Nejméně dva mladí lidé zemřeli, oba na následky střelných zranění, a desítky dalších osob včetně demonstrantů, policistů i novinářů utrpěly zranění při sobotních demonstracích v Peru. Informoval o tom v neděli deník El País. V Peru se už týden manifestuje proti nové vládě prezidenta Manuela Merina, který vystřídal v nejvyšším úřadu Martína Vizcarru po jeho pondělním sesazení parlamentem. Důvodem sesazení bylo podezření z korupce, jíž se měl dopustit v době, než se stal v roce 2018 prezidentem. Mnozí ale tvrdí, že za tím byly osobní zájmy poslanců.
K demisi Merina vyzývají nejen demonstranti, ale i řada politiků včetně nového šéfa parlamentu, který v této funkci vystřídal Merina. Šéf parlamentu Luis Valdez vyzval Merina k demisi v sobotu poté, co se potvrdily zprávy o úmrtí dvou mladých lidí na demonstracích.
Kromě toho při masových protestech, které se konají po celé zemi, bylo zraněno přes šest desítek lidí, několik z nich rovněž kvůli střelbě bezpečnostních složek, dalších dvacet kvůli použití slzného plynu proti demonstrantům.
Další protesty proti opatřením v Německu. Policie rozháněla demonstranty vodním dělem
V několika německých městech v sobotu lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti opatřením, která spolková vláda přijala ve snaze omezit šíření nákazy koronavirem. Větší protesty se konaly například v Karlsruhe či v Řezně. Ve Frankfurtu nad Mohanem zakročila policie vodními děly, shromáždění úřady rozpustily kvůli nedodržení hygienických nařízení.
K demisi vyzvali prezidenta i někteří poslanci
Po zprávách o úmrtí při protestech vyzvali nového prezidenta k demisi i někteří poslanci, kteří v pondělí hlasovali pro sesazení Vizcarry. Demisi podala už také desítka ministrů nové vlády. Koalice levicových stran Frente Amplio (Široká fronta, FA), která má ve 130členném parlamentu osm křesel, podala v neděli návrh na vyjádření nedůvěry vládě prezidenta Merina.
Demonstranti v ulicích nesli transparenty s nápisy „Pryč s Merinem“, „Ať odejdou všichni“ či „Chceme novou ústavu“. Podle deníku El País jsou manifestace namířeny hlavně proti politickým elitám, které Peruánci viní z korupce. Demonstranti, ale například i šéf americké pobočky organizace Human Rights Watch (HRW) José Miguel Vivanco, se domnívají, že sesazení Vizcarry bylo motivováno osobními zájmy mnoha poslanců.
Vizcarra, který nepatří k žádné politické straně, se jako prezident snažil prosadit protikorupční reformy, mimo jiné zbavení zákonodárců imunity či úpravu financování volebních kampaní, což se mu však v roztříštěném parlamentu nepodařilo.
Sesazení Vizcarry bylo protiústavní
Do čela země se Vizcarra dostal v roce 2018 z pozice viceprezidenta poté, co kvůli obvinění z korupce odstoupil prezident Pedro Pablo Kuczynski. V Peru jsou kvůli korupci nyní stíháni či už odsouzeni všichni žijící exprezidenti. Vizcarru zatím vyšetřuje prokuratura kvůli přijetí úplatku v době, kdy byl guvernérem v letech 2011 až 2014. Vizcarra obvinění odmítá.
Podle řady právníků bylo sesazení Vizcarry kvůli morální nezpůsobilosti protiústavní. Také Organizace amerických států (OAS) vyzvala peruánský ústavní soud, aby se k záležitosti vyjádřil.
