Záhada. Novou výzvu před sebou mají američtí vědci, kterým se prostřednictvím infrazvukových rekordérů na solárních výzkumných balonech podařilo zachytit podivné zvuky ve stratosféře. Sondy do výšky 21 kilometrů vyslali experti ze Sandia National Laboratories v Novém Mexiku. Informovala o tom americká stanice CNN s tím, že odborníci pro získané nahrávky nenacházejí vysvětlení.
Nová zjištění zazněla ve čtvrtek na 184. zasedání Americké akustické společnosti (ASA) v Chicagu, uvedla CNN. Hlavní vědecký pracovník Sandia National Laboratories Daniel Bowman sdílel nahrávku z balonu, který kroužil nad Antarktidou. Obsahovala infrazvuk srážejících se oceánských vln, který zněl jako opakující se povzdechy.
„Na našich solárních balonech jsme zaznamenali povrchové i podzemní chemické výbuchy, hřmění, srážky oceánských vln, zvuk vrtulí letadel, zvuky měst, starty suborbitálních raket, zemětřesení a možná i zvuky nákladních vlaků,“ uvedl Bowman pro CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Austrálie chce mít laserové zbraně schopné sežehnout tanky. Uvolnila na to stovky milionů
Záhadné infrazvukové signály
Jakého původu ale bylo další praskání a šumění, to nikdo neví. Ve stratosféře se však údajně objevují záhadné infrazvukové signály, a to i několikrát za hodinu.
Kontakt s mimozemšťany? Díky sondám už možná za šest let, překvapili američtí vědci
První kontakt s mimozemšťany by mohlo lidstvo navázat už v roce 2029. Informaci zveřejnili vědci z Kalifornské univerzity. Díky komunikaci s vesmírnými sondami, které byly do vesmíru vyslány před několika desetiletími, by se na Zemi mohla brzy vrátit odpověď inteligentních tvorů z jiných planet.
Stratosféra je dle klasifikace agentury NASA druhou vrstvou zemské atmosféry. V její spodní části se nachází ozonová vrstva, která pohlcuje a rozptyluje ultrafialové sluneční záření. Proudová letadla a meteorologické balony přitom dosahují maximální výšky právě v řídkém a suchém vzduchu stratosféry.
Bowman se svými přáteli už dříve létal s meteorologickými balony a navrhl k nim připevnit infrazvukové rekordéry, které by zaznamenávaly sopečné erupce. Po výzkumech s pomocí NASA a jiných agentur se však rozhodli vyrobit vlastní balony, každý o průměru asi 6 až 7 metrů. Materiál lze podle CNN sehnat v obchodech se železářským zbožím a pyrotechnickými potřebami.
Balony jsou však pro průzkumníky stále velkou výzvou kvůli drsnému prostředí stratosféry. V takové výšce dochází k divokým teplotním výkyvům. Bowman také sdělil, že solární balony bývají pomalé a několik z nich se jim při vypuštění zničilo o keře.
Nejtěžším úkolem však pro výzkumníky zůstává identifikace signálů zaznamenaných během letů. Geofyzička Sandia National Laboratories Sarah Albertová dále zkoumala „zvukový kanál“, který přenáší zvuky atmosféry na velké vzdálenosti. Její nahrávky zachytily starty raket a další neidentifikovatelné dunění.
Verze solárních balonů plněných heliem můžou být v budoucnu využity i k průzkumu jiných planet, jako je například Venuše, napsala CNN.
