Jeden z deseti mladých dospělých přiznává v průzkumu příznaky těžké deprese, středně těžké příznaky pak zhruba 16 procent. Vyplývá to z průzkumu, který dnes novinářům představili zástupci Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Tématu by podle nich měli politici věnovat větší pozornost, chybí prevence i odborné služby. Vedoucí výzkumného týmu Radek Ptáček řekl, že konkrétní kroky by měla dělat ministerstva školství a zdravotnictví. Zapojit by se měly i zdravotní pojišťovny.
„Dostupnost odborných služeb je minimální a prevence prakticky neexistuje,“ uvedl Ptáček. Situace se podle odborníků zhoršuje, v roce 2014 přiznávalo příznaky těžké deprese v průzkumu asi sedm procent lidí, loni 9,9 procenta. Ptáček upozornil, že to už jsou lidé, kteří by potřebovali odbornou pomoc.
ČTĚTE TAKÉ: Povinná návštěva psychologa kvůli „zbrojáku“? Netřeba, vzkazují praktici. Mají však podmínky
„Mladí lidé jsou s tím zhoršujícím se duševním zdravím ponecháni prakticky sami,“ dodal. Chybí podle něj zejména motivující preventivní programy, které by bránily tomu, aby se rozvinulo duševní onemocnění. To by snížilo zátěž na odborné služby. „Psychiatr ‚hasí až akutní stavy, na prevenci není čas,“ řekl přednosta kliniky Martin Anders.
Skutky, které prospívají zdraví. Vědci odhalili, jaký vliv má laskavost na psychiku člověka
Téma psychického zdraví, ať už dětí, nebo dospělých, se v Česku řeší zejména na podzim. Ze studie Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) vyplynulo, že třetina deváťáků projevuje příznaky středně těžké až těžké úzkosti, 40 procent z nich vykazuje příznaky deprese. Pomoci jim nemusejí jen odborníci či předepsané medikamenty, ale i pouhá laskavost. Jak zjistili psychologové ze státní univerzity v Ohiu, konání dobrých skutků snižuje deprese, úzkosti a naopak zvyšuje spokojenost v životě.
Investice do duševního zdraví mají podle odborníků význam pro celou společnost, zvyšuje se produktivita a snižují se náklady zdravotního systému. „V popředí veřejného zájmu by měly být výchovně-vzdělávací kampaně, veřejné debaty a otevřená diskuse na téma duševního zdraví,“ doplnil jeden z autorů výzkumu Ivan Sebalo.
Vliv mají podle odborníků kromě jiného technologie, nárůst duševních potíží má, jak uvádějí, časovou souvislost se vznikem sociálních sítí, jako je Facebook nebo Instagram. „Asi největší komplikace, která s nimi souvisí, je to, že se lidé uzavírají do sebe a přestávají komunikovat s jedinci svého druhu face to face,“ uvedl Anders. Vliv to podle něj má i na vývoj mozku mladých lidí.
„Zjistili jsme, že úzkost se vyskytuje více u žen než u mužů, stejně jako deprese a syndrom vyhoření,“ dodal Anders. Analýza také ukazuje, že příznaky depresí zhoršuje špatný spánek nebo konzumace alkoholu. Prevencí je podle něj zdravý životní styl, ať už vyvážená strava nebo dostatek pohybu.
Průzkum ukázal, že 40 procent mladých nepovažuje svůj životní styl za zdravý. „Velmi alarmující je, že až 30 procent má potíže se spánkem, které ale neřeší s lékařem,“ dodal Ptáček. Průzkum, kterého se zúčastnilo v létě 2023 přes tisíc respondentů ve věku 18 až 30 let, rovněž ukázal, že téměř 40 procent mladých kouří či kouřilo, tři čtvrtiny z nich pijí alkohol a asi čtyři procenta z nich více než čtyřikrát týdně.
Přes 45 procent mladých nechodí spát v pravidelnou dobu, třetina se opakovaně budí během noci nebo má problémy se spavostí a únavou během dne.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Prosím vládu, aby se postarala o zdraví českých dětí, říká psychiatr. Už včera bylo pozdě
