Den vítězství v Česku: Zeman a Fiala uctili padlé na Vítkově. Plzní projeli Američané

Vzpomínkové akce se po dvou letech konaly bez covidových opatření, tedy bez omezení počtu účastníků i bez respirátorů. Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem, vojáci, veteráni či pamětníci se sešli dopoledne na tradičním pietním aktu u Národního památníku na pražském Vítkově. Premiér Petr Fiala (ODS) poté novinářům řekl, že si váží všech bojovníků, kteří pomohli zemi osvobodit od nacistických okupantů, v současné době je třeba myslet i na oběti války na Ukrajině. Současný konflikt podle něj připomíná, že svoboda a mír nejsou samozřejmostí.

Nechceme válčit na Ukrajině a zabíjet Slovany. Putinovi elitní gardisté žalují své velitele

Rusko

Desítky ruských vojáků jsou nespokojeny s rozhodnutím prezidenta Vladimira Putina poslat je do války na Ukrajinu. Jejich odpor je tak značný, že se řada z nich chce dokonce soudit. Zahraniční média hovoří o naprosto unikátním jevu, kdy vojáci ruských ozbrojených sil otevřeně dávají najevo svůj nesouhlas s rozhodnutím svého nejvyššího velení.

„U Kyjeva, Mariupolu, u Charkova, tam všude se bojuje i za naši svobodu a naši nezávislost,“ řekl Fiala na Vítkově. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) vrhá současná ruská agrese stín na osvobozující odkaz sovětské armády ve druhé světové válce. „Odkazem dnešního dne je to, že je možné zvítězit nad jakýmkoliv diktátorem,“ uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Zeman u příležitosti dnešního státního svátku jmenoval 19 generálů, a to z řad armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a zpravodajských služeb. Ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku, kterého už posedmé navrhla vláda, znovu nejmenoval.

Prezident, který se v minulosti netajil pozitivním vztahem k Rusku, poté spolu s dalšími ústavními činiteli, vojáky, představiteli Prahy a legionáři uctil na pražských Olšanských hřbitovech památku padlých ukrajinských vojáků Rudé armády a oběti Pražského povstání. V projevu vzpomněl na to, že v řadách Rudé armády bojovala i při osvobozování někdejšího Československa řada Ukrajinců a Česko jim nyní splácí dluh podporou bojující Ukrajině i přijetím uprchlíků před ruskou invazí.

Letos si nepřipomínáme pouze vojenské oběti 2. světové války.

Je naší povinností nemlčet a postavit se na stranu těch, kteří byli napadeni. Je naší morální povinností pomoci těm, kteří už týdny statečně čelí agresi. V těchto dnech se na Ukrajině bojuje i za naši svobodu. pic.twitter.com/os5YOp0Pkd

— Petr Fiala (@P_Fiala) May 8, 2022

Vzpomínkové akce byly i v dalších městech

Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis v souvislosti se současným Ruskem prohlásil, že fašismus znovu propukl tam, odkud dříve nejhlasitěji zaznívala slova o antifašismu. Svět obdobně jako před druhou světovou válkou podle Perebyjnise zaspal, když se nechal vlákat do pasti energetické závislosti na Rusku. „Svět se chtěl vyhnout válce a znovu zvolil hanbu. A má, jako vždycky, hanbu i válku,“ řekl.

Vzpomínkové akce se konaly v řadě dalších měst po celé zemi. V Plzni vyvrcholily několikadenní Slavnosti svobody. Městem projel Konvoj svobody s 260 vojenskými historickými americkými vozy, v nichž jeli i váleční veteráni ve věku 97 a 98 let – tři američtí a dva belgičtí. Po uplynulých dvou letech pandemie koronaviru, kdy byl program zúžen hlavně na on-line přenosy, se slavnosti uskutečnily opět v plnohodnotné formě. Plzeňské oslavy navštívilo zhruba 60 000 lidí, z toho asi polovina přihlížela dnešnímu konvoji.

V Pardubicích se připomínka 77. výročí konce druhé světové války odehrála bez projevení úcty Rusku, respektive Sovětskému svazu a jeho Rudé armádě. Na Zborovském náměstí politici ve svých proslovech připomínali současnou ruskou invazi na Ukrajině.

Lety jako místo české hanby

V Letech na Písecku, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, si lidé připomněli památku romských a židovských obětí nacismu. Pieta v tomto místě je i výzvou, aby se v budoucnu společnost chovala férově k jakýmkoli menšinám, uvedl šéf Senátu Miloš Vystrčil.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil vepřín, který stojí na místě tábora, za místo české hanby. Omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali. Demolice vepřína, který stát před čtyřmi lety vykoupil, by měla podle Muzea romské kultury začít letos v létě. Památník romského holokaustu by tam měl otevřít příští rok, pokud nenastanou komplikace.

Den, kdy nacistické Německo v roce 1945 kapitulovalo, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek. Druhá světová válka se s více než 60 miliony obětí stala dosud největším válečným konfliktem.

Češi bojovali proti nacistům na západní i na východní frontě a také v domácím odboji na území protektorátu okupovaném nacistickým Německem. Konec války obnovené Československo slavilo na straně vítězů nejen zásluhou politiků, kteří prosadili uznání exilové vlády a kontinuitu předválečné republiky, ale především díky desetitisícům dobrovolníků, kteří ze zapojili do bojů na straně protihitlerovské koalice.