Co je to suchá výstavba a jádrové vrtání

Systém suché výstavby je vhodný všude tam, kde není možnost vyzdívat či rekonstruovat stěny klasickou metodou pomocí maltových nebo betonových směsí. Zde se uplatní stavba sádrokartonové konstrukce, která je efektivní a rychlé řešení pro každého, kdo plánuje drobné i velké změny v interiéru. Suchá výstavba je moderní technologie s minimem mokrých zásahů vhodná do všech interiérů.

Sádrokartonové konstrukce zahrnují montáž nenosných příček, podhledů, dělicích přepážek, předsazených stěn nebo plovoucích podlah. Montáž sádrokartonu suchou výstavbou umožní přistavovat či rekonstruovat rychle a s minimem nepořádku. Tato moderní technologie s minimálním výskytem mokrých procesů se používá převážně v interiérech budov. Jedná se o tvarově velmi variabilní metodu se snadnou možností dodatečných úprav.

Jak se provádí montáž sádrokartonových desek?

Základem je stavba rastru, tedy konstrukce, na kterou se následně sádrokartonové desky upevňují. Tato konstrukce je tvořena nejčastěji z hliníkových profilů (při realizaci stěnového obložení, případně obložení stropu), ale také z dřevěných hranolků v případě výstavby suché podlahy.

Pokud provádíme ukotvení hliníkového rastru na stávající stěnu, používáme nosné vruty. Na rastr následně připevňujeme sádrokartonové desky, a to pomocí samořezných vrutů, které jsou určeny do sádrokartonu. Tyto vruty označujeme jako rychlošrouby.

Při výběru sádrokartonových desek zohledňujeme takové, které jsou nejvhodnější do dané místnosti. Sádrokartonové desky se vyrábí ve 4 barevných provedeních (bílá, zelená, modrá a červená). Barevné rozlišení má svůj význam. Bílá, nebo spíše šedá, sádrokartonová deska je určená pro běžné aplikace do obytných místností, pokojů a chodeb. Zelená sádrokartonová deska má vysokou odolnost vůči vodě a je vhodná do míst, kde lze zvýšenou vlhkost předpokládat, tedy například do koupelny nebo do sklepních prostor. Modrá deska má výrazně kvalitnější akustické parametry, používá se na konstrukce oddělující prostředí s velkým rozdílem hladiny hluku, například pro oddělení místností od sousedního bytu od chodeb nebo do výtahových šachet. Červená sádrokartonová deska je protipožární. Používá se pro montáž sádrokartonového podhledu a SDK příček v technických místnostech, dílně, garáži, ale také například v místnostech, kde jsou umístěny krby a topná tělesa s otevřeným ohněm.

Typy sádrokartonu:

• univerzální

• s protipožární výztuží

• voděodolný

• akustický

• se sklenou výztuží pro požární šachtové stěny a obklady ocelových prvků

• pro obloukové konstrukce, kdy je zapotřebí desku ohnout –⁠ impregnovaná se sklenou výztuží

• pro obklady v exteriérech

Dále jsou tu také desky sádrovláknité, které mají stejný základ jako sádrokarton, ale obsahují i další speciální příměsi. Ve svém sádrovém jádře mají zapracovaná celulózová vlákna pro vyšší pevnost. Díky absenci papíru na povrchu mají tyto desky vyšší mechanickou odolnost a vyšší únosnost nejen pro obklady. Impregnace zase zajišťuje odolnost desek proti vlhkosti například v koupelně.

Tepelná izolace a elektroinstalace v sádrokartonovém podhledu

Desky se začínají montovat vždy v rohu místnosti, a to delší hranou kolmo na nosný rastr. Mezi deskami podhledu a svislými stěnami se nechá spára široká cca 5 mm, která se posléze zatmelí vhodným tmelem. Je nutné dbát na to, aby nevznikaly křížové spoje desek, tedy aby nevznikl průběžný příčný spoj. Sádrokartonové desky je potřeba prostřídat, druhá řada tedy začíná zpravidla sádrokartonovou deskou zkrácenou na polovinu.

Montáž suché podlahy

Základem výstavby suché podlahy je položení OSB desek a přes ně potom tzv. roznášecí desky. Pro roznášecí desky se používají sádrovláknité desky, které se pro lepší rozložení spár pokládají ve dvou vrstvách. Pod OSB desky je praktičtější vytvořit podsyp, který zpevní podklad.

Podlaha na stropě, pod kterým se vyskytují obytné místnosti, vyžaduje umístění kročejové izolace, která eliminuje hluk a vibrace vznikající při chůzi. Kročejová izolace se tvoří většinou deskami z minerální vaty v tloušťce asi 40 mm.

Jádrové vrtání

Jádrové vrtání se používá tam, kde ve zdi potřebujeme vytvořit přesný kulatý otvor nebo prostup. Provádí se převážně diamantovou technikou, za pomoci vody. Vrtá se pomocí speciální vrtačky a vrtací korunky, která se proplachuje vodou, čímž dosáhneme maximálního vrtného efektu, vyplachování vrtu a chlazení vrtáku. Nejčastěji vrtáme prostupy pro rozvod elektřiny, ventilace, vody, topení nebo plynového potrubí. Prostupy vrtáme do železobetonu, betonu, spirolů, cihly, kamenného a míchaného zdiva a dalších pevných a špatně prostupných materiálů.

Jádrové vrtání se provádí bez poškození vnějšího i vnitřního zdiva. Jádrové vrtání lze provádět v různých směrech – kolmo, šikmo i vodorovně. Mezi výhody jádrového vrtání patří vysoká přesnost, minimální vibrace, malá hlučnost a prašnost, snadná a rychlá práce.

Vrtačka je upevněna na silné železné konstrukci a pohybem po ližinách se vrtací korunka na vrtačce přibližuje k materiálu, který je nutno provrtat. Stojan vrtačky musí být nejprve pevně zafixován k podkladu, aby vrtačka mohla pracovat správně. Důležité je správné chlazení vodou. Příliš vody v tomto případě není ku prospěchu, zabraňuje totiž obnažování diamantových zrn – diamantová korunka se může příliš tupit. Stejně tak jsou důležité správné a přiměřené otáčky vrtacího systému, které zajistí hladký prostup skrze stěnu a nedochází k nadměrnému opotřebení vrtací korunky. Složení segmentu diamantové korunky musí odpovídat použití. I zde platí, že pro vrtání tvrdých materiálů potřebujete diamantovou korunku s měkčím pojivem, a naopak pro měkký materiál musí mít diamantová korunka tvrdší pojivo segmentu.