České děti v době covidu tloustnou. Chybí sport i sociální kontakt, varují lékaři
Děti tráví mnohem více času doma u televize nebo počítače. (ilustrační foto: Profimedia) Zdroj: Profimedia.cz
Omezené nebo zrušené sportovní kroužky, zakázaná tělesná výchova na školách, minimální setkávání s vrstevníky, více času na počítači a na mobilu. Tak by se dalo shrnout, jak většina dětí tráví čas v době koronavirových restrikcí. V Česku trpí nadváhou 15 procent dětí a lze předpokládat, že za letošní rok se toto číslo ještě zvýší, varují odborníci.
Problémy s váhou u devítiletého Lukáše řeší i paní Aneta z Prahy. Její syn měl vždycky sklony k lehké nadváze. I přes upravený jídelníček mu nejvíce pomáhá pohyb. Jenže Lukáše baví především kolektivní sporty. Aby se hýbal sám nebo chodil na procházky s rodiči, to je věčné přemlouvání. „Syn měl vždycky spoustu kroužků. Hodně pohybových – hrál florbal, chodil na judo a na míčové hry. Když jsme k tomu přidali procházky a občas se proběhl s kamarády na hřišti, tak si váhu držel úplně v pohodě,“ vypráví maminka.
Problém nastal, když se všechny kroužky zrušily, respektive v letošním školním roce ani nestihly začít. Brzy na to se zavřela škola i družina a nastaly týdny on-line výuky. „Já pracuji z domova a musím se během dne věnovat práci. Celé dopoledne tak syn strávil na počítači na on-line výuce. Poté si dodělával ještě úkoly. Zvládli jsme krátkou procházku, ale na další pohybové aktivity nebyl čas. Navíc Lukáš je jedináček a izolace od kamarádů udělala taky své,“ pokračuje Aneta, která doufá, že se brzy plně otevřou kroužky i znovuobnoví tělesná výchova ve škole. Problém s nedostatkem pohybu však řeší i řada dalších rodičů. Sychravé počasí a brzké stmívání pak dětem pobyt venku ještě dále zkracuje.
Omezení kolektivních sportů trápí i domovy mládeže
Důvody nadváhy a obezity jsou podle diabetologa prof. Martina Haluzíka velmi podobné jako u dospělých. „U dětí má největší vliv snížení fyzické aktivity v souvislosti s nadměrným používáním mobilních telefonů a počítačů,“ říká endokrinolog. Podotýká, že v souvislosti s lockdownem, který omezil i sportování ve vnitřních prostorách a v kombinaci se stresem z nedostatku sociálního kontaktu i pouze vzdálené výuky, lze předpokládat, že se nadváha u dětí, stejně jako u dospělých, zvýší.
Problematiku nedostatku pohybu řeší také v Domě dětí a mládeže (DDM) hlavního města Prahy. „Náš ředitel usiloval o různé výjimky, abychom mohli alespoň částečně provozovat volnočasové aktivity. Stále si dopisoval s ministerstvy i s hygieniky. Bohužel neúspěšně. Jakmile jsme mohli obnovit alespoň individuální činnost, tak se vrátily všechny děti. Teprve od pondělí 7. 12. můžeme pořádat skupinové lekce. Jak dlouho to ale vydrží, nikdo neví,“ říká zástupkyně ředitele DDM Mgr. Iveta Nová, podle které je důležité podporovat děti v pohybových aktivitách.
Snažili jsme se opakovaně získat od kompetentních ministerstev zdravotnictví a školství odpověď na otázky, zda tuto situaci nějak aktuálně řeší, zda mají konkrétní plány jak situaci s nedostatečným pohybem a tedy nezdravým životním stylem u dětí zlepšit či dokonce změnit. Žádné konkrétní informace o jasných krocích pro změnu stavu jsme ovšem nezískali.
Pohybové aktivity jsou nyní v rukou zdravotnictví, krčí rameny školství
Tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová odkazuje na epidemiologickou situaci, podle které se budou vyvíjet i pohybové aktivity ve školách i na kroužcích. „Klasická tělesná výchova může být obnovena podle systému PES až od druhého stupně,“ říká. Dodává, že pro kroužky pořádané školou platí stejná pravidla jako pro školní kluby. Prozatím jsme stále ve třetím stupni, proto pro kroužky platí následující: pro prezenčně vzdělávané se mohou konat, a to za dodržení homogenity skupin stejné jako ve třídě; pokud to není z personálních důvodů možné – lze do jedné skupiny zařadit max. deset žáků. Externí kroužky prozatím nejsou žádoucí. „Pokud by došlo na přesun do čtvrtého stupně, mohou se kroužky konat pouze za dodržení homogenity skupin stejné jako ve třídě,“ vysvětluje Lednová a dodává, že ministerstvo jedná o standardním závazném obsahovém vzdělávání na základních školách.
„Kromě vytváření kladného vztahu k pohybu a budování pohybové zdatnosti obsahuje i motivaci pro pohyb a sportování ve volném čase. Podobně je to s vytvářením zdravého životního stylu, včetně upřednostňování zdravé stravy a správných stravovacích návyků. Ve školních jídelnách je dodržován „takzvaný stravovací koš, který zaručuje vyváženou a zdravou stravu žáků,“ upřesňuje mluvčí. O navýšení hodin tělesné výchovy zatím ministerstvo neuvažuje. Konkrétní plány, jak zlepšit pohybovou aktivitu u dětí v roce 2021, ministerstvo neuvedlo. Odkazuje, že veškeré pohybové aktivity jsou nyní v kompetenci ministerstva zdravotnictví.
