Skřítci, barevný mlýn i jednooký strážce. Nechte se okouzlit pohádkovou říší u Černilova

Pohádkové tvoření těší nejen Jaroslava Horáka, ale i ostatní.

Pohádky na louce

Okolí Černilova zdobí tři pohádková místa, která mají jedno společné. Nedaleko Hradce Králové je vytvořil návštěvníkům pro radost místní obyvatel Jaroslav Horák. Ze dřeva a keramiky vyrábí mimo jiné sochy skřítků, motýlů a hub, které svým vzhledem oživují okolní krajinu, v níž se tyčí z dálky viditelný barevný mlýn.

„Rád bych vás přivítal v barevném Černilově. Vítej, kdo přicházíš.“ Takto srdečně zdraví návštěvníky Jaroslav Horák, autor netradičních míst v okolí Černilova. Mlýn, Mokrá louka a Pohádkov se rodily v jeho mysli a postupně své fantazie realizoval. V Pohádkově chtěl původně opravit budovu vodárny, místo ale začal doplňovat o různé postavičky. Mokrou louku nazývá galerií, kde se ubytovala i skupinka mimozemšťanů. Nápad na vlastní mlýn vznikl, když si před pár lety otevřel časopis a uviděl tam obrázek mlýna. Vytvořil podobnou budovu, která slouží jako místo pro setkávání a konají se tam i svatby.

Střecha se vyráběla celou zimu, na budovu ji posléze posadil jeřáb. Místo střeží místní maskot zvaný Jednooký. „Je to figurka udělaná z černého kanadského ořechu, která má jen jedno oko. Když se lidé ptají proč, odpovídám, že ten, kdo to jedno oko dělal, byl jen líný udělat i to druhé,“ směje se autor postaviček v pořadu Prima Česko.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Skládací kostra, detaily orgánů i obří neandrtálec. Humpolecké muzeum vás nudit nebude

Černilovský Stonehenge a směnárna putovních kamínků

V těsném sousedství mlýna je i další stavba, takzvaný černilovský Stonehenge. Pohádkov a Mokrá louka jsou nedaleko od sebe, obě místa leží blízko silnice a dostanete se k nim po cyklostezce. Vstupné se zde neplatí.

Všechny figurky a ozdoby vytvořil vlastnoručně pan Horák. Jsou buď ze dřeva nebo z keramiky, která je mrazuvzdorná, o osud svých děl se proto nemusí bát ani v zimě. „Nejdřív byly různé nákresy, potom modely a základy, na které se postupně lepily ty keramické prvky. Barvy vznikaly postupně. Všechno se muselo vyztužit, aby to bylo pevné, bezpečné a trvanlivé,“ vzpomíná na tvůrčí proces Jaroslav Horák. Má radost, že jeho výtvory těší i ostatní. „Lidi to hodně využívají, i maminy s kočárky. Dětem se líbí studánka, cachtají se tam ve vodě. Původně jsem z toho radost měl asi jen já, ale vzápětí se ukázalo, že to dělá víc radosti mému okolí než mně,“ řekl.

Nyní buduje květinový dům, kde plánuje „směnárnu putovních kamínků“, které lidé malují a posílají dál do světa. Přistaven má být ještě ptačí dům s opeřenci z keramiky a kovu.

Tagy: