Africkou Angolu tři desetiletí pustošily hrůzy občanské války. Její skryté dědictví však podle španělského listu El País dokáže zabíjet i dnes. Na bezpočet číhajících min nyní v zemi ropy a diamantů našli účinnou protizbraň: cvičené krysy, které dokáží výbušná zařízení odhalit.
Odvěké angolské pravidlo zní: jakmile narazíte na hada, nepanikařte, zůstaňte v klidu, počkejte, až se odplazí. V těchto zeměpisných šířkách, které se přímo hemží nebezpečnými druhy zmijí, kober či častým výskytem mamby černé, to není marná poučka. Jenže v posledních letech je na zdejších písečných cestách s řídkou vegetací daleko větší hrozbou než hadi to, co se skrývá pod zemí.
Obrovské množství protipěchotních min.
Jsou nastražené nahodile, nejde je hledat podle žádného klíče.
ČTĚTE TAKÉ: Nádor mozku můžete mít roky a ani o něm nevíte. Jak rozpoznat příznaky zhoubné nemoci?
Občanská válka sice v Angole skončila již v roce 2002, přesto jde zdejším lidem stále o život. Miny tu do země umístily všechny bojující strany, od kubánských jednotek MPLA až po jihoafrické jednotky SWAPO. Na vyčištění rozsáhlých oblastí od aktivní munice se tak musel v posledních letech zaměřit speciální tým posílený o mezinárodní odborníky, který má vedle detektoru kovů a další sofistikované techniky ještě jednoho zdatného pomocníka: krysy.
V Angole se o těchto pečlivě vycvičených hlodavcích mluví jako o hrdinech. Umí vycítit výbušná zařízení, šlechtí je navíc ještě jedna přednost: jsou tak lehcí, že ani po jejich došlápnutí na minu nehrozí její odpálení.
„V současné době používáme kolem 110 krys, které pátrají po protipěchotních minách. Jedná se o druh Cricetomys ansorgei, převážně nočního hlodavce žijícího v norách. Jejich hlava a tělo jsou dlouhé 25 až 30 centimetrů, ocas mají kolem 30 centimetrů. Celkově tito malí hrdinové váží mezi jedním a dvěma kilogramy,“ popsala Lily Shallom z organizace APOPO, která má vyčištění Angoly na starost, v rozhovoru pro španělský list El País.
Cvičitel krys schopných nalézt minu s jedním ze svých hrdinů. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Krysy se trénují od desátého týdne věku, pach TNT si po vycvičení spojují s pamlsky, jako jsou banány nebo arašídy. S jejich nasazováním přišel Belgičan Bart Weetjens, zakladatel společnosti APOPO. První testy jeho metody byly provedeny v roce 2003 ve výcvikovém táboře v Mosambiku. Podle pamětníků byly sice vzrušující, ale také trochu stresující.
„Nevěděli jsme, zda to krysy zvládnou i v otevřeném terénu,“ přiznala Shallom.
Hlodavci se však ukázali jako výjimeční: za posledních 20 let pomohli vyčistit tisíce hektarů od výbušných zařízení v různých částech světa, mimo jiné i v Angole.
„Jsme hrdí na to, že značná část půdy je opět bezpečná pro život a pro hospodaření,“ řekla Shallom.
Jak nešlápnout na minu
APOPO v červenci uvedla, že odminovací týmy našly za uplynulý rok jen v angolských oblastech Kwanza Sul a Ebo 74 min a vyčistily 921 232 metrů čtverečních půdy. Organizace nezastřešuje jen samotné odminování, pod jejím jménem se snaží pomáhat i osvětoví pracovníci, kteří domorodému obyvatelstvu vykládají o největších rizicích.
„Dáváme návod, jak se chovat, jak předcházet a jak se vyhýbat konkrétním místům,“ vysvětlil pro El País zdravotník João Eduardo. „Je to nezbytné. Jen před několika dny tu venkovanka šlápla na jednu z min a přišla o nohy.“
V 37 letech je neustále daleko od své rodiny. Neskrývá, že má náročné povolání. Je na něj ale hrdý. A doufá, že jednou bude návštěvníky Angoly varovat zase jen před jedovatými hady. Ne už před tím, co zůstává ukryto pod zemí.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Sedmnáctiletý mladík, který jel na metru ve Vídni, podlehl zraněním. Incident zachytilo video
