Co dělat, když je na palubě letadla bomba? Pasažéři nesmějí nic vědět, říká expert

„Pro pasažéra je nejlepší, když se o bombě vůbec nedozví. Povinností posádky je, aby na palubě nevznikla panika. Řídící leteckého provozu vše sdělí pilotům, ví o tom také palubní personál,“ osvětlil Klíma postup při ohlášení bomby v letadle. I když letečtí dispečeři zjišťují informace a uvolňují vzdušný prostor, hlavní zodpovědnost je vždy na kapitánovi letadla.

Česko přitvrzuje vůči Bělorusku. Od pátku stopne provoz aerolinek Belavia, ČSA ho obletí

Doprava

Česko od pátku pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v České republice. Rozhodla o tom ve středu Bezpečnostní rada státu, informoval na tiskové konferenci vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Jde o reakci na nedělní vynucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku.

Stíhačka značí, že se něco děje

Využití vojenských vzdušných sil při ohrožení dopravního letadla není přitom nic úplně mimořádného. „Může se stát, že let je v ohrožení. Většinou stačí, když se stíhačka objeví a pilot si uvědomí, že se něco děje,“ podotkl mluvčí. Letiště, na které pilot přistává, je na případy nouze připravené. Na letadlo čekají bezpečností složky, pyrotechnici nebo policie.

Běžně si místo přistání vybírá sám pilot, v běloruském případě mu ale bylo nařízeno, aby zamířil do Minsku. „Dnes už víme, že nešlo o bombu. Bylo ale vidět, že sám pilot nevěří tomu, co říká běloruský dispečer. Komunikace byla nestandardní,“ popsal Klíma záznam z letadla těsně po ohlášení bomby.

Vzpomeňme si na 11. září 2001

Běloruské úřady přinutily v neděli přistát letadlo Ryanair na trase z Atén do Vilniusu v Minsku, aby mohly zatknout novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče. Ve vlasti mu podle ruských médií hrozí 15 let vězení za pořádání masových nepokojů. Uzavřít svůj vzdušný prostor pro běloruské aerolinky se v reakci na tento incident rozhodly kromě Česka také další evropské státy včetně Polska, Slovenska, Litvy, Švédska, Francie nebo Velké Británie.

Podle Klímy se letecká doprava bohužel často stává předmětem politiky. „Stačí se podívat na únosy letadel arabskými teroristy v 60. a 70. letech, sestřelení Boeingu 747 jihokorejských aerolinií v roce 1983 a samozřejmě nesmíme opomenout atentát v New Yorku 11. září 2001. Je vidět, že letectví slouží jako cíl k prosazování politických cílů,“ dodal.