CNN: Evropa trne kvůli Ukrajině. Křičí hrůzou na Trumpově horské dráze, ale vystoupit nedokáže
V Evropě panují ohledně chystané schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem velké obavy. Není totiž vůbec jasné, s čím ruský vůdce přijde, píše CNN. Experti podotýkají, že Evropa možná jen plýtvá slovy a „veze se na Trumpově horské dráze“, na které pravidelně křičí hrůzou, ale nedokáže vystoupit.
Není to poprvé, co evropské metropole zachvátila obava, že ruský prezident Vladimir Putin chirurgicky rozdělí transatlantickou alianci a dosáhne všeho, co chce na Ukrajině. „Hrozí nám, že se staneme pouhou poznámkou pod čarou v historii,“ řekl před chystaným summitem na Aljašce mezi Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro CNN jeden evropský diplomat, který si nepřál být jmenován.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci dálkově bombardovali Rusko, mířili na podniky u Moskvy. Oběti má i útok na Doněck
Evropské obavy částečně pramení z toho, jak málo se ví o návrzích Kremlu, které by měly vést k zastavení bojů na Ukrajině. Putin neposkytl žádné podrobnosti a nic po středečním vzájemném setkání neřekl ani americký vyslanec Steve Witkoff. „Je to velmi komplikované. Něco získáme zpět, něco vyměníme. Dojde k výměně území, ku prospěchu obou stran,“ uvedl poté Trump.
V Evropě však panují obavy z toho, že „prospěch obou stran“ je velmi nepravděpodobný výsledek. Neexistuje totiž žádný náznak, že by Putin ustoupil ze svých maximalistických požadavků – ať už územních, nebo těch, aby Ukrajina zůstala „boxovacím pytlem pro Rusko“ bez jakýchkoli bezpečnostních záruk a s výrazně zmenšenou armádou. „V Paříži, Berlíně ani Londýně nemají pocit, že by zabrání cizího území bylo pro tuto americkou administrativu důležité, a (Evropané) to považují za velmi znepokojivé,“ sdělil zmíněný diplomat.
Čtěte také
Velká Británie, Francie, Německo, Itálie a EU v sobotu vydaly společné prohlášení: „Zůstáváme odhodláni dodržovat zásadu, že mezinárodní hranice nesmí být měněny silou.“ Prohlášení podepsaly také Polsko a Finsko.
„Trumpova administrativa popsala požadavky ruského prezidenta Vladimira Putina na příměří na Ukrajině čtyřmi různými způsoby,“ uvádí Institut pro studium války (ISW). Všechny verze mají jedno společné – Putin bude požadovat, aby se ukrajinské síly stáhly ze všech částí Doněcké oblasti, což by zahrnovalo významná města Slovjansk, Kramatorsk a Kosťantynivka.
„Přistoupení na takovou žádost by Ukrajinu donutilo opustit její ‚pevnostní pás‘, hlavní opevněnou obrannou linii v Doněcké oblasti od roku 2014,“ poznamenal ISW, čímž by ukrajinská obrana byla vůči další možné ruské agresi významně oslabena. Mick Ryan, který sleduje ukrajinský konflikt na svém blogu Futura Doctrina, v neděli uvedl, že „Ukrajina více než kdokoli jiný chápe, že postoupené území by pak bylo použito jako odrazový můstek pro budoucí ruskou agresi“.
Trumpova horská dráha
Paralely s Mnichovskou dohodou z roku 1938 nelze pominout. Dokonce i poté, co nacisté vtrhli do Československa, britský premiér Neville Chamberlain naivně tvrdil, že dostal od Hitlera ujištění: „Tohle je poslední územní požadavek, který v Evropě mám.“
Není jasné, zda Putin bude trvat na tom, aby Moskva získala kontrolu nad dalšími dvěma ukrajinskými regiony – Chersonskou oblastí a Záporožím, jejichž regionální hlavní města jsou bezpečně v ukrajinských rukou a Rusové dokázali obsadit jen část jejich území. Stejně tak je otázkou, zda Putin bude požadovat, aby Ukrajina uznala svrchovanost Moskvy nad Krymem – a pokud ano, co by za to mohl nabídnout. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již ale poukázal na to, že ukrajinská ústava brání vzdání se jakéhokoli území.
Čtěte také
Neznámou zůstává také pořadí událostí vedoucích ke klidu zbraní, přičemž Evropané považují příměří za předpoklad pro jakékoli rozhovory o území. „Současná kontaktní linie by měla být výchozím bodem pro jednání,“ uvedli v sobotu evropští lídři. Není jasné ani to, zda Kreml souhlasí s nějakou formou evropských mírových sil, které by zaručily příměří. Dosavadní signály však naznačují, že odmítá, aby se na těchto silách podílel jakýkoliv člen NATO.
Bez Ukrajiny o Ukrajině?
Evropští lídři v sobotním prohlášení také uvedli, že musí existovat „silné a důvěryhodné bezpečnostní záruky, které Ukrajině umožní účinně bránit její suverenitu a územní celistvost“. Zkušenosti však naznačují, že Evropané možná marně plýtvají slovy, navzdory všem svým snahám lichotit Trumpovi a uklidnit ho. „Od jeho inaugurace v lednu si Evropané koupili neomezené jízdenky na Trumpovu horskou dráhu. Nastoupili, připoutali se a pravidelně křičeli hrůzou, ale nedokázali vystoupit,“ uvedla Rym Momtazová z Carnegie Endowment for International Peace.
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová, která na pondělí svolala schůzku ministrů zahraničí EU, aby projednali „agresi Ruska proti Ukrajině“, v neděli poznamenala, že „jakákoli dohoda mezi USA a Ruskem musí zahrnovat Ukrajinu a EU, protože jde o bezpečnost Ukrajiny a celé Evropy“.
Německý kancléř Friedrich Merz se v nedělním rozhovoru vyjádřil ve stejném duchu. „Nemůžeme akceptovat, aby se o územních otázkách mezi Ruskem a Amerikou diskutovalo nebo dokonce rozhodovalo bez Evropanů a Ukrajinců. Předpokládám, že americká vláda to vidí stejně,“ sdělil Merz.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zúčastní se schůzky Trumpa s Putinem i Zelenskyj? Bílý dům o tom má uvažovat
vaclav.cerny@iprima.cz
