Vítkov

Prezident Petr Pavel se na sociální síti X veřejně omluvil, že při svátečním ceremoniálu na pražském Vítkově udeřil omylem příslušníka Hradní stráže bojovým praporem do hlavy a srazil mu čepici. Podle svých slov podcenil hmotnost vlajky. Menší společenské faux pas vzal zjevně s humorem.

Petr Pavel se během pietního aktu na Vítkově musel cítit jako doma, řekl ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS komentátor Martin Komárek s tím, že prezident má k armádě a padlým jiný vztah než většina lidí. Slavnostní ceremoniál ku příležitosti 105. výročí vzniku Československa ale poznamenala kuriozita, když Pavel praporem srazil jednomu z vojáků čepici z hlavy.

Václav Cojocaru a Ivo Müller, první oslavil v únoru pětatřicet, druhému bude v říjnu osmatřicet. V úterý 16. května se po třinácti letech dočkali předčasného propuštění z vězení. Než skončili za mřížemi, v rodině, mezi spolužáky i sousedy se o nich mluvilo jako o slušných hoších. Jenže v dubnu 2009 se tihle způsobní kluci pokusili žhářským útokem upálit osmičlennou romskou rodinu ve Vítkově. Cojocaru měl přitom pykat 20 a Müller dokonce 22 let, ale vrchní soud mu později snížil trest o dva roky. Jak změnil žháře výkon trestu v mírovské věznici?

Dva ze žhářů, kteří v roce 2009 zaútočili zápalnými lahvemi na obytný dům plný lidí ve Vítkově, jsou na svobodě. Manévry vězeňské služby v Mírově, aby je nebylo možné natočit, byly podle námi osloveného advokáta nestandardní. Vězeňská služba sice odmítla, že dozorci odsouzené před novináři chránili, jenže jak vyšlo najevo, advokát žhářů se s ředitelem věznice dopředu domluvil.

Státní zástupce s definitivní platností nepodá stížnost proti rozhodnutí soudu o podmíněném prominutí zbytku trestu dvojici žhářů z vítkovské kauzy. Ti se tak v úterý dostali na svobodu. Muži měli v roce 2009 zápalnými lahvemi zaútočit na obytný dům plný lidí.

Byla to děsivá noc. Nejen pro rodinu, která v jednom ze starších vítkovských domů žila, ale pro všechny obyvatele malé vesnice na severu Moravy. Když se skupina neonacistů rozhodla zaútočit na dům romské rodiny zápalnými lahvemi, zřejmě nedomyslela, co strašlivého způsobí. Čtveřice mladíků těžce zranila ani ne dvouletou Natálku. Ta přežila jen díky skvělé péči odborníků. Případ připomínáme v našem seriálu Zvlášť závažné zločiny.

Šumperský okresní soud ve čtvrtek podmíněně propustil z vězení dva muže odsouzené na 20 let za žhářský útok na domek Romů ve Vítkově na Opavsku z dubna 2009. Žádost podali Václav Cojocaru a Ivo Müller, oba si odpykávali za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu 20 let, za sebou tak mají dvě třetiny trestu. Oběma mužům soudce Lubomír Kozák uložil sedmiletou zkušební dobu. Anna Siváková, matka Natálky, která byla při tomto útoku těžce popálena, s jejich propuštěním nesouhlasí. Řekla, že je v šoku a chce se jí brečet.

Úcta k padlým by se neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Nemá s pietou nic společného a je spíš zneuctěním památky těch, kteří položili za druhé světové války své životy. Na pietním aktu k 78. výročí konce války to v pondělí řekl prezident Petr Pavel. Podle něj situace, rozsah, míra destrukce na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, bojiště druhé světové války připomínají. Věnce k památníku na pražském Vítkově přišli dnes položit politici, zástupci církve i veteránských spolků. Historické události si na místě připomněly desítky lidí.

Pondělní demonstrace s názvem Chceme mír! na Letné – pořádaná uskupením Česká suverenita – skončila totálním fiaskem. Na „protest“ kromě novinářů a turistů téměř nikdo nedorazil. Akce se podle oznámení na pražském magistrátu měla konat v devět hodin ráno. Vedení strany nicméně tvrdí, že sešlost na Letné zrušilo již před měsícem. Nicméně se zdá, že tuto zprávu hrstce příchozích demonstrantů netlumočilo dostatečně jasně. Během oslav Prvního máje se odehrálo hned několik bizarních incidentů.

Na Svátek práce se tradičně konala řada průvodů a demonstrací po celém Česku. Iniciativa Zachraňme náš stát zorganizovala „mírový pochod“, který zamířil z náměstí Republiky na pražský Vítkov. Protestu se zúčastnily asi dvě stovky lidí. Svoji akci uspořádali i komunisté, a to na Střeleckém ostrově, kam zároveň dorazilo i několik odpůrců KSČM či anarchistů. Ranní sešlost Chceme mír! na Letné – pořádaná uskupením Jany Volfové Česká suverenita – skončila totálním fiaskem. Centrem Prahy prošel i recesistický průvod zahajující jedenáctý ročník Studentského Majálesu.

Na Svátek práce se jako tradičně konala řada shromáždění a demonstrací po celé České republice. Iniciativa Zachraňme náš stát přilákala na dvě stovky lidí. Mírový pochod zamířil z náměstí Republiky na Vítkov. Během protestu vystoupil například poslanec Jiří Kobza (SPD) či Josef Skála (KSČM). Svoji akci uspořádali i komunisté, a to na pražském Střeleckém ostrově, kam dorazilo také několik odpůrců KSČM či anarchistů. Ranní sešlost Chceme mír! na Letné – pořádaná uskupením Jany Volfové Česká suverenita – skončila totálním fiaskem. Kromě novinářů dorazili na místo jen turisté, kteří o protestu ani nevěděli. Volfová však tvrdí, že akci zrušila.

Když byl ve čtvrtek 19. března 1953 pohřbíván Klement Gottwald, ze všech stran bylo slyšet, že to byl táta anebo otec. „Jak rodný otec měl nás rád, / do boje za náš šel prvý. / Kéž bych mu mohla srdce dát, / bušící živou krví,“ napsala nad Gottwaldovou rakví dělnická básnířka Marie Kratochvílová. A myslela to vážně. Když Gottwaldovi selhalo srdce, kdyby to prý šlo, ráda by mu darovala svoje.