Povinná návštěva psychologa kvůli „zbrojáku“? Netřeba, vzkazují praktici. Mají však podmínky
Povinné psychologické vyšetření při žádosti o zbrojní průkaz? Není třeba, shodují se čeští praktičtí lékaři. Tvrdí, že na pravidlech pro zdravotní způsobilost není nutné nic měnit, byť se debatě do budoucna nebrání. Dosavadní praxe zůstává platná a praktický lékař může poslat žadatele na vyšetření k jinému odborníkovi, pokud to uzná za vhodné. Praktici však volají po dodržování pravidel – často se k nim totiž nedostanou informace, zda pacient už vyšetření podstoupil nebo jestli se léčí u jiného specialisty.
Vydání kladného posudku zdravotní způsobilosti dnes leží výhradně v rukou praktického lékaře. Ten si ovšem v případě jakýchkoliv nejasností nebo podezření může vyžádat další vyšetření.
„Například od očního lékaře nebo jiného specialisty. Psychický stav pacienta a případná duševní onemocnění se však při krátké prohlídce neposuzují snadno, i proto má praktik tuto možnost a v případě, kdy to uzná za vhodné, by ji měl využít a nechat pacienta projít psychologickým testem,“ sdělil Pavel Brejník, praktický lékař a člen výboru SVL v dokumentu, který má redakce k dispozici.
ČTĚTE TAKÉ: Střelec z pražské filozofické fakulty netrpěl duševní poruchou, uvedla státní zástupkyně
Z vyšetření nedělejme strašáka
Povinné psychologické testy však podle praktiků v současné situaci nutné nejsou. „Na základě činu jednoho šílence nemusíme hned volat po změnách jinak funkčního systému. Zároveň bych však z psychologického vyšetření nedělal nějakého strašáka a do budoucna se můžeme bavit o tom, zda by mohlo být běžnou součástí procesu získání zbrojního průkazu,“ sdělil Cyril Mucha, místopředseda SVL.
Čtěte také
V reakci pro CNN Prima NEWS vysvětlil, proč není debata o zavedení povinného psychologického vyšetření nyní nutná. „Uvědomme si, že zbraň sama o sobě není takové riziko. Vezměme si příklad náklaďáku, který najel do lidí. Určité procento psychopatů ve společnosti je a bude, a nedá se úplně odhalit. Když uděláme prohlídku jednou za život, tak třeba za sedm let člověk může být úplně jiný, než byl. Mohlo ho potkat nějaké neštěstí, mohl se setkat s bezprávím, zatrpknout a vlastně se může změnit,“ popisoval Mucha.
Na druhé straně by však praktici mohli být „kryti“ před veřejností. „Řekli bychom, že měl psychologické testy v pořádku a my za to nemůžeme,“ přiznal. Sám Mucha v ordinaci přitom vyznává pravidlo, že každý držitel zbrojního průkazu mezi jeho pacienty by měl za život psychologické vyšetření alespoň jednou absolvovat.
„Najdou se tací, kterým se to nelíbí. Když se brání, je to určitá známka, že tam není něco úplně v pořádku. A procento těch, kteří testy neprojdou, je minimální. Ve většině případů s tím ale pacienti nemají problém, naopak si často pochvalují, že to bylo zajímavé a něco se o sobě dozvěděli,“ pokračoval Mucha.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vrah byl na fakultě už v době, kdy ho tam hledali policisté, uvádějí studenti. Hodinu před střelbou
Co by však praktici ocenili, je plynulejší tok informací o pacientech od ostatních specialistů. „Vydávání posudků zdravotní způsobilosti není jen razítko. Za to rozhodnutí neseme zodpovědnost my – praktici. Jak ale můžeme udělat skutečně kvalifikované rozhodnutí, když nevíme, že se nám pacient léčí u psychiatra s psychickou poruchou a neřekl nám o tom?“ pokračoval místopředseda.
Čtěte také
Připomněl, že každý lékař, který pečuje o nějakého pacienta, má již dnes povinnost ze zákona předat registrujícímu praktikovi informaci o této péči. „Ne vždy se tak ale děje a dodržování nařízení nikdo nevymáhá,“ přiznal. Problém vidí zejména v nedostatečnosti systému.
„Ve většině případů je to řešeno tak, že pacient dostane do ruky propouštěcí zprávu a teď si ani nemusí uvědomit, že patří praktikovi. Někdy to může dojít k tomu, že chce informaci zamlčet. Uvědomme si, že pacient s psychiatrickou diagnózou třeba nechce, aby to praktik nebo kdokoliv další věděl. Řešení by bylo institucionální předávání, a ve 21. století nepochybně elektronicky,“ sdělil redakci Mucha.
Novela praktikům nic nepřinese
Zároveň ale uvedl, že lékaři dnes mají k dispozici řadu komunikačních kanálů a nástrojů, jak bezpečně předat informace svým kolegům. „Bezpečný komunikační kanál stoprocentně není klasický e-mail. To je velmi veřejná služba, kde nikdo neví, kdo to čte. Zároveň ale dnes pro ambulantní lékaře existuje takzvaná e-zpráva, což je vlastně ekvivalent takového poštovního klienta,“ přiblížil.
Jedná se o bezpečné zařízení, díky němuž lékaři jednoznačně ví, kdo zprávu poslal, komu ji poslal, a že s ní nebylo po cestě manipulováno. „Ale existují samozřejmě i další systémy. Tento je ale zatím asi nejrozšířenější jak mezi ambulantními lékaři, tak v řadě nemocnic,“ dodal Mucha.
ČTĚTE TAKÉ: Registrovaných zbraní je v Česku na milion. Vzrostl i počet majitelů zbrojního průkazu
Nedávná novela zákona o držení zbraní podle expertů pro praktiky mnoho nového nepřinese. „Praktičtí lékaři by nově měli mít přístup do Centrálního registru zbraní, nicméně to nám nepřináší žádné nové informace. O držitelích zbraní mezi našimi pacienty víme, protože jsme jim vydávali zdravotní posudek. A pokud k nám přijde někdo nový od jiného lékaře, tato informace by měla být součástí jeho zdravotní dokumentace,“ doplnil Svatopluk Býma, předseda SVL ČLS JEP.
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
