reklama

Obavy ze zmutovaného koronaviru: Dánsko vykope miliony zabitých norků a spálí je

Přibližně 17 milionů norků bylo v Dánsku vybito poté, co byla na několika kožešinových farmách prokázána nákaza novým typem koronaviru. Část mrtvých těl byla pohřbena do země ve vojenské oblasti na západě státu. Kvůli plynům vznikajícím při rozkladu se však mrtví norci začali dostávat zpět na povrch. Čtyři miliony z nich budou nyní znovu vykopány a spáleny.

reklama

První zprávy o nákaze na dánských kožešinových farmách se začaly objevovat v květnu letošního roku. Virus u norků začal mutovat a z obav před neúčinností vyvíjené vakcíny dánská vláda na počátku listopadu rozhodla o vybití všech norků na farmách, a to včetně chovných zvířat. I když příkaz norky vybít byl nakonec shledán protiústavním, z rozhodnutí vlády bylo vybito na 17 milionů zvířat. Jejich těla pak byla pohřbena do země pod vrstvou vápna. Masové hroby však byly příliš mělké a vlivem plynů vzniklých při rozkladu těl se mrtví norci začali „drát“ na povrch.

Nastalá situace přidala na síle hlasů, které se obávaly znečištění podzemních vod rozkládajícími se těly i dalšího šíření nákazy. Úřady nakonec musely uznat, že masové hroby vykopané na vojenských základnách u měst Holstebro a Karup představují riziko pro životní prostředí i zdraví zdejších obyvatel. Ministerstvo zemědělství proto v neděli přišlo s návrhem mrtvé norky znovu vykopat a spálit. K tomu však dojde až v květnu příštího roku, aby se zamezilo kontaminaci. „Takto nebudeme muset s norky zacházet jako s biologickým odpadem,“ uvedlo ministerstvo. Chov norků na kožešinu bude zákonem zakázán až do roku 2022. O kompenzacích pro farmáře se stále jedná.

Dánsko se potýká se stále vyššími počty nakažených. Předsedkyně vlády Mette Frederiksenová již oznámila, že celá země bude „v podstatě uzavřena“ od 25. prosince do 3. ledna. Některá z opatření začnou platit již ve čtvrtek. „Činíme tak, protože epidemie, kterou nezvládneme, by měla mnohem větší dopady a důsledky než to, že teď bude na pár dní všechno zavřeno,“ vysvětlila. „V celé zemi jsme dosáhli čtvrté úrovně. Jde o druhou nejvyšší úroveň. Znamená to, že jsou úřady přesvědčeny o rozšířené nákaze v celé společnosti,“ dodala.

Pokud Dánsko dosáhne páté úrovně, bude to znamenat, že došlo k nekontrolovatelnému šíření nákazy a překročení nemocničních kapacit. Ministr zdravotnictví Magnus Heunicke uvedl, že během minulého týdne byla nákaza prokázána u 1 808 zdravotnických pracovníků – jde o více než sedmdesátiprocentní nárůst oproti předchozím týdnům. „Infekce se nyní šíří celou společností, a to i v nemocnicích. Ale je důležité říct, že zdravotnictví stále funguje,“ dodal.

Tagy:

Počítače i obědy pro děti zdarma, méně memorování: Jak chtějí strany změnit školství

Zlepšíme školství. V předvolebních programech to slibují snad všechny strany (kromě ANO, Babišovo hnutí zatím program do sněmovních voleb nepředstavilo). Jak to chtějí partaje udělat? KSČM láká na obědy pro děti zdarma, ČSSD by bezplatně rozdávala počítače a tablety, koalice Spolu chce reformovat vzdělávací programy. Co dalšího by politici chtěli prosadit?

Ne všechny vyvěšení barevných vlajek potěšilo. Je to ponižující, říká k Prague Pride Wolf

Vyvěšením duhové vlajky na pražské Nové radnici vedení města a organizátoři akce zahájili festival Prague Pride. Ten má za cíl mimo jiné přiblížit život leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT+). Jedenáctý ročník přehlídky nabídne 135 kulturních, zábavních a vzdělávacích akcí se společným tématem coming out. Vůči konání festivalu se ve facebookovém příspěvku vymezil podnikatel, člen KDU-ČSL a od roku 2014 zastupitel hlavního města Prahy Jan Wolf.

Slavia se vyhne další válce s Rangers, Sparta může v play-off LM potkat Genk i Šachtar

Fotbalisté Slavie si v případě postupu přes Ferencváros Budapešť zahrají ve 4. předkole Ligy mistrů s vítězem duelu mezi Young Boys Bern a Kluží, přes kterou přešli do skupiny předloni. Pokud Sparta ve 3. předkole vyřadí Monako, utká se v souboji o skupinu s lepším z dvojice Genk – Šachtar Doněck. Rozhodl o tom pondělní los ve švýcarském sídle UEFA v Nyonu.

