Důvodem nedostatku léků může být i nedostupnost některých obalů, problémy jsou například se sklem či hliníkem. Vliv má i koncentrace výroby do Asie, produkují se tam dvě třetiny všech účinných látek pro léčiva. V tiskové zprávě to uvedl Tomáš Hladík ze společnosti Logio, která se zaměřuje na dodavatelské řetězce. Na současné výpadky léků pro děti má podle lékařů a lékárníků vliv i větší poptávka způsobená silnější epidemií nemocí dýchacích cest.
Dlouhodobě je na světových trzích nedostatek hliníku, problém je s omezenými výrobními kapacitami. Výrobci proto podle Hladíka často preferují takové obaly, u kterých mají vyšší marže, jako jsou plechovky nebo výrobky pro strojírenství a automobilový průmysl.
U léčiv je potřeba hliníková fólie pro překrytí každého plastového plata s jednotlivými pilulkami. „Kvůli tomu dochází k častějším výpadkům nebo zpožděním dodacích termínů pro výrobce léčiv,“ uvedl Hladík.
Skleněné lahvičky, ve kterých se dodávají například kapky a sirupy, mají často specifické tvary, barvy nebo povrchovou úpravu pro styk s léčivy. Z důvodu výrobní efektivity se tak podle Hladíka vyrábí v kampaních, které se opakují jen jednou nebo dvakrát ročně.
Obaly nejde zaměnit
„Obaly jsou validované pro konkrétní farmaceutické produkty a není možné je zaměnit za jiné v případě výpadku výrobce obalů. Dodavatelské řetězce ve farmacii jsou charakteristické velmi nízkou úrovní flexibility. (...) V případě jakéhokoliv, byť částečného, výpadku dodavatele je velmi obtížné nebo nemožné nedodané obaly nebo materiály nahradit,“ dodal.
Vše o masivním výpadku léků nejen pro děti. Proč přípravky chybí a jak situaci předejít?
Rodiče nejmenších dětí zachvátila panika. Léky, které mohou svým ratolestem v nemoci podávat, zaznamenávají masivní výpadek. Jedná se zejména o přípravky na snížení horečky či antibiotika. Situace však není ojedinělá, například léky v podobě sirupu chybí od května již potřetí. Co za výpadky stojí, jaké konkrétní léky v poslední době nejsou a proč nemá Česko více zásob?
Důvodem výpadku léku může být i nedostatek účinné látky, který se pak většinou týká i všech alternativ. V Číně a Indii se vyrábí 66 procent účinných látek, Evropa z nich dováží asi 15 procent objemu. U zhruba pětiny látek podle Hladíka není žádná výrobní kapacita v EU a na jejich dovozu jsou výrobci zcela závislí.
„Zásoby v EU rovněž velmi negativně ovlivnila dlouhodobá covid-zero strategie v Číně,“ doplnil. Omezení podle něj limitují kapacitu logistiky mezi Asii a Evropou. Část účinných látek či léků se vyrábí i v Rusku. V současné době podle Hladíka zpomaluje i evropská produkce v Belgii či Maďarsku, firmy zastavují výrobu některých léků. Trvat podle Hladíka budou několik týdnů.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje v novele zákona o léčivech stanovit u některých důležitých druhů léků pro distributory povinnost držet dvouměsíční zásobu. Podle některých odborníků je u léčiv na recept problém i v omezení jejich maximální ceny ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a úhrady ze zdravotních pojišťoven, která sice drží ceny pro pacienty níž než v okolních zemích, výrobci ale někdy mohou lék přednostně dodávat tam, kde je cena vyšší.