Odpovědnost je na straně rodičů, reaguje zdravotnictví
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Babora Peterová uvedla, že resort podporuje pohybové aktivity u dětí a zavádění správné výživo do stravovacích návyků už dlouho a bude se o to snažit i do budoucna bez ohledu na epidemiologickou situaci. „Ve školách jsou realizovány programy zaměřené na podporu pohybové aktivity u dětí s garancí řady vrcholových sportovců. Výchova k zdravému životnímu stylu je i součástí Rámcových vzdělávacích programů ministerstva školství,“ říká mluvčí resortu zdravotnictví.
„My se snažíme o podporu celkové gramotnosti obyvatel v prevenci vzniku a rozvoje civilizačních chorob v rámci výchovy ke zdravotnímu životnímu stylu. Realizace však závisí na přístupu a odpovědnosti rodičů, jak s danou informací naloží,“ upřesňuje Peterová. Konkrétní kroky nebo plány, jak řešit problematiku nadváhy a obezity u dětí, kterou podle studie COSI podporované Evropskou kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2019 trpěla v Česku pětina dětí ve věku 11–15 let, však tiskové oddělení nezmínilo.
Nadváhu u dětí způsobuje hlavně přejídání a málo pohybu
Jak poznat, že má dítě nadváhu, nebo je dokonce obézní a jaká zdravotní rizika mu hrozí? Na to jsme se zeptali obezitologa MUDr. Jana Boženského.
Pane doktore, jak mohou rodiče poznat, kdy je potřeba s dítětem začít řešit nadváhu?
Přiměřenost tělesné hmotnosti posuzujeme dle hmotnostních indexů, nejčastěji Body Mass Index (BMI). U dětí se hodnoty BMI mění s věkem, a tak je k jeho hodnocení nutné používat percentilové grafy. Pro českou dětskou populaci jsou k dispozici grafy základních tělesných rozměrů, tyto mají všechny děti ve svém očkovacím průkazu. Jako nadváhu hodnotíme BMI nad 90. percentil a obezitu pak BMI nad 97. percentil pro daný věk a pohlaví. Kromě tištěných percentilových grafů je možno využít software RůstCZ. Pokud mají rodiče pochybnosti o správnosti „výpočtu“, tak ať kontaktují svého dětského lékaře, ten dokáže ověřit, jestli dítě má nebo nemá nadváhu či obezitu.
Vnímáte za poslední rok nárůst nadváhy nebo obezity u dětí?
Máme jistě více dětí s těžkou formou obezity a rozvinutým metabolickým syndromem, ale pro posouzení nárůstu obezity nám chybí validní data. A to už dlouho, protože poslední měření dětské populace proběhlo v roce 2001. To je již dlouho na posouzení stavu nadváhy a obezity v dětské populaci. Je trošku s podivem, že kolik spadlo mm srážek na Žatecku v letech 2001–2020 máme přesný přehled, ale kolik máme obézních dětí opravdu nevíme.
Co je podle vás nejčastější příčinou nadváhy?
Jednoznačně změna životního stylu založená na snížení energetického výdeje neboli málo pohybu a zvýšení energetického příjmu z potravy. To je u více než 97 procent dětí hlavní příčinou nadváhy. Problém obezity ale nelze zjednodušovat jen na nadměrný přívod energie a nedostatek pohybu. Krátkodobý zvýšený příjem energie obvykle aktivuje u zdravých jedinců fyziologické regulační mechanismy, které zabrání vzestupu hmotnosti. U jedinců s genetickou predispozicí ke vzniku obezity bývají tyto regulační mechanismy porušeny. Naopak dlouhodobý vyšší příjem energie pak vede k obezitě i u dětí, které nemají genetické predispozice pro její rozvoj. Nadměrný přívod energie o pouhých 50–100 kcal (210–420 kJ) denně může vést k nárůstu hmotnosti o dva až pět kilogramů za rok. Poruchy štítné žlázy, genetické syndromy či užívání specifické medikace je tedy bývá příčinou obezity jen u měně než tří procent případů.
Domácí svačiny jsou základ
Kromě pohybu hraje významnou roli u dětí také výživa. Pokud dítě není vedeno odmala ke zdravému stravování, je později těžké změnit jeho návyky. Podle nutriční specialistky Margit Slimákové znamená zdravá výživa u školáků především kvalitní snídani a přípravu domácích svačin včetně láhve s vodou. „Zdravá výživa školáků je zásadní nejen pro zdraví žáků a studentů, ale ovlivňuje i jejich chování a studijní výsledky. Podle četných dopisů od rodičů přitom vím, že snahu o zdravou stravu jejich dětí běžně narušují školní jídelny a doplňkový prodej potravin ve školách,“ uvádí Margit. Dodává, že po skončení vyučování je dobré mít pro děti vždy nachystanou svačinu např. v podobě výběru z nakrájené zeleniny, dipů nebo pomazánek, kvalitního pečiva, bílého jogurtu, oříšků a ovoce. Ideálním ukončením dne je společná rodinná večeře.
Čtěte také
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
