Si Ťin-pching a Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu ráno odletěl z Moskvy. S odvoláním na čínskou státní televizi CCTV o tom informovala agentura Reuters. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která už déle než rok vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o "mír a dialog".
Pro čínského prezidenta šlo o první zahraniční cestu od znovuzvolení prezidentem na bezprecedentní třetí funkční období. V Moskvě byl zároveň jako první cizí hlava státu od doby, kdy minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
ČTĚTE TAKÉ: Silácké řeči Trumpa? Neuvědomuje si závažnost problémů a hrozí mu obžaloba, píše deník
Jak Moskva tak Peking hovořily o Siově třídenní cestě jako o příležitosti k prohloubení deklarovaného „přátelství bez hranic“ obou zemí. Prezidenti podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Čína chce podle Sia do Ruska dodávat více elektroniky a Rusko si podle Putina přeje, aby čínské firmy nahradily v zemi západní společnosti, které zemi opustily kvůli konfliktu na Ukrajině.
Putin dohodl s čínským prezidentem zvýšení dodávek ruského plynu. O jak velký objem půjde?
Rusko hodlá zvýšit export plynu do Číny a Moskva je také připravena pomoci čínským firmám nahradit západní společnosti, které opustily ruský trh kvůli ruskému konfliktu s Ukrajinou. Prohlásil to v úterý podle tiskových agentur prezident Vladimir Putin poté, co v Moskvě druhým dnem jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Rusko naopak uspokojí čínskou ekonomiku spolehlivými dodávkami ropy a plynu, uvedl Putin. Jejich vývoz tvoří důležitou součást ruské ekonomiky a Moskva po zhroucení evropského odbytiště kvůli své invazi na Ukrajinu usiluje o větší export do asijských zemí. Objem obchodu mezi Čínou a Ruskem loni dosáhl podle Putina rekordních téměř 190 miliard amerických dolarů (asi 4,2 bilionu Kč) a letos by měl překročit 200 miliard.
Bílý dům v reakci na návštěvu vyjádřil pochybnost, že Čína hodlá v konfliktu na Ukrajině hrát roli mírotvůrce. „V tom, co řekli Putin a Si Ťin-Pching, jsme neviděli nic, co by nás vedlo k tomu, abychom si mysleli, že válka na Ukrajině skončí brzy,“ poznamenal bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby v úterý.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Čínu vyzval, aby se připojila k ukrajinskému plánu na ukončení války na Ukrajině, nedostal však odpověď. Čínský protějšek bude se Zelenským podle Reuters patrně mluvit pouze telefonicky.
Si a Putin v Moskvě po jednání vydali společné prohlášení, v němž mimo odmítají „všechny jednostranné sankce vyhlášené bez posvěcení Rady bezpečnosti OSN, kde mají obě země při hlasování právo veta. Čínský prezident také pozval Putina v letošním roce do Číny.
