Africkou Angolu tři desetiletí pustošily hrůzy občanské války. Její skryté dědictví však podle španělského listu El País dokáže zabíjet i dnes. Na bezpočet číhajících min nyní v zemi ropy a diamantů našli účinnou protizbraň: cvičené krysy, které dokáží výbušná zařízení odhalit.
Odvěké angolské pravidlo zní: jakmile narazíte na hada, nepanikařte, zůstaňte v klidu, počkejte, až se odplazí. V těchto zeměpisných šířkách, které se přímo hemží nebezpečnými druhy zmijí, kober či častým výskytem mamby černé, to není marná poučka. Jenže v posledních letech je na zdejších písečných cestách s řídkou vegetací daleko větší hrozbou než hadi to, co se skrývá pod zemí.
Expert: Povodeň mohla odkrýt válečné bomby. Smrtící munice je i pár centimetrů pod zemí
Oblasti nejhůře zasažené nedávnou povodní patří zároveň k těm, kde se hojně vyskytuje nevybuchlá munice z druhé světové války. Velká voda mohla smrtonosné granáty odkrýt, případně i přenést jinam. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká zkušený pyrotechnik Jiří Chládek. Podle jeho vyprávění je v Česku takových číhajících raket, min a bomb obrovské množství. Některé se skrývají jen pár centimetrů pod zemí, hazardéři jsou po jejich objevení schopni si z nich dělat těžítka, jiní si jimi zkrášlují zahrádky.
Obrovské množství protipěchotních min.
Jsou nastražené nahodile, nejde je hledat podle žádného klíče.
ČTĚTE TAKÉ: Nádor mozku můžete mít roky a ani o něm nevíte. Jak rozpoznat příznaky zhoubné nemoci?
Občanská válka sice v Angole skončila již v roce 2002, přesto jde zdejším lidem stále o život. Miny tu do země umístily všechny bojující strany, od kubánských jednotek MPLA až po jihoafrické jednotky SWAPO. Na vyčištění rozsáhlých oblastí od aktivní munice se tak musel v posledních letech zaměřit speciální tým posílený o mezinárodní odborníky, který má vedle detektoru kovů a další sofistikované techniky ještě jednoho zdatného pomocníka: krysy.
V Angole se o těchto pečlivě vycvičených hlodavcích mluví jako o hrdinech. Umí vycítit výbušná zařízení, šlechtí je navíc ještě jedna přednost: jsou tak lehcí, že ani po jejich došlápnutí na minu nehrozí její odpálení.
„V současné době používáme kolem 110 krys, které pátrají po protipěchotních minách. Jedná se o druh Cricetomys ansorgei, převážně nočního hlodavce žijícího v norách. Jejich hlava a tělo jsou dlouhé 25 až 30 centimetrů, ocas mají kolem 30 centimetrů. Celkově tito malí hrdinové váží mezi jedním a dvěma kilogramy,“ popsala Lily Shallom z organizace APOPO, která má vyčištění Angoly na starost, v rozhovoru pro španělský list El País.
Cvičitel krys schopných nalézt minu s jedním ze svých hrdinů. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Cvičitel krys schopných nalézt minu s jedním ze svých hrdinů. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Krysy se trénují od desátého týdne věku, pach TNT si po vycvičení spojují s pamlsky, jako jsou banány nebo arašídy. S jejich nasazováním přišel Belgičan Bart Weetjens, zakladatel společnosti APOPO. První testy jeho metody byly provedeny v roce 2003 ve výcvikovém táboře v Mosambiku. Podle pamětníků byly sice vzrušující, ale také trochu stresující.
Strašná válečná realita, o které se nemluví: Ukrajina je zemí vdov, sirotků a mrzáků
Ukrajina není jen zemí hrdinů, ale i vdov, sirotků a mrzáků, jejichž počty za poslední rok a půl nesmírně narostly. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to tvrdí Marián Bizub, předseda humanitární organizace Cesta naděje života, která dlouhodobě pomáhá na nejzasaženějších místech okupované země. Bizub se svými lidmi míří na Ukrajině třeba do přeplněných dětských domovů. Z proplakaných příběhů, které tam slyší, mrazí i otrlé tvrďáky.
„Nevěděli jsme, zda to krysy zvládnou i v otevřeném terénu,“ přiznala Shallom.
Hlodavci se však ukázali jako výjimeční: za posledních 20 let pomohli vyčistit tisíce hektarů od výbušných zařízení v různých částech světa, mimo jiné i v Angole.
„Jsme hrdí na to, že značná část půdy je opět bezpečná pro život a pro hospodaření,“ řekla Shallom.
Jak nešlápnout na minu
APOPO v červenci uvedla, že odminovací týmy našly za uplynulý rok jen v angolských oblastech Kwanza Sul a Ebo 74 min a vyčistily 921 232 metrů čtverečních půdy. Organizace nezastřešuje jen samotné odminování, pod jejím jménem se snaží pomáhat i osvětoví pracovníci, kteří domorodému obyvatelstvu vykládají o největších rizicích.
„Dáváme návod, jak se chovat, jak předcházet a jak se vyhýbat konkrétním místům,“ vysvětlil pro El País zdravotník João Eduardo. „Je to nezbytné. Jen před několika dny tu venkovanka šlápla na jednu z min a přišla o nohy.“
V 37 letech je neustále daleko od své rodiny. Neskrývá, že má náročné povolání. Je na něj ale hrdý. A doufá, že jednou bude návštěvníky Angoly varovat zase jen před jedovatými hady. Ne už před tím, co zůstává ukryto pod zemí.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Sedmnáctiletý mladík, který jel na metru ve Vídni, podlehl zraněním. Incident zachytilo video