Krpálkův tchán Kaderka: Že se Lukáš pral s Bartošem? Tomu jsme se hodně zasmáli

Z pozice nejvyšší s radostí i trochou nervů sledoval, jak na olympiádě v Tokiu válí české hráčky, které do domoviny vezou jednu zlatou a stříbrnou medaili. A z pozice tchána prezident českého tenisového svazu Ivo Kaderka pořádně trpěl a pak se ohromně radoval z toho, co předvedl na tatami v chrámu Budókan Lukáš Krpálek. „Přepsal dějiny světového juda,“ říká pro CNN Prima NEWS Kaderka.

Cestování v době covidové: Vyplníte lejstra, jdete na test, ale nikoho to moc nezajímá

Poletíme? Nebo nepoletíme? A co všechno musíme splnit? Letošní dovolená byla pro všechny jiná než obvykle. Někdo raději kvůli covidu zůstal doma. Kdo se rozhodl vyrazit do ciziny, musel si ohlídat, aby splnil všechna nařízení. Pohlídat si, jak moc riziková je vybraná země, vyplnit lejstra, podstoupit test, stáhnout si aplikaci, stáhnout si QR kód. Jenže zajímá to vůbec někoho?

Důvěra ve vládu i prezidenta roste. Největší podpoře se ale těší starostové

Důvěra Čechů v ústavní instituce se v červenci meziměsíčně zvýšila. Prezidentovi a vládě důvěřuje shodně 37 procent lidí, zatímco v červnu byla jejich důvěryhodnost o osm, respektive devět procentních bodů nižší. Před rokem ale prezidentovi věřilo 43 procent lidí a vládě 41 procent. Největší důvěru si dál udržují starostové a obecní zastupitelstva, jimž věří přibližně dvě třetiny veřejnosti. Vyplynulo to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Čínu poprvé od Wu-chanu drtí nová varianta koronaviru. Asijské země propadají panice

Čínu zasáhla epidemie, kterou státní média označila za „nejrozsáhlejší od Wu-chanu“. Země, která se pyšní nulovou tolerancí vůči COVID-19, zaznamenala od 20. července více než 200 nových případů spojených s epidemií ve městě Nanking. Tato epidemie začala, když pracovníci letiště, kteří čistili letadlo přilétající z Ruska, měli pozitivní test na koronavirus. Od té doby se vir rozšířil do pěti provincií a nejméně 13 měst včetně hlavního – Pekingu.

reklama

Domácí zpravodajství

Zanedbané děti přilákaly pozornost strážníků. Matka po nich hodila klec s papouškem

Jen těžko pochopitelný případ se odehrál v Břeclavi. Dvou na první pohled zanedbaných malých dětí, které bosé pobíhaly vedle rušné silnice, si všimli místní strážníci. Když následně zjišťovali, kde mají rodiče, z nedalekého domu na ně začaly létat nejrůznější předměty, včetně vázy nebo dokonce klece s papouškem. Tím navíc celá situace ani zdaleka neskončila.

Policie řeší záhadná zranění na západočeských nádražích. Napadení trpí ztrátou paměti

Policisté vyšetřují hned dvě záhadná zranění na západočeských nádražích. V Rokycanech objevili zaměstnanci soukromé bezpečností agentury zraněného Ukrajince. Měl silně poraněný konečník a bez pomoci by pravděpodobně vykrvácel. Jak ke zranění přišel, si ale nevybavuje. V Plzni zase kolemjdoucí našli bezvládnou důchodkyni s rozbitou hlavou. Na to, co se jí stalo, si ale také přesně nevzpomíná.

KOMENTÁŘ: Proč se ČSSD nedostane do Sněmovny a ODS neporazí Babiše

Je léto, politika nikoho stejně nezajímá, řekli si zřejmě šéfové některých partají a odjeli na dovolenou. Není o nich vidu ani slechu. A co dělá premiér Andrej Babiš? Otvírá D1, jezdí do krajů. Navíc ohlásil, že letos zůstane v úřadu i o vládních prázdninách. A potom se opozice diví a fňuká, že nemá v médiích dostatek prostoru a ANO stále kraluje předvolebním průzkumům.

V armádě umíralo za socialismu i 200 vojáků ročně. V tanku, ale také vlastní rukou

Téměř každý, kdo sloužil v komunistické Československé lidové armádě, se nějakým způsobem dotkl smrti. Před listopadem 1989 umíralo 150 až 200 vojáků základní vojenské služby ročně, v šedesátých letech ještě více. Historikové tuhle temnou kapitolu armády teprve odkrývají. „Kamarád na letišti v Čáslavi si vzal život, protože ho nepustili za snoubenkou,“ vypráví Štefan Rejda, v armádě sloužil v letech 1976 a 1978. Další pamětníci vzpomínají na vojáky utopené v tancích nebo omylem zastřelené.

reklama