Střešní krytina z lehkých hliníkových desek je výbornou volbou pro novou střechu

Fachmani

V minulém dílu byla zahradní architektkou zaměřena zahrada a vypracován návrh zcela nové zeleně v okolí domu. Také byly položeny palubky jako základ pro novou střechu. Dnes zjistíme, jak se pokládá nadkrokevní izolace a pustíme se do pokládání střešní fólie, což je podklad, na který přijde položit kovová střešní krytina.

Střešní zateplovací systém

Nadkrokevní izolace je výbornou volbou, jak zateplit prostory pod střechou. Jedná se o moderní a vysoce efektivní řešení tepelně izolačního systému. Existuje hned několik důvodů, proč zvolit právě tento druh izolace. Tím nejpodstatnějším je zamezení vzniku tepelných mostů. Dále existuje i důvod estetický. V případě, kdy řešíme pohledovou stránku věci, nabízí tento druh izolace opět své neodmyslitelné přednosti. Uvnitř místnosti jsou vidět trámy, které vytváří útulnější prostředí domova. Místnosti se tak stávají otevřenější a vzdušnější. V neposlední řadě si musíme uvědomit, že díky nadkrokevní izolaci docílíme také zvýšení podkroví.

Na dřevěné palubky, které tvoří základ nově vznikající střechy, položíme parobrzdu. Jedná se o difúzní fólii tvořící tepelnou izolaci před kondenzací par. Ty mají za následek velké snížení účinnosti tepelné izolace. Základní funkcí střešního zateplovacího systému je udržet co nejvíce teplého vzduchu v interiéru, který se vyznačuje větším tlakem (což způsobuje, že se snaží dostat ven do okolního prostředí).

V dalším kroku se musí položit a vyrovnat na nově vznikající střechu krokve. Nyní se už můžeme pustit do vyrovnání jednotlivých izolačních desek. Každá deska obsahuje perodrážku, díky které se jednotlivé desky do sebe zasadí. Kdyby tato drážka chyběla a desky obsahovaly rovné plochy, tepelné mosty by pak měly možnost právě těmito místy jednoduše procházet do vnějšího prostředí. Vždy je lepší, když unikající teplo narazí na překážku, kterou musí obejít. Docílí se tím jeho zpomalení a následné zastavení. Po zasazení všech potřebných izolačních desek se ještě musí veškeré vzniklé spoje zatěsnit pěnou. Důležitá pasáž vzniká v okolí komínu. Jedná se o místo, ze kterého sálá větší množství tepla. Proto se komín obloží čedičovou vlnou a opět zatěsní pěnou.

Izolační desky mají velké rozměry. Celá izolační vrstva střechy je hotová během chvíle. Na desky přijde položit ještě střešní fólie, což je pojistka proti případnému zatečení a kontralatě, které dlouhými šrouby připevníme ke krokvím.

Výběr vhodné akustické příčky

Na stavbě se nyní řeší jeden zásadní problém. Strach z hluku z toalety naboural jinak harmonický pohled na rýsující se nový domov. Dle odborníka je lepší volbou starou stávající příčku zbourat a postavit zcela novou. Vyvíjející se technologie v oblasti stavebnictví nabízí dnes radikální řešení našeho problému. Vždy, když se řeší otázka oddělení prostoru příčkou, vyvstávají dvě základní představy. Tou první je optické oddělení a druhou oddělení akustické. Spojením těchto dvou variant získáváme nejlepší řešení v použití akustické cihly.

Jedná se o přírodní keramický materiál, jehož jádro je vyplněno silnější voštinou. Čím více je hmoty v jádru cihly, tím lepší zvukovou izolaci získáme. Důležitá je samozřejmě i plošná hmotnost. Můžeme tedy říct, že čím je příčka hutnější, tím lépe akusticky izoluje. Další neméně důležitou předností těchto cihel je také izolace tepelná. Jestliže v zimních měsících v dané místnosti topíme, příčka z akustických cihel teplo naakumuluje a posléze jej po ochlazení prostoru vrací zpět do místnosti. Akustická příčka je tedy výbornou volbou, která vytvoří zvukově i tepelně příjemné vnitřní prostředí. Tyto cihly se navíc mohou použít pro výstavbu příček jak nenosných, tak i nosných. Jejich tloušťka se pohybuje v rozmezí 11,5-30 cm. Širší příčky mají trochu jinak koncipované vnitřní voštiny, aby správně docházelo k lomení hluku.

Akustické cihly existují ve dvou variantách. Na trhu je možné nalézt cihly nebroušené a broušené. Volba cihel broušených nabízí velice jednoduchou možnost instalace. Jednotlivé cihly se spojují pěnou. Jedná se o velice čistou a rychlou výstavbu jakékoliv příčky v domě, kterou zvládne opravdu naprosto každý.

Pokládání střešní krytiny

Stavba pokročila. Střecha je pokryta nadkrokevní izolací, která je výbornou volbou pro novou, rýsující se ochranu domu před nepřízní počasí. Jako střešní krytina budou použity hliníkové desky s jemným vroubkováním. Toto jemné vroubkování skrývá nevídanou výhodu v pevnosti daného materiálu. Při nižší tloušťce plechu totiž docílíme pevnosti, jakou má deska o 2 mm silnější. Vzhledem k tomu, že v projektu počítáme s výstavbou fotovoltaiky, hledáme lehké materiály. Životnost této střechy se pak bez problémů bude pohybovat kolem 60 let.

A jak probíhá samotná pokládka této střechy? Na kontralatě se nejprve musí namontovat bednění z OSB desek. Položí se všechny desky jedna po druhé a v nárožích se seříznou pod úhlem tak, aby do sebe tyto desky perfektně zapadly. Na bednění je nutné položit separační fólii, která vytvoří mikroventilaci. Voda, která by se mohla dostat pod krytinu, musí dostat šanci na vypaření. Nesmí se za žádných okolností dostat do OSB desek a tím se prodlouží životnost celé střechy.

Dále se osadí žlabové háky a může se začít s pokládkou střešní krytiny. Po celém obvodu domu se nejprve osadí zakládací lišty. Na tyto lišty se připevní zakládací šablony nově vznikající střechy. V dalším kroku se již pokládají jednotlivé šablony. Pokládka je velice jednoduchá. Každá šablona je vybavena otvorem pro hřebíky s vroubky. Takto se připevňují ke střeše. Střechy mají samozřejmě také nároží a hřeben. Položí se tedy hřebenová lišta, která zajišťuje odvětrávání a dále se položí klasický hřeben.

Komín bude oplechován po celém svém obvodu. Z hlediska životnosti komínu je to nejvhodnější varianta. Svody se do předpřipravených žlabů připevní mnohem později. Až ve chvíli, kdy bude hotová omítka rekonstruovaného domu.