Další úder ruské prestiži, říká Zrno o potopení ruské lodi
Desítky ruských vojáků jsou nespokojeny s rozhodnutím prezidenta Vladimira Putina poslat je do války na Ukrajinu. Jejich odpor je tak značný, že se řada z nich chce dokonce soudit. Zahraniční média hovoří o naprosto unikátním jevu, kdy vojáci ruských ozbrojených sil otevřeně dávají najevo svůj nesouhlas s rozhodnutím svého nejvyššího velení.
První žaloba pochází od skupiny 25 příslušníků ruské národní gardy, tzv. Rosgvardija. Vojáci ženou před soud svého velitele, generálporučíka Sergeje Zacharova, který velí příslušníkům gardy v Severokavkazské oblasti.
Důvod? Vojáci odmítli uposlechnout Zacharovův rozkaz a připojit se k invazi na Ukrajinu, tak je nechal propustit. Bývalí Rosgvardějci tvrdí, že jejich vyhazov byl nelegální.
Již dříve se jiní členové gardy hájili tím, že ve smlouvě měli výslovně uvedeno, že sloužit mají pouze na území Ruské federace. Nikoliv na území jiného státu, v tomto případě Ukrajiny.
To ale není vše. Některá média uvádí, že případ 25 neposlušných vojáků inspiroval celé stovky dalších Rosgvardějců z celého Ruska. Ti mají údajně ve velkém zjišťovat právní podrobnosti svých pracovních smluv u Národní gardy. Ani oni podle všeho nechtěli jít bojovat na Ukrajinu.
Přesný počet vojáků není známý, ale existují odhady, že do války na Ukrajinu se odmítlo zapojit 20 až 40 procent ruských ozbrojenců. Web Daily Mail uvádí, že řada ruských vojáků si stěžovala, že nechce zabíjet Ukrajince, protože jde stejně jako u nich o Slovany.
Válka na Ukrajině
Daily Mail uvádí, že další případy, kdy se Rosgvardějci obracejí na soud kvůli tomu, že odmítli jít bojovat na Ukrajinu, se objevily ve velkých městech jako Krasnodar, Samara, Vladivostok, Smolensk, ale také v Petrohradu či přímo v Moskvě.
Rosgvardija je označována za elitní jednotku ruských ozbrojenců. Oproti jiným uskupením se nezodpovídá velení ruské armády, ale přímo prezidentovi, tedy Vladimiru Putinovi.
Původní myšlenka velení gardy měla být taková, že by Rosgvardějci zaujali pozice v okupovaných ukrajinských městech, kde by dohlíželi na veřejný pořádek v době války.
