Koronavirus může dětem zkrátit život o deset až dvacet let, říká Jaroslav Flegr. Zdroj: CNN Prima NEWS
Koronavirus může dětem zkrátit život o deset až dvacet let. CNN Prima NEWS to řekl evoluční biolog Jaroslav Flegr. Podle něho se nemocnice brzy znovu naplní pacienty s covidem.
V Česku začínají v posledních dnech stoupat počty nakažených i těch, kteří s nákazou vyžadují hospitalizaci. Podle Flegra je na vině zejména delta mutace covidu. „Kdybychom tady neměli deltu, ale třeba alfu, která tu byla na jaře, díky proočkovanosti a promořenosti by se dnes počty nezvedaly,“ konstatoval. „Právě kvůli deltě se nám epidemie rozjíždí větší rychlostí než ve stejnou dobu loni. I reprodukční číslo je vyšší,“ připomněl evoluční biolog.
Testování na covid ve školách tento týden skončí. Roušky zůstávají povinné, uvedl Vojtěch
Testování na covid ve školách po tomto týdnu skončí. Uvedl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na jednání sněmovního školského výboru. Nevyloučil zároveň, že by se časem mohly testy ve školách znovu zavést na lokální úrovni.
„V nemocnicích se vše projevuje o 10 dní později. Jsem přesvědčený, že letos (na podzim), zejména ze začátku, bude nárůst počtu hospitalizovaných menší, protože se budou infikovat především nenaočkovaní, a tedy mladší lidé. Nicméně vzhledem k tomu, že k dostatečně účinným opatřením nejspíš přistoupíme později, protože budeme mít nemocnice zpočátku prázdnější, epidemie se dostane do takových čísel, že se nakonec zaplní,“ varoval Flegr.
Zkrácení života dětí
Podle epidemiologa a exministra zdravotnictví Romana Prymuly další lockdown nehrozí. „Čísla však nejsou příznivá. V budoucnu by tak mohlo dojít k regionálním omezením,“ připustil. Domnívá se, že se i nadále mladí lidé závažným průběhům nemoci vyhnou. „Myslím, že nebudou více umírat. Samozřejmě se může stát, že se objeví další mutace, která by cílila na děti a mladistvé, ale děti jsou na podobné virové choroby obvykle dobře adaptovatelné. Tak už si to evoluce zařídila,“ sdělil expert.
U dětí je podle Flegra problém s tzv. dlouhým covidem a jeho důsledky. „Seniorovi, který nákazu přežije, její následky život o mnoho let nezkrátí. U malého dítěte to může být tak, že zemře o 10 nebo 20 let dříve, než když nákazu úspěšně prodělal a dlouhý covid u něho nenastal. I když to bude nějaká slabší fibróza plic nebo nervové potíže, postupně se to nasčítá a výrazně mu to zhorší kvalitu života. Už teď vidíme, že mezi nakaženými jsou především děti a mladí lidé. Přežijí, možná se nedostanou ani do nemocnice, ale organismus jim to rozhodí a život zkrátí,“ řekl evoluční biolog.
Senioři odsouzeni k smrti
„Nejvíce jsou smrtí ohroženi nenaočkovaní senioři a vina za to padá na naši hlavu. To, že jsme jim dovolili se jako prvním naočkovat, je sice hezké, ale pokud jsme jim zároveň neposkytli pohodlnou a jednoduchou možnost, jak to udělat, spoustu z nich jsme odsoudili k smrti. Pokud nemají v rodině někoho, kdo se o ně opravdu stará, nakazí se a s poměrně vysokou pravděpodobností zemřou,“ upozornil Flegr.
V Indii se nyní šíří i virus Nipah, který přenáší především kaloňové, kteří patří mezi letouny, stejně jako netopýři, a prasata. „Každý virus je potenciálně nebezpečný. Do značné míry záleží na podmínkách, které mu vytvoříme. Myslím však, že bychom se nyní v Evropě měli soustředit na to, co tu máme,“ dodal na závěr Flegr.
