Až 15 kilogramů nad doporučenou váhu přibrali někteří školáci během pandemie koronaviru. Lékaři tak častěji řeší problémy s nadváhou či obezitou u dětí. Před pandemií mělo podle statistik nadváhu každé čtvrté dítě v Česku, každé sedmé se potýkalo s obezitou. Bez prezenční výuky ve školách, bez kroužků a většiny pohybových aktivit, které omezila opatření proti šíření koronaviru, se situace ještě zhoršila. Novinářům to ve středu sdělil primář dětského oddělení z Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Jan Boženský.
Kvůli pandemii děti více než rok trávily čas doma. Kromě omezeného pohybu podle odborníků intenzivněji než dřív čelily stresu i domácí nudě. U mnohých se to negativně projevilo na váze. „Dříve měly děti alespoň minimum pohybu při cestě do školy a ze školy a v hodinách tělesné výchovy, část z nich pak při kroužcích nebo i při sportovních aktivitách s rodiči. Toto všechno na rok téměř úplně odpadlo. Navíc tento nový životní styl mohl být pro řadu dětí stresující, což znovu podněcuje k nezdravému stravování“ uvedl Boženský.
Podle něj roli hraje i nuda, která v kombinaci s pobytem doma láká děti k ledničkám a zásobám sladkostí. Výjimkou nejsou školáci, kteří za uplynulý rok během pandemie přibrali i 15 kilogramů nad doporučenou váhu.
Podle Boženského nárůst váhy u dětí negativně ovlivňuje nejen jejich fyzické zdraví, ale i duševní. „Rodiče, kteří k nám aktuálně na pracoviště přicházejí, téměř vždy řeší celý komplex obtíží. A v drtivé většině jsou stejné. Jejich děti trpí nadváhou či obezitou v důsledku nevhodné stravy i nedostatku pohybu, ale zároveň v důsledku současných opatření ztratily disciplínu, motivaci, režim i sociální návyky. Mění se celkově jejich chování a přibírání na váze je pak už jen jedním z mnoha důsledků. V těchto případech je potřeba řešit situaci komplexně a celkově změnit životní styl i přístup,“ uvedl Boženský. Klíčem k úspěchu je vhodná motivace, pravidelný správný režim, který musí nastavit především rodiče, a vytrvalost, protože hmotnost nelze snížit v krátkém čase.