Národní knihovna má ve svých sbírkách další unikát. Od soukromého vlastníka koupila dopis syna skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Psaní je téměř 180 let staré a knihovna ho pořídila za 290 tisíc korun. Nový exponát doplní sbírku Mozartovy osobní korespondence, kterou už instituce má.
Autorem dopisu je Franz Xaver Mozart, mladší ze dvou skladatelových dětí, které se dožily dospělosti. Ten v dopisu píše mimo jiné o konkrétních skutečnostech a svém přínosu k založenému Mozarteu v Salzburgu. „Obsahový kontext výpovědi navíc skrytě poukazuje na unikátnost tzv. Mozartova památníku v pražském Klementinu,“ uvedl ředitel Národní knihovny.
Zuzana Petrášková, vedoucí oddělení Národní knihovny, uvedla: „Patrně byl dedikován nebo osloven zemský rada, který byl členem společnosti pro založení Mozartova památníku v Salzburgu. Dopis pojednává o samotném založení a o přínosu Franze Xavera ke koncertu, který měl být při odhalení slavné sochy, jež stojí v Salzburgu na Mozartově náměstí.“
Národní knihovna disponuje významným souborem spojeným s dílem W. A. Mozarta, proto do celého konceptu takzvaného Mozartova památníku i tento dokument zapadá. Dopis teď dostanou do rukou restaurátoři. „Je v dobrém stavu, ale restaurátoři ho samozřejmě musí prověřit, jestli je opravdu dobře uložen. Na dopisu je malá trhlinka, kterou budeme muset nechat zacelit,“ pokračovala Petrášková.
Knihovna už má ve svých sbírkách přímo Mozartův dopis nebo korespondenci členů jeho rodiny – kromě manželky taky otce nebo matky. Vedle korespondence vlastní knihovna také sbírku rukopisů, not a dalších dokumentů. A to i proto, že měl skladatel k Praze osobní vztah.
Ve Stavovském divadle Mozart dirigoval na podzim 1787 premiéru své nové opery Don Giovanni. Scéna je tak v současné době jediným dosud existujícím divadlem, kde skladatel působil. Premiéru Mozartovy opery připomíná i socha u divadla, která představuje postavu ducha právě z Dona Giovanniho.
Mozartův památník vznikl v Klementinu v roce 1837 při pražských oslavách 50. výročí zdejšího prvního uvedení opery Don Giovanni. Hudebniny – zejména získaná Mozartova díla – tehdy umístili iniciátoři projektu ve skleněných skříních a uprostřed místnosti byla skladatelova busta.
V současné době tvoří hlavní část sbírky rukopisné a tištěné historické hudebniny, které obsahují přes 180 Mozartových skladeb. Dobové opisy skladeb byly vytvořeny přímo pro památník. Tištěné hudebniny jsou z produkce vídeňských a lipských nakladatelských domů z konce 18. a z první třetiny 19. století. Mezi nejcennější dokumenty sbírky patří podle knihovny čtyři dopisy psané členy Mozartovy rodiny a samotným Mozartem.
