V přírodě žijí necelé dva tisíce pand velkých. Zdroj: China Daily
Sedm přírodních rezervací a devět přírodních parků. Na souboru chráněných území na jihozápadě Číny se rozprostírá Útočiště pandy velké v Sečuánu. Právě tady žije více než třetina populace ohrožené pandy velké. Ve zdejších deštných pralesích však nacházejí ochranu i další ohrožené druhy zvířat.
V horách jihozápadní provincie najdeme rozsáhlou síť výzkumných středisek, rezervací, chovných stanic i azylů pro divoká zvířata. Celá desetiletí se tu vědci snaží především zvýšit počty pand velkých v zajetí, aby mohly posílit volně žijící populaci. V celé Číně nežijí ani dva tisíce zástupců tohoto druhu. V zajetí žije něco málo přes dvě stě dvacet pand. Od roku 2006 bylo díky chovnému programu do rezervací vypuštěno sedm jedinců. Ve stejný rok bylo Útočiště prohlášeno za součást světového dědictví UNESCO.
Ačkoliv počty pand příliš nerostou, v roce 2016 se přesunuly z kategorie „ohrožený druh“ do kategorie „zranitelný druh“. Opatření na záchranu tohoto druhu jsou totiž poměrně úspěšná. Ještě v sedmdesátých letech v Číně žila jen polovina, tedy tisícovka zástupců tohoto druhu. A není divu – za zabití pandy totiž v Číně hrozí i trest smrti a naopak jejich zachránci jsou značně oceňováni.
Kromě pand velkých v Útočišti žijí i ohrožené pandy červené. Zdroj: China Daily
Ne vždy se však výzkumníci shodnou s ochránci zvířat. Jádrem sváru bývají především značné zásahy do přirozeného průběhu života pand. Kvůli snaze o co nejvyšší úspěšnost odchovů totiž výzkumníci například oddělují mláďata od matek ještě před dovršením šesti měsíců věku. Malé pandy tak přicházejí o značnou část dovedností a znalostí, které jim může předat jen jejich matka a na kterých může v přírodě záviset jejich přežití. Možná i proto není překvapivé, že ze sedmi vypuštěných pand dvě v přírodě již zemřely.
Ošetřovatelé nosí speciální obleky připomínající právě pandy, aby si mláďata nezvykala na přítomnost lidí. Zdroj: China Daily
Síť rezervací a parků se rozkládá na ploše více než devíti tisíc kilometrů čtverečních. Z dalších ohrožených druhů zde žijí například pandy červené nebo levharti obláčkoví. Podle dvouleté investigace Greenpeace East Asia však i jim nyní hrozí nebezpečí. Podle jejich zjištění totiž v posledních letech bylo ve zdejších chráněných oblastech vykáceno téměř třináct kilometrů čtverečních lesů. Proto upozorňují, že těžaři využívají skuliny v už tak slabých lesnických směrnicích. Ty umožňují vykácet „nefunkční“ přirozené pralesy a nahradit je výdělečnými plantážemi. Odlesňování by tak mohlo zmařit dlouholeté snahy výzkumníků navrátit pandy velké do sečuánské divočiny.
