Colloredo-Mansfeldová ke sporu o Opočno: Když nevyhraji já, vyhrají moje děti

Rodina Colloredo-Mansfeldových nesouhlasí s rozhodnutím Ústavního soudu, podle něhož zámek Opočno patří České republice. „Překvapivě, i v nově objevené demokracii je volena temná cesta, ve které politika stále zasahuje do soudního systému, a tak nadále popírá naše vlastnictví Opočna a s ním i našeho českého dědictví,“ napsal na Facebooku syn dcery posledního šlechtického majitele zámku Kristiny Colloredo-Mansfeldové Derek.

Myslím, že to není správná demokracie

Kristina uvedla, že byla rozhodnutím Ústavního soudu překvapená. „Strašně jsem se rozzlobila, což mi dodalo novou energii… Když to nevyhraji já, tak to vyhrají moje děti. Něco se tady musí změnit,“ uvedla a dodala, že všechno ještě bude diskutovat s právníkem a pak se rozhodnou, co by bylo nejlepší udělat. „Musím to udělat pro svou rodinu, pro své předky.“

„Myslím, že to není správná demokracie. Všechno vědí (soudy), jak to je. Jak se choval můj otec,“ sdělila dál s tím, že nechápe, proč to nedokáže soud rozpoznat.

Zámek Opočno zůstane státu. Ústavní soud zamítl stížnost Colloredo-Mansfeldové

Domácí

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl stížnost dcery posledního šlechtického majitele zámku Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Spor o vydání trval skoro 29 let.

A jak by se zámkem naložila v případě, že by ho dostala její rodina zpátky do svého vlastnictví? „Nechala bych ho jako muzeum. Nechala bych tam všechno jak tam je. Otevřené.“ Na otázku, zda by prostřednictvím zámku „vysvětlovala jinak historii“, reagovala, že ano. Zřejmě s odkazem na to, jak neustále musí bránit své předky před nejrůznějšími nařčeními.

„Cítím nespravedlnost. Akceptuji to. Vím, co je spravedlnost. A bude spravedlnost. To není moje, moje, moje. Vybudovali to mí předkové,“ dodala Kristina mimo jiné s tím, že v jejich odkazu chce pokračovat.

„Dědictví zavazuje. Potřeba starat se o majetek předků zavazuje,“ dodala s tím, že o své vlastní se většinou staráme lépe, než když je něco všelidového a státního, uvedla ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

Našeho předka mučili nacisté i komunisté

V třicetiletém právním sporu Colloredo-Mansfeldových s českým státem rodina prý s jasnou dokumentací prokázala, že Josef Colloredo-Mansfeld, poslední šlechtický majitel Opočna a otec Kristiny, byl čestným českým občanem loajálním ke své vlasti. Právní zástupce Colloredo-Mansfeldové Jakub Fröhlich po rozhodnutí řekl ČTK, že rodina zvažuje další postup ve věci, například stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.

Soud však 19. května 2020 zamítl stížnost Colloredo-Mansfeldové, v níž poukazovala na údajně rasový motiv perzekuce rodiny. Důvody konfiskace za protektorátu byly podle pravomocného verdiktu totiž spíše politické a národnostní. Spor o vydání zámku trval od první poloviny 90. let. Zámek, který patří mezi nejnavštěvovanější památky v Královéhradeckém kraji, spravuje Národní památkový ústav.

„Naše rodina žije v Čechách a Opočně již více než 300 let. V roce 1938 za vlády prezidenta Beneše podepsala prohlášení české šlechty, ve kterém se zavázala k loajalitě českým zemím. Přesto byly Benešovy dekrety často a nezodpovědně u soudu zmiňovány, což vedlo k tomu, že široká veřejnost je přesvědčena, že náš případ je s nimi spojen. Benešovy dekrety s naším případem nemají nic společného, protože my jsme Němci nebyli!“ napsal vnuk posledního šlechtického majitele na Facebooku.

„Josef C-M, poslední majitel zámku Opočno a otec žalobkyně Kristiny C-M, byl stíhán a jeho majetek byl zkonfiskován nejprve v letech 1939–1942 nacisty a v roce 1947 byl odebrán komunisty. Mučili ho nacisté, později ho uvěznili a mučili i komunisté. Je hanbou a nepravostí naznačovat jakoukoli spolupráci s nacisty ze strany naší rodiny jako i popřít komunistické činy, které trápily Českou republiku,“ stálo dále v příspěvku.

Proč se spor táhne tak dlouho? Jaké komplikace tento restituční spor přináší Kristině Collorado-Mansfeldové a jaké Národnímu památkovému ústavu? Jak vnímala a vnímá česká veřejnost aristokracii? Proč je tak těžké u šlechty rozhodnout národnostní otázku? Proč se případ Collorado-Mansfeldových spojuje s Benešovými dekrety, ač s nimi přímo nesouvisí?

Na tyto i další otázky se pokusili najít odpovědi hosté pořadu Partie Terezie Tománkové, kterými kromě Kristina Colloredo-Manfeldové a ředitelky Národního památkového ústavu byli ještě ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra a senátor za TOP 09 Tomáš Czernin. Na celý záznam pořadu se můžete podívat v úvodním videu tohoto článku.