Chytrá karanténa už probíhá ve všech krajích. Co přináší za změny?

U všech nakažených se hygienici i dosud snažili dopátrat veškeré rizikové kontakty, tedy osoby, se kterými byl nemocný v bližším nebo déle trvajícím kontaktu. U každého případu by to podle epidemiologa Romana Prymuly měli stihnout maximálně do tří dnů. Obvolávání těchto lidí si mohou nově rozdělit s call centrem, kde pracující vojenští medici. Samotné epidemiologické šetření, tedy asi hodinový podrobný rozhovor, pak povede epidemiolog z hygieny. Dle zákona o ochraně veřejného zdraví má každý občan povinnost hygienikům poskytnout všechny okolnosti, které s nákazou souvisejí.

V rámci přesného vystopování pohybu nakažených osob v posledních pěti dnech pomůže takzvaná vzpomínková mapa, jež je vytvořena z dat platební karty a mobilního operátora. Pracovat s daty vzpomínkové mapy však budou moci hygienici pouze v případě, kdy jim infikovaný poskytne souhlas. Podobně může data poskytnout rovněž mobilní aplikace s názvem eRouška, jež je součástí chytré karantény.

Hygienici po nabytí těchto informací všechny zmíněné kontakty osloví a pošlou je do preventivní karantény. Po nejméně pěti dech od posledního kontaktu s nakaženým budou testováni výtěrem z nosohltanu. Odstup několika dní je dle odborníků třeba k tomu, aby se virus v těle rozvinul a test ho byl následně schopen odhalit. Podle výsledku testů lidé v karanténě zůstanou až do uzdravení doma, nebo jim ji lékař ukončí.

Několik desítek hygieniků v otevřeném dopise vládě a poslancům uvedlo, že podle nich v současné době, kdy přibývá málo infikovaných, dohledávání nemocných neurychlí. Zhruba šedesát podepsaných hygieniků se navíc ohradilo proti tomu, že by byli „zadržovateli pokroku“. Reagovali tak na slova náměstka Prymuly o tom, že zavádění nových systémů nešlo tak rychle, jak se očekávalo.