Čtvrt století po 11. září: Je Al-Káida poražená, nebo silnější než kdy dřív?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Teroristická hrozba se 25 let po 11. září proměnila.
Radikalizaci jednotlivců nyní pohání online propaganda.
Al-Káida přežívá díky rozsáhlé síti globálních poboček.
Proč západní země omezují kapacity v boji s terorismem?
Od útoků na Světové obchodní centrum z 11. září 2001 uplynulo právě 25 let. Teroristická hrozba se za tu dobu výrazně proměnila. Al-Káida přežila likvidaci svého původního vedení a rozšířila se prostřednictvím poboček po světě, zatímco sociální sítě, drony a umělá inteligence vytvořily nové možnosti pro šíření propagandy i radikalizaci jednotlivců. Západní země navíc podle odborníků postupně omezují kapacity, které během války proti terorismu vynakládaly na jeho potírání.
Když 11. září 2001 došlo ve Spojených státech k teroristickému útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku, při kterém zahynuly téměř tři tisíce lidí, bylo Farhadovi N. teprve pár měsíců. O 25 let později byl ale odsouzen k doživotnímu vězení za to, že v Mnichově najel autem značky Mini Cooper do srocení lidí, přičemž dva zabil a desítky dalších zranil. Příběh tohoto 25letého Afghánce podtrhuje, jak se svět od 11. září proměnil a spolu s ním i podoba terorismu, píše web RFE/RL.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin dal jasně najevo, co od Ukrajiny chce. Analytici po jednáních zhodnotili šance na mír
Útoky z 11. září naplánovala teroristická organizace al-Káida v čele se svým saúdskoarabským vůdcem Usámou bin Ládinem. Její členové tehdy působili v Afghánistánu, kde jim poskytovalo útočiště hnutí Tálibán. To bylo po americké invazi v říjnu 2001 svrženo. Nám už známý Farhad N. poté vyrůstal v zemi, kde mezinárodní síly vedené Spojenými státy vedly dvě desetiletí trvající boj s radikály z hnutí Tálibán. Později patřil mezi stovky tisíc Afghánců, kteří ze země uprchli a hledali v Evropě bezpečí a lepší život. Právě tehdy se však nejspíš radikalizoval pod vlivem on-line propagandy šířené imámy z jeho rodné země. Neměl žádné přímé vazby na konkrétní teroristickou či extremistickou skupinu a podle dostupných informací jednal z vlastní iniciativy.
„Dříve bychom takové lidi nazývali osamělými vlky. Toto je budoucnost,“ řekl bývalý americký diplomat s desítkami let zkušeností v boji proti terorismu. „Nikdo nemusí být součástí žádné skupiny. Mohou být inspirováni jednou skupinou, mohou být inspirováni více skupinami,“ uvedl bývalý diplomat, který si nepřál být jmenován, a dodal, že pokroky v oblasti umělé inteligence prohlubují ‚bod zlomu‘ ve vývoji teroristických hrozeb.
Čtěte také
Podle odborníků, s nimiž hovořil web RFE/RL, technologické prostředky, které před 25 lety neexistovaly – včetně dronů, umělé inteligence a sociálních médií – vytvářejí zcela nové a nebezpečnější prostředí. „Začínáme pozorovat mnohem větší přítomnost na internetu. Začínáme také zaznamenávat mnohem častější využívání influencerů. Kromě standardních aktérů, na které jsme si v teroristickém prostředí zvykli, se setkáváme i s osamělými pachateli, tedy těmi, kteří jsou ovlivněni,“ řekl americký generál ve výslužbě Joseph Votel, který v říjnu 2001 vedl útok amerických výsadkářů na pozice Tálibánu v Kandaháru, následně sehrál klíčovou roli ve válce proti terorismu a působil také v Iráku, kde velel operacím proti bojovníkům Islámského státu (IS). „Tyto teroristické organizace přežily. Stále se přizpůsobují, jak jen to jde. Staly se sofistikovanějšími. Prostředí je nyní pro bezpečnostní experty mnohem složitější,“ dodal Votel.
Al-Káida jako síť franšíz
V případě Al-Káidy se události po 11. září vyznačovaly vznikem „franšíz“ – skupin, jako jsou Al-Shabaab v Somálsku a Jama'at al Islam al Muslimin (JNIM) v oblasti Sahelu v západní Africe, které se k Al-Káidě přidaly tak, že propojily své vlastní místní cíle s její ambicí provádět globální útoky. Díky této rozptýlené struktuře dokázala značka Al-Káida přežít i poté, co americké ozbrojené síly v měsících po 11. září rozbily její vedení a zbavily ji bezpečných útočišť v Afghánistánu.
