Střevní infekce sužují Čechy. Experti radí, jak bolestivé „letní nákaze“ účinně předejít

Dle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo v Česku za prvních šest měsíců nahlášeno více případů nákazy kampylobakterem než za celý loňský rok. Laboratoře SYNLAB ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 navíc evidují dvojnásobné množství pozitivních vzorků. Přesnou příčinu nárůstu letních střevních infekcí, které způsobují průjem, bolesti břicha a horečku, nelze odhadnout. Vliv může mít například i dříve začínající grilovací sezóna, a s ní často spojená nedostatečná úprava masa. V létě přitom nákaza hrozí vzhledem k vysokým teplotám častěji. Jak problémům předejít?

Souvislost mezi letním obdobím a nárůstem počtu onemocnění střevními infekcemi se dá hledat vedle vysokých teplot, při nichž se potraviny rychleji kazí, také v typické změně skladby potravin a v jejich zpracování. Více jídla se konzumuje v syrovém stavu a často se griluje.

ČTĚTE TAKÉ: Česko čekají spalující tropy. Výheň ukončí silné bouřky, podívejte se, kde udeří

Nejrizikovější na přenos bakterií, jako je kampylobakter nebo salmonela, je kuřecí a mleté hovězí či vepřové maso. Jak vyplývá z dat SZÚ, k 7. červenci 2024 se kampylobakteriózou nakazilo již 6 302 lidí, salmonelózou 2 384. Oproti roku 2023 se v případě první jmenované infekce jedná již o 1 400 případů více než za celý loňský rok.

„Při zpracování masa nebo masných výrobků je potřeba věnovat zvláštní pozornost podmínkám uchování a zpracování. Co nejdříve od nákupu je uložte do lednice či mrazáku. Nezapomínejte,  že pokud je potravina kontaminovaná, ani zmrazení ji bakterií nezbaví, pouze zamezí jejich množení,“ upřesnila v dokumentu, jenž má redakce k dispozici, lékařka Jana Matějková z laboratoře SYNLAB a dodala: „Nebezpečí přenosu nákazy nehrozí až po dostatečné tepelné úpravě při alespoň 70 °C.“

Pozor je třeba dávat i u všech potravin, jež obsahují nevařená vajíčka, jako jsou majonézy či smetanová zmrzlina. Vyvarujte se také ponechání jídla na přímém slunci, které rychle zvyšuje infekční dávku bakterií, a zabraňte kontaktu mezi syrovými a již uvařenými potravinami.

Nakazit se mohou i vegani

Nákaza kampylobakteriózou, salmonelózou a dalšími střevními infekcemi však hrozí i těm, kteří živočišné produkty nekonzumují. Do kontaktu s bakteriemi může přijít například i čerstvé ovoce a zelenina ze zahrádek a trhů. Před požitím by je tak lidé měli vždy důkladně omýt.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Češi objevili kouzlo „zlevněnek“. Expert zmínil data spotřeby a trvanlivosti, čemu se vyhnout?

„Opláchnutí neopomínejte ani u melounu, a to i přesto, že vnější okraj nekonzumujeme. Bakterie se může do úst přenést přes ruce. K rozvoji příznaků stačí většinou velmi malá dávka mikrobů,“ podotkla Matějková.

Dalším zdrojem nákazy může být nevhodná manipulace s kuchyňskými nástroji. Stačí špatně omyté kontaminované prkénko či nůž na maso, který přijde do kontaktu s jinou kontaminovanou potravinou.

Vodu raději balenou

Je známo, že významný podíl na vzniku střevních potíží může mít i pouhá změna prostředí v rámci letní dovolené, a to, když jsou v cílové destinaci jiné hygienické normy. Do zavazadla je vždy vhodné přibalit dezinfekční gel na ruce a po příjezdu se informovat o kvalitě místní vody.

Pozor by si měli lidé dávat tam, kde voda není prokazatelně pitná, má železitý zápach nebo je výrazně jiného složení a tvrdosti. V takových případech je vždy lepší sáhnout po balených vodách z obchodů, které je vhodné využít i na vyplachování úst při čištění zubů nebo omývání potravin.

„Se střevními potížemi se můžete setkat i na vaší chalupě s vodou ze studny. Není tak na škodu provádět každý rok preventivní rozbor vody,“ varovala Lenka Šmardová z laboratoře SYNLAB.

Příznaky jsou u infekcí podobné

Onemocnění kampylobakteriózou i salmonelózou se projevuje obdobně, a to bolestmi břicha, průjmem, zvracením, ale i zvýšenými teplotami či zimnicí. Intenzitu a dobu trvání projevů určuje kromě množství zkonzumovaného závadného jídla i imunita nakaženého.

Dospělý člověk se s infekcí v běžném případě většinou vypořádá dostatečným přísunem tekutin, vhodnou stravou a klidovým režimem. „Určitě se vyplatí mít po ruce živočišné uhlí a probiotika. Na začátku infekce pomohou ke zklidnění žaludku kolové nápoje bez bublinek,“ poradila Šmardová.

ČTĚTE TAKÉ: Ceny na českých koupalištích vzrostly. Kolik průměrně utratíte za den u vody?

Pokud potíže do týdne neodezní nebo jsou velmi prudké, vyhledejte pomoc lékaře. Ten pacienta vyšetří a v případě potřeby pošle vzorek stolice k otestování do laboratoře. Na základě výsledků pak lékař pomůže i s nastavením vhodné léčby.

Na bakteriální nákazy by si měly dát pozor hlavně senioři a děti, které mají v žaludku méně kyseliny chlorovodíkové, jež bakterie pomáhá ničit. V důsledku dehydratace, tedy ztráty tekutin a minerálů, u nich může dojít k zvýšenému riziku vzniku závažného stavu.

„Nemalý podíl vzorků pozitivně testovaných na kampylobakteriózu evidujeme od dětí, a to hlavně ve věku do tří let. Nákaza je většinou následkem kontaktu s některým kontaminovaným předmětem,“ dodala Šmardová.

Jaká jsou základní pravidla pro předcházení letním střevním infekcím?

  • Kritické potraviny po nákupu vždy přemístěte co nejrychleji do lednice, ve které by se měla udržovat teplota okolo 5 °C.
  • Syrové a tepelně zpracované potraviny skladujte odděleně.
  • Po přípravě pokrmů ze syrového masa či vajec si důkladně umyjte ruce. Před konzumací vždy omyjte ovoce i zeleninu.
  • Dbejte na zvýšenou hygienu kuchyňských nástrojů.
  • Maso i vejce vždy důkladně tepelně upravte.
  • Nevystavujte potraviny teplému počasí a přímému slunci.
  • Kontrolujte kvalitu vody.

Tagy: