Protesty v Bělorusku Zdroj: Profimedia.cz
Ministři zahraničí Evropské unie se dnes na mimořádné videokonferenci dohodli na tom, že sedmadvacítka uvalí nové sankce na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů po sporných volbách hlavy státu. Šéf německé diplomacie Heiko Maas novinářům řekl, že postup běloruských bezpečnostních složek je nepřijatelný a žádá si jasnou reakci, napsala agentura Reuters. Jmenný seznam osob, jichž by se měly sankce týkat, začne nyní připravovat unijní diplomatická služba.
„Naším cílem je uvalit sankční režim na konkrétní osoby, o nichž je známo, že měly podíl na zločinech proti pokojným demonstrantům,“ řekl Maas. Podle něj mají být potrestáni i ti, u nichž se prokáže cílená snaha falšovat volební výsledky.
Největší podpora pro uvalení sankcí zazněla od šéfů diplomacií Německa, Švédska a Rakouska, ale i od ministrů z Polska, Dánska a Česka. Ti však také vyzvali k tomu, aby se unie podílela na zprostředkování dialogu mezi prezidentem Alexandrem Lukašenkem a opozicí, napsal Reuters. V táboře zemí, které jsou k sankcím skeptické, je nejsilnější hlas Maďarska. Budapešť však podle diplomatů nakonec nejspíš ruku pro potrestání běloruských představitelů zvedne, pokud seznam dotčených osob nebude příliš obsáhlý. K uvalení sankcí je potřeba jednomyslná shoda všech 27 států.
Unie už v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na tehdejším zmizení Lukašenkových odpůrců. Většinu postihů však EU zrušila před čtyřmi lety, kdy běloruský vládce propustil na svobodu skupinu politických vězňů.
