Cíleně dítě vystavit nepohodě nebo chladu není na škodu, říká k výchově Marian Jelínek

Vysokoškolský pedagog, psycholog a trenér Marian Jelínek

DO POHODY s Marianem Jelínkem, Citlivost ve výchově - 26.10. v 09:30

„Nepovedlo se ti to? Nebuď smutný ani naštvaný, skočíme do mekáče.” Bývá tohle váš rodičovský recept na dětské slzy? Mentální kouč Marian Jelínek by vám vcelku nekompromisně sdělil, že takový přístup dlouhodobě nefunguje, ba škodí. A na mysli nemá nutně jen kalorie nastřádané v hranolkách.

„V našem životě je extrémně důležitá zodpovědnost a taky je extrémně atakovaná, děti ji proto musíme učit už od dětství,” říká Jelínek v nové epizodě podcastu Do pohody. Ten vznikal v době, kdy českou internetovou bublinou kolovalo video, v němž Marian Jelínek popisuje, že vztekání malé tenistky a její házení raketou na kurtě považuje za selhání – její i rodičů.

ČTĚTE DÁLE: Nepopulární názor? Za štěstí jsme si z většiny zodpovědní sami, říká mentální kouč Jágra

„Holčička se nechovala, jak má, a my ji za to pochválíme? Jsou věci, které může mít pod kontrolou a v tom selhala,” reagoval Jelínek na dotaz moderátorky Lucie Čermákové, proč považoval situaci na tenisovém kurtě za nezvládnutou.

Jak se k ní tedy pro příště postavit a kdy obecně chválit? Jakýkoliv výkon má podle Jelínka kvantifikovanou a kvalitativní podobu. Je potřeba hodnotit to, co do věci vkládám. „Nemůžu mít pod kontrolou výsledek, ale mám pod kontrolou úsudek a to, jak k věcem přistupuji,” vysvětluje bývalý hokejový trenér. „Tímhle měřítkem mohu chválit někoho, kdo dostane ve škole trojku, někdy ale naopak nebudu chválit za dvojky,” pokračuje Jelínek ve vysvětlení, proč výsledek není to klíčové. Zjednodušeně řečeno jsou situace, kdy je dobré chválit i za snahu.

Správně cílená chvála podle něj vede k tomu, že vytváříme v člověku pocit zodpovědnosti, která slouží jako určitý jízdní řád v životě: „Když budu mít zodpovědnost ke svému tělu, nebudu se přejídat a nebudu mít 150 kilo, zodpovědnost sebou přece nese určitou sebelimitaci,” nutí Jelínek k zamyšlení.

Podle mentálního kouče se dnes často dopouštíme chyby, když srovnáváme současné postupy s postupy z dřívějších dob. Úkol současných rodičů je vypěstovat v dětech především orientaci v aktuálním světě.

V něm často chybí limity nebo překážky. I proto je dobré je do života v rozumné míře vkládat, navrhuje Jelínek.

Má si tedy dítě cíleně prožít určité útrapy, je to nutné? ptá se moderátorka. „Já vycházím z babského rozumu – jak jinak otužit dítě, než ho vystavovat chladu? Jak vybudovat psychickou odolnost, než že někdy dítě vystavím nějakým útrapám?” odpovídá Jelínek otázkou. Pokud chceme mít k něčemu hlubší vztah, je takový prožitek důležitý,“ zdůrazňuje.

Podobný přístup může sloužit jako částečná prevence různých deprivací. „Když dítě vychovám v tom, že mohou mít všechno, ve chvíli, kdy to nedosáhne, bude v depresi. Musím ho naučit toho, že když něčeho nedosáhnu, tak se z toho nezhroutím,” obhajuje Jelínek svůj názor.

Více otázek a odpovědí sledujte v druhém díle podcastu Do pohody.

Tagy: