KOMENTÁŘ: Místo bramboříku seno aneb Kam se Občanské demokratické straně poděla demokracie?
Minulému volebnímu období dominovaly neutuchající vášnivé debaty o demokracii, o tom, kdo je demokrat a kdo nikoli. Dočkali jsme se dokonce i naprosto absurdního dělení politických stran na takzvaně „demokratické“ a údajně „nedemokratické“. Problém těchto debat byl především v jejich bezobsažné prázdnotě, protože demokracie není žvýkačka, kterou si má politik brát do úst, když si potřebuje osvěžit dech. Zvláště když se demokracií ponejvíce zaklínají ti, kteří s ní v praktické rovině mají největší problém.
Je třeba si uvědomit, že demokracie začíná takzvaně „doma“. Nejde o to, kolik toho o demokracii namluvíte, napíšete nebo jak důsledně onálepkujete nositele odlišného názoru jako „nedemokraty“. Jestli daný politik je, či není demokratem, se nejlépe ukáže na fungování jeho vlastní strany. Na tom, jak dalece v konkrétní partaji fungují nebo nefungují mechanismy demokratické kontroly. Pozná se to na tom, zda je strana řízena direktivně shora, kdy řadoví členové jsou jen potěr, od něhož jednou ročně vyberete členské příspěvky, nebo zda existuje reálná možnost věci odspodu měnit.
ČTĚTE TAKÉ: Zakážu mobily ve školách. Dcery mi řekly, že jsem se zbláznil, prozradil Plaga.
Je to vlastně podobné jako citát nejmenovaného učitele, který pár let zpátky oblétl sociální sítě: „Děti se rády starají o ekologické problémy na druhé straně světa, ale aby zalily kytky ve třídě, to je ani nenapadne.“
Nejsilnější strana odcházející vládní koalice, tedy ODS, už tyhle pomyslné kytky nezalévá tak dlouho, že má v květináčích místo bramboříku jen na troud vysušené seno. Vzpomeňme třeba, že o vzniku koalice Spolu, jež do značné míry původní značku „modrého ptáka“ vymazala, se nevedly se členskou základnou žádné debaty. Členská základna jako taková vznik koalice nikdy předem neschválila. Nikdo se jí na nic neptal.
Od Klause k Fialovi
Řeklo by se, že volební neúspěch, který postavil stranu před zásadní otázku „s kým a kudy dál“, vysloveně volá po široké debatě všech členů – tedy těch straníků, kteří během předsedování Petra Fialy ještě nestihli ze strany vystoupit.
V lednu se má konat zásadní volební kongres, který je zároveň nejvyšším orgánem strany. V době, kdy stranu vedl skutečný demokrat, otec zakladatel Václav Klaus, byly kongresy obvykle třídenní: v pátek se zahajovalo, v neděli volilo a sobota, ta byla celá zasvěcená debatě delegátů.
Čtěte také
Bez zajímavosti není ani to, že tehdejší předseda Klaus po celou dobu debaty seděl v sále, projevy delegátů poslouchal a dělal si poznámky. Během předsednictví Klausova nástupce Topolánka, kdy se strana zásadně názorově rozštěpila, či jak se tehdy říkalo, rozkročila a rozpažila, se praxe široké debaty delegátů postupně vytratila. Topolánek totiž neměl zapotřebí poslouchat kritické názory a členskou základnu z rozhodování prakticky vymazal.
A Petr Fiala? Ten tuhle neblahou praxi dovedl fakticky k dokonalosti – členy k ničemu nepotřeboval, což řada dlouholetých straníků vyřešila definitivním odchodem z ODS. Proto se také za Fialy smrskla základna občanských demokratů na méně než polovinu oproti roku 2013.
Ale zpět ke kongresu. Kdo by čekal, že v nelehkém období se členstvo dostane ke slovu, mýlil by se. Volba se sice odehraje až v lednu, přesto se už nyní považuje za jisté, že kormidlo po Fialovi převezme Martin Kupka – což je v podstatě antizměna, neboť končící ministr dopravy je místopředsedou ODS stejně dlouho, jako je Fiala předsedou, a oba tedy nesou za současný marasmus stejnou odpovědnost.
Chcete na kongres? Zaplatíte sedm tisíc
Složení delegátů na kongresu prakticky znemožňuje, aby strana na volební výprask reagovala jinak než jen kosmetickou změnou, kdy bude jeden nudný suchar nahrazen jiným, ještě větším a ještě nudnějším.
A co demokratická debata, která by po prohraných volbách měla být alfou a omegou? Nic. Diskuse má totiž proběhnout až po volbě předsedy a prvního místopředsedy – jak tento týden ve vší tichosti schválila výkonná rada.
Čtěte také
Podle kandidáta na předsedu Radima Ivana navíc výkonná rada přidala podmínku, že řadoví členové mohou být na kongres pozváni pouze členy výkonné rady a musí zaplatit registrační poplatek 7 000 korun. Tedy: jste člen ODS? Chcete jet na kongres? Pak si sežeňte ve vedení někoho, kdo vás pozve, a vytáhněte si z kešeně sedmičku. K debatě vás však jako hosta stejně nepustí, nemluvě o tom, že celá debata o směřování strany proběhne teprve tehdy, kdy už bude o dalším směřování strany prakticky rozhodnuto, neboť dva nejvyšší posty už budou zvoleny.
Může existovat větší parodie na demokracii než toto? Jak se vůbec ve světle takových informací může ODS odvážit čtyři roky mentorovat svoji politickou konkurenci a dávat jí lekce z demokracie?
Až bude nějaký politik z Občanské demokratické (!) strany opět vykřikovat líbezné fráze o demokracii a demokratických stranách, připomeňte mu, jak vznikla koalice Spolu nebo jak se ODS po prohraných volbách postavila k otázce kongresu. Zkrátka připomeňte, že straně, která má demokracii přímo ve svém názvu, ta skutečná demokracie po čertech nejde. A možná by také neškodilo připomenout, že „demokracie“ opravdu není synonymem pro „pokrytectví“.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rozpočet je první past na nastupující vládu, říká Tlustý. Kouřová clona před skandály, míní Nečas
Karolina Stonjeková, externí spolupracovnice CNN Prima NEWS, vystudovala politologii, mezinárodní vztahy, a také obor historická sociologie na Karlově univerzitě. Celý profesní život se živí prací v komerčním sektoru a pracuje jako PR konzultantka. Od roku 2019 do roku 2020 byla také komentátorkou FTV Prima.
