Čtyřdenní pracovní týden. V Česku se o něm mluví už nějakou dobu a první vlaštovky, které ho zavedly, už se u nás také najdou. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Čtyřdenní pracovní týden. V Česku se o něm mluví už nějakou dobu a první vlaštovky, které ho zavedly, už se u nás také najdou. Co to ovšem pro pracující znamená a jaká opatření je při zkracování pracovního týdne nutné přijmout? Je čtyřdenní pracovní týden skutečně výhra, nebo se stejně jako kterékoli jiné změny ve firmách neobejde bez počátečních potíží, na které si mnozí zaměstnanci zvykají jen těžko?
Je to lákavá představa. Pracovat o jeden den v týdnu méně. A naopak si tak prodloužit čas, kdy můžeme odpočívat. Firmy, které pracovní týden zkrátily na čtyři dny, bychom u nás zatím spočítali na prstech rukou. V příštích zhruba pěti až deseti letech se to ale podle specialistů na pracovní trh bude měnit. A firem, které systém kratšího pracovního týdne zavedou, přibude.
Čtyřdenní pracovní týden už testují v těchto státech:
Belgie
Velká Británie
Irsko
USA
Kanada
Austrálie
Systém čtyřdenního pracovního týdne po testování zrušila například Francie, kde se místo kýženého zvýšení výkonů navýšil počet přesčasů.
Jakkoli to na první poslech zní jako sen, zavádění čtyřdenního pracovního týdne znamená změny, které ne všichni ponesou s lehkostí. Aby se pracovní procesy ve firmách nezpomalovaly a v konečném důsledku tak neklesaly zisky, bude potřeba zajistit vyšší efektivitu práce. „Zaměstnavatel v daném režimu hledá nové cesty a nástroje, jak stihnout stejné množství práce za čtyři pracovní dny. Přechod je tedy o hledání správných procesů, optimalizaci a efektivitě práce. Tato změna tak často nejde udělat ze dne na den,“ upozorňuje pracovní specialista Jan Klusoň.
Zaměstnanci tak budou čelit výzvě, jak se se stejným množstvím práce vypořádat během kratší doby. Čeká je proces vytváření nových návyků, které budou vyžadovat flexibilitu, disciplínu a v neposlední řadě odhodlání.
Volno jako výsada
Ovšem kromě zmíněných počátečních bolestí, které provázejí většinu změn, je potřeba počítat také s opačnou situací, než je radost z volna. „Paradoxně se také může stát, že se u některých zaměstnanců objeví potíže s adaptací. Zpočátku totiž mohou mít někteří problém s větším množstvím volna, které je začne stresovat. Může se u nich objevit pocit jakési provinilosti, že nic nedělají, a tak i během toho volného dne začnou pracovat. To ale vede k většímu vyčerpání,“ vysvětluje Klusoň. To ale lze při troše snahy a vůle snadno překonat.
Firmy, které se zatím k náročnému kroku odhodlaly a jeden pracovní den v týdnu zrušily, patří k těm, kde se hledí na nutnost odpočinku a relaxace. „Pátý den v týdnu je opravdu určený na odpočinek zaměstnanců a jejich právo odpojit se,“ říká Klusoň.
Zkrácení pracovního týdne bude v širším měřítku znamenat také změnu pracovního zákona. Ačkoli už z úst některých politiků návrhy zazněly, zatím se podle pracovního specialisty jedná spíše o hudbu budoucnosti. „Zákony většinou řeší aktuální problémy masivnějšího charakteru, a to zatím u čtyřdenního pracovního týdne v ČR nehrozí. Aktuálně je prioritou vyřešit například zvýhodnění částečných úvazků, které mohou být dalším krokem k vyšší flexibilitě práce,“ dodává Klusoň.