O franšízách píše i analýza webu The Atlantic, podle které je Al-Káida nejchytřejší a nejefektivnější teroristickou organizací všech dob – a stala se tak větším nebezpečím než kdy dříve. „Franšízy Al-Káidy jsou nemilosrdné a bohaté. Východoafrická pobočka disponuje silou, která se odhaduje na 10 tisíc mužů a ročně generuje příjmy ve výši přibližně 100 milionů dolarů z daní, pašování a krádeží,“ uvedl Bruce Hoffman z amerického think tanku Rada pro zahraniční vztahy.
Nová americká protiteroristická strategie zveřejněná v květnu uvádí na prvním místě mezi takzvanými „tradičními islamistickými teroristy“ al-Káidu a její nejagresivnější odnož – al-Káidu na Arabském poloostrově (AQAP). Srpnová zpráva OSN popisuje AQAP jako „předvoj“ globálního hnutí al-Káida.
Čtěte také
Studie z posledních let ukazují, že jednotlivé pobočky al-Káidy mezi sebou koordinují financování i výcvik bojovníků. Například pozorovatelé OSN loni zaznamenali jedinou platbu výkupného ve výši 50 milionů dolarů organizaci JNIM z afrického Sahelu. Ta se o peníze následně rozdělila s dalšími pobočkami al-Káidy – AQIM (al-Káida v islámském Maghrebu), AQAP v Jemenu a „vrchním vedením al-Káidy v jižní Asii“.
Jednotlivé pobočky také zintenzivňují on-line komunikaci. „Propagandistická činnost Al-Káidy v Jemenu po stažení z Afghánistánu až do dnešního dne prudce vzrostla. Zveřejnili více materiálů než já sama za posledních pár let života,“ řekla Sara Harmouchová, odbornice na terorismus a výzkumná pracovnice Frontier Security Institute a Programu pro extremismus na George Washington University. „Al-Káida v Jemenu ještě před pár měsíci vydávala prohlášení a videa podněcující útoky typu ‚osamělého vlka‘, v nichž vyzývala jednotlivce žijící na Západě, aby provedli útoky na území Spojených států a v Evropě,“ dodala.
Tápeme ve tmě?
V rychle se měnícím prostředí se vynořil další problém: ztráta kapacit v boji proti terorismu. „Tápeme ve tmě. Za poslední rok a půl jsme přišli o lidi i o peníze,“ uvedl bývalý diplomat a dodal, že současná geopolitická situace tuto výzvu ještě zhoršila. „Právě teď se nacházíme tak trochu v oku bouře mezi následky událostí ze 7. října (útok na Izrael vedený hnutím Hamás v roce 2023) a probíhající válkou s Íránem. Přišli jsme o spoustu schopných lidí, kteří měli zkušenosti z terénu a institucionální znalosti,“ podotkl.
Během webináře na George Washington University, který se konal 2. září, vyjádřili podobné obavy i další přední odborníci na boj proti terorismu. Tom Sanderson z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) poukázal na „snížení pozornosti věnované terorismu, rozpočtům i personálu“, zatímco Hoffman hovořil o „exodu“ zaměstnanců z úřadu pro boj proti terorismu ministerstva zahraničí, který prošel loni restrukturalizací.
Čtěte také
Jonathan Schroden, vedoucí výzkumu v CNA, dalším think tanku se sídlem ve Washingtonu, uvedl, že v posledních letech došlo k zásadní proměně bezpečnostní politiky. „Naše cíle se posunuly od úplného poražení těchto skupin směrem k účinnému zvládání hrozby, kterou představují, a k tomu, aby se tato hrozba nedostala na území Spojených států. Myslím si, že struktura, kterou mají Spojené státy v současné době vybudovanou, byla v tomto ohledu v posledních pěti až sedmi letech do značné míry účinná,“ dodal.
Aktuálně odborníci pochybují, že by nějaká teroristická skupina byla schopná provést útok, který by se podobal tomu z 11. září 2001. V minulosti se ale podobné hrozby objevily, uvádí CSIS. Například v roce 2019 somálská islamistická teroristická organizace Al-Šabáb, která je napojená na al-Káidu, několik měsíců cvičila Chola Abdiho Abdullaha a připravovala ho na únos komerčního letadla pro „útok ve stylu 11. září“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Němci zadrželi muže podezřelého ze série sabotáží. Lapili ho při dopravní kontrole
vaclav.cerny@iprima.cz
