpěly nenahraditelné škody.
Efektivnost aplikace závisí na počtu uživatelů
Většina zemí, mezi nimiž je i Česká republika, sleduje trasu infekce díky rozhovorům s infikovanými osobami. Tento proces je však velmi zdlouhavý a náchylný k chybám.
V souvislosti s permanentním nošením smarthponů, díky kterým lze sledovat pohyb, pak mají vlády po celém světě logicky tendenci využívat tyto informace k lepší identifikaci potenciálně nově nakažených. A výhodou PEPP-PT nástroje je podle jeho z vývojářů dobrovolnost při stažení aplikace a kód, který znemožní virtuálně odhalit identitu člověka, který zařízení používá.
Velkým úkolem ale bude přesvědčit dostatek lidí, aby si aplikaci nainstalovali, a ta se díky tomu stala efektivním nástrojem. Podle epidemiologa Marcela Salathého by mělo aplikaci pro její účinnost využívat ideálně alespoň 60 procent populace, ale v principu podle něj i menší procento uživatelů pomůže změně k lepšímu.
Chytrá karanténa v ČR
Česká republika pod vedením epidemiologa a šéfa Centrálního řídícího týmu COVID-19 Romana Prymuly chystá projekt takzvané „chytré karantény“. Konkrétnímu projektu chytré karantény velí generál Petr Procházka.
Projekt začal podle ČTK pilotně fungovat v pondělí v Jihomoravském kraji. Jeho základem je zmapování pohybu infikovaného člověka za posledních pět dní podle údajů z mobilního telefonu a platební karty. Data, jejichž získání je podmíněno souhlasem nakaženého, poslouží k sestavení mapy jeho pohybu. Hygienici pak nad ní s nemocným proberou, s kým se na různých místech potkal. Pokud se projekt osvědčí v praxi, mohla by chytrá karanténa nahradit plošná restriktivní omezení.
