Vylodění v Normandii byl masakr. Dvacet tisíc obětí jen během Dne D
První den spojeneckého vylodění v Normandii padlo, bylo zraněno nebo se pohřešovalo na obou stranách dvace tisíc vojáků. Den D byl ale jen prvním dnem tvrdých bojů, které následovaly. Atlantický val, který od roku 1940 Němci budovali po celé délce pobřeží od severu Norska až po hranice se Španělskem, Spojenci prorazili za cenu značných obětí.
„Americké výsadkové čluny se za přílivu přiblížily ke břehu. Musely překonat nebezpečné překážky položené ve vodě, které byly navíc zaminovány… Poměrně hodně min ve vodě i na pobřeží vybuchlo. První vojáci vstupující na pláž byli sraženi palbou německých kulometů. Další oddíly si musely klestit cestu mezi těly svých kamarádů a teprve poté, co mnoho vojáků padlo, se jednotkám podařilo zachytit se na pobřeží.“ Tak popsal v knize Kronika druhé světové války jeden z účastníků vylodění spojeneckých jednotek v Normandii 6. června 1944 své dojmy.
Invaze do Normandie začala oficiálně týž den v 0:15 spojeneckou výsadkovou operací Neptun. V průběhu dne pak bylo na pěti plážích Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword mezi Caen a Cherbourgem vysazeno přes 150 000 vojáků 1. americké a 2. britské armády, v jejíž sestavě bojovali i Kanaďané a příslušníci dalších národů. Na největší obojživelné operaci v historii se podílelo přes 4 000 výsadkových a na 2 000 bojových lodí, výsadek podporovalo 14 000 letadel.
Čtěte také
To byl ale jen předvoj sil, které se vydaly dobýt zpět Evropu obsazenou nacistickým Německem. Na britských ostrovech se soustředilo na 3,5 milionu mužů a 20 milionů tun zásob, jež bylo nutné dopravit přes Lamanšský průliv na dobyté předmostí.
Oběti na obou stranách
Atlantický val, který od roku 1940 Němci budovali po celé délce pobřeží od severu Norska až po hranice se Španělskem, Spojenci prorazili za cenu značných obětí. Na obou stranách ten den padlo, bylo zraněno nebo se pohřešovalo 20 000 vojáků. Spojenci měli o půlnoci Dne D na francouzské půdě 83 155 Britů a Kanaďanů a 73 000 Američanů, cesta do vnitrozemí Francie ale byla volná jen zdánlivě.
Největší normandské město Caen mělo být podle plánu dobyto už v podvečer 6. června. Němci ale měli ve městě osm pancéřových a sedm pěších divizí. Boje o Caen se tak protáhly nečekaně o celé dva měsíce.
