Vládní krize na Slovensku pokračuje (zdroj: CNN Prima NEWS)
Kabinet slovenského premiéra Igora Matoviče opouští v době přetrvávající vládní krize další dva ministři. Prezidentka Zuzana Čaputová ve čtvrtek odpoledne přijme rezignaci ministra zahraničí Ivana Korčoka a ministra školství Branislava Gröhlinga, oba nominovaní stranou Svoboda a solidarita (SaS). Ta své setrvání ve vládě už dříve podmínila tím, aby Matovič nejpozději ve středu rezignoval na funkci předsedy vlády.
O svém rozhodnutí informoval sám ministr Gröhling a za šéfa diplomacie Korčoka pak strana Svoboda a solidarita. Korčok je totiž momentálně na pracovní cestě v Bruselu. V belgické metropoli dnes končí dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance.
V uplynulých necelých dvou týdnech už odešli z vlády čtyři jiní ministři.
„Věřím, že tímto vytvoříme prostor, aby mohla vzniknout rekonstrukce vlády, celá situace se uklidnila a abychom následně v rámci vytvořené vlády mohli pokračovat dále,“ řekl novinářům Gröhling, který je zároveň místopředsedou SaS.
Vakcína, která rozvrátila zemi. Jak Sputnik V odšpuntoval vládní krizi na Slovensku?
Slovensko aktuálně prožívá kromě pandemie koronaviru ještě jednu krizi – tu na vládní úrovni. V koalici premiéra Igora Matoviče se spory vyostřily do takové míry, že hrozí její rozpad. Sám předseda vlády je pod tlakem kvůli výzvám k rezignaci. Problémy mezi stranami byly sice dlouhodobé, okamžikem, který krizi odstartoval, byl ale Matovičův nákup ruské očkovací látky Sputnik V. Kvůli neschválené vakcíně totiž neváhal obejít právě své koaliční partnery.
Podle Gröhlinga se SaS ke svému dalšímu postupu vyjádří ve čtvrtek poté, co demisi jejích dvou ministrů přijme hlava státu.
Matovič už o víkendu vyjádřil ochotu rezignovat, krok ale podmínil splněním několika požadavků. Koaliční partneři Matovičova hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) některé podmínky už naplnili, jiné odmítli. Například ve funkci ministra hospodářství skončil šéf SaS Richard Sulík. Postavil se ale proti výzvě Matoviče, aby se SaS vzdala vedení jednoho ze tří ministerstev.
Demise premiéra znamená podle slovenské ústavy pád celé vlády. Strany nynější čtyřčlenné koalice, která má ve sněmovně až ústavní většinu, ale dávají najevo, že chtějí zůstat u moci a podílet se na vytvoření nového kabinetu.
Rok vládnoucí koalice na Slovensku – výběr hlavních událostí
29. února 2020 – Parlamentní volby vyhrálo opoziční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče před dosud nejsilnější vládní stranou Směr – sociální demokracie (Směr-SD), která předtím vládla čtyři volební období. Na změně politického kurzu se podepsala atmosféra ve společnosti po vraždě novináře Jána Kuciaka v roce 2018 a následné rozsáhlé demonstrace proti špinavé politice a korupci.
13. března 2020 – Strana OĽaNO se dohodla na vytvoření vládní koalice s hnutím Jsme rodina a s menšími stranami Svoboda a solidarita (SaS) a stranou Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Nová vláda byla jmenována 21. března, důvěru parlamentu získala 30. dubna.
Konec dovolených v zahraničí. Slovenská vláda zakazuje vycestovat za rekreací
Slovenská vláda zakázala zahraniční dovolené. Reaguje tak na paradox, že lidé nemohou cestovat mezi okresy, ale mají povoleno jet na dovolenou do exotických zemí. Představitelé státu chtějí předejít tomu, aby se v zemi objevila nová mutace koronaviru.
15. března 2020 – Vláda kvůli pandemii vyhlásila nouzový stav ve zdravotnictví a sociálních službách, o velikonočních svátcích až na výjimky lidem zakázala cestovat mezi okresy. Nouzový stav skončil po 90 dnech 12. června.
7. července 2020 – Předseda parlamentu Boris Kollár přečkal hlasování poslanců o svém odvolání, které sám navrhl po obvinění z plagiátorství v diplomové práci. Návrh na jeho odvolání z čela sněmovny v tajném hlasování nezískal potřebnou většinu. Kollárovo hnutí Jsme rodina předem oznámilo, že v případě odvolání předsedy parlamentu odejde z vládní koalice. Kollárova kauza odkryla napjaté vztahy v koalici.
