Teď budeme chvíli cestovat zpátky v čase, až do pravěku. Pozdravíme neandrtálce, který smrdí kouřem, poskládáme si kostru člověka a podíváme se také na skok za indiány. Možná jste netušili, že Humpolec má kromě Hliníka mnohem slavnějšího rodáka – světově proslulého antropologa Aleše Hrdličku. A díky němu i jedno zajímavé muzeum, kde se o vývoji člověka dozvíte zkrátka všechno.
Tady v Muzeu Dr. Aleše Hrdličky se všechno točí kolem lidského těla, jinak to ani nejde. Světově proslulý lékař a antropolog Aleš Hrdlička zasvětil život výzkumu člověka, jeho původu i tomu, jak postupně osídloval jednotlivé kontinenty.
Za lidskými ostatky sjezdil světa kraj
Všechno lidstvo je jednoho původu – to je památná věta Hrdličky. Vedoucí muzea Dagmar Kluchová o něm i jeho úspěších ví mnohé. „Po celém světě zkoumal kosterní nálezy lidstva, porovnával je, zkoumal jejich stáří. Bádal, jaká byla kolonizace pravěkého obyvatelstva. Na základě toho vyřkl myšlenku, že veškeré lidstvo je jednoho původu. A tudíž, že jsme se vyvinuli ze stejného předka. A to, jestli jsou lidé velcí, malí, černí, bílí, záleží na tom, kde se to původní obyvatelstvo usadilo a jaké na něj působily přírodní podmínky,“ líčí Kluchová v pořadu Prima Česko.
ČTĚTE TAKÉ: Stísňující pocit umocní plynové masky a ošetřovna. To je kryt civilní obrany v Jihlavě
Ti, kdo seberou odvahu a mají na to žaludek, si hned v úvodu mohou zkusit složit třeba lidskou kostru, přidělat ruce, nohy a až budou hotoví, jen o kus dál se mohou projít strašidelným pohřebištěm.
Části těl v obřích detailech
Cestu do pravěku je možné podniknout klidně i v zimě. Tady čas není třeba řešit. Pozornost upoutají i obří modely ucha nebo srdce. „Návštěvníci vidí, že je to dutý sval. Dají se vyndat chlopně, dvojcípá, trojcípá,“ vysvětluje vedoucí na konkrétních příkladech, co vše si návštěvníci mohou prohlédnout.
V muzeu jdou, alespoň co se týká lidského těla, opravdu do hloubky. „Jak já říkám, svlékneme člověka nejen z oblečení, ale i z kůže. A postupně ze všeho, abychom se dostali do jeho nitra,“ říká Dagmar Kluchová a pokračuje: „K nervové soustavě tu je velký model mozku a na něm máme vyznačené jednotlivé části.“
Frajer neandrtálec
Antropologická expozice odpoví na otázky z oblasti genetiky, anatomie, variability lidské populace nebo evoluce. Cokoliv člověka napadne. Nejcennějším exemplářem a raritou celé výstavy je kostra neandrtálce. Jinde si zase můžete osahat busty pravěkých lidí a posoudit rozdíly. Ale nesmíme zapomenout na největší unikát. Představte si zrzavé vlasy, ozdoby ze zvířecích drápů, kostěný piercing v nose. Kdo by to asi tak mohl být? Při pohledu na mohutného neandrtálce to sice nebývá láska na první pohled, ale průvodci mu tu neřeknou jinak než frajer.
Vedoucí muzea radí, čeho si na něm všímat: „I když je nám na první pohled už hodně podobný, pořád ještě vidíme velké nadočnicové oblouky a mohutné čelisti. Celkově je takový hodně hrubý, protože ještě žil v době, kdy byla zima, takže i postavu má velkou.“
Dr. Aleš Hrdlička jako cíl nacistů
Za druhé světové války se slavný antropolog ocitl na černé listině nacistického Německa. Údajně ho chtěli zavraždit jako nositele myšlenky, která odporovala nadřazenosti árijské rasy. „On za teorii o jednotném původu lidstva získal významnou Huxleyho medaili, která se uděluje předním antropologům za důležité antropologické počiny,“ říká Kluchová.
Hodně času Hrdlička strávil mezi indiány, kterým pomáhal. A tak v muzeu nesmí chybět ani indiánská vesnice. „Pokud chcete, můžete si ji vyzkoušet. Vše je vyrobeno z autentických materiálů, jak to dělali indiáni. Také zvuky mohou děti vnímat. A aby to bylo trošku srandovní, tak tu máme skalp. Samozřejmě není skutečný, je z koňských žíní,“ objasňuje vedoucí.
Milovníci kriminálních příběhů tu také zjistí, že se v dnešní době z kostry a lebky dá odvodit, jak byl člověk veliký, kolik vážil nebo jak vypadala jeho tvář.
Pokud se vám nedělá špatně z poněkud netradiční společnosti pralidí a koster, určitě se zajeďte do muzea dr. Aleše Hrdličky podívat. Interaktivní výstavu oceníte za jakéhokoli počasí.