1. října 2020 – Na Slovensku začal znovu platit nouzový stav, v polovině listopadu byl prodloužen do 29. prosince. Na konci roku Sněmovna změnou příslušného zákona rozhodla, že kvůli pandemii může vláda nouzový stav kromě obvyklých 90 dnů prodloužit o dalších 40 dnů, a to i opakovaně. Naposledy byl nouzový stav prodloužen 17. března o dalších 40 dní.
19. prosince 2020 – Slovensko kvůli šíření nemoci COVID-19 znovu zpřísnilo opatření, uzavřelo řadu obchodů a služeb, znovu zavedlo zákaz vycházení.
12. ledna 2021 – Slovenský nejvyšší soud potvrdil shodné tresty 19 let vězení pro exministra hospodářství Pavola Ruska a podnikatele Mariana Kočnera v kauze padělání směnek.
18. února 2021 – Slovenská vláda neschválila nákup ruské vakcíny Sputnik V proti covidu, když tento nákup vetovala nejmenší vládní strana Za lidi. Její šéfka a vicepremiérka Veronika Remišová uvedla, že na občanech Slovenska nelze dělat pokusy.
Slovensko opět ruší státní maturity. Žáci dostanou vysvědčení s průměrem známek
Slovenský ministr školství Branislav Gröhling v pondělí na tiskové konferenci oznámil, že znovu kvůli pandemii ruší klasické státní maturity. Ke stejnému závěru došlo tamní ministerstvo školství i minulý rok, kdy zkoušky z dospělosti po mnoha jednáních odvolalo. Místo toho bude použit průměr známek z vysvědčení.
28. února 2021 – Vláda rozhodla, že Slovensko od středy 3. března zavede obecný zákaz vycházení večer a částečně v noci; v interiérech budov a také v hromadné dopravě by lidé měli povinně nosit respirátory kategorie FFP2.
1. března 2021 – Slovensko získalo ruskou vakcínu Sputnik V proti covidu. První zásilku z objednaných celkem dvou milionů dávek dopravilo letadlo slovenské armády do Košic.
3. března 2021 – Vztahy ve vládní koalici dál vyostřila zhoršující se epidemická situace a okolnosti nákupu ruské vakcíny Sputnik V. Šéf koaliční strany Svoboda a solidarita (SaS) a vicepremiér Richard Sulík vyzval k rekonstrukci vlády, předčasné volby ale odmítl. Strana Za lidi varovala, že selhání při řízení pandemie představuje riziko rozpadu koalice.
11. března 2021 – Ministr zdravotnictví Marek Krajčí ohlásil demisi. Jeho výměna, kterou požadovaly dvě nejmenší vládní strany, byla součástí dohody o urovnání krize uvnitř koalice. Sulík však současně obvinil Matoviče kvůli jeho výrokům z porušení této dohody. Matovič ministra Krajčího obhajoval a označil ho za oběť kritiků z řad koalice.
15. března 2021 – Strany SaS a Za lidi vybídly Matoviče k odchodu z čela kabinetu. Zdůvodnily to i konflikty uvnitř koalice a naznačily, že v případě jeho setrvání ve funkci z koalice odejdou.
16. března 2021 – Schůzka prezidentky Zuzany Čaputové s premiérem Matovičem, Čaputová ho vyzvala k rychlému ukončení vládní krize.
17. března 2021 – Čaputová přijala demisi ministra sociálních věcí Milana Krajniaka.
21. března 2021 – Premiér Matovič vyjádřil ochotu podat demisi v zájmu řešení vládní krize. Svou rezignaci podmínil splněním několika požadavků zbylými koaličními stranami, včetně personálních.
22. března 2021 – Demisi v zájmu řešení vládní krize podal nejprve ministr hospodářství a šéf SaS Richard Sulík, poté ho následovala ministryně spravedlnosti a místopředsedkyně nejmenší vládní strany Za lidi Mária Kolíková.
23. března 2021 – Čaputová vyzvala Matoviče k rezignaci v zájmu rekonstrukce kabinetu.
24. března 2021 – Kabinet premiéra Matoviče opouštějí další dva ministři, demisi ohlásil ministr zahraničí Ivan Korčok a ministr školství Branislav Gröhling.
Ivan Korčok Zdroj: AP
Ivan Korčok Zdroj: AP
