Černý den ČSA: Před 45 lety se u Bratislavy zřítilo letadlo. Zemřelo 76 lidí, přežili tři

Na palubě letadla bylo 69 pasažérů, jeden letecký mechanik, čtyři členové posádky, dvě palubní průvodčí a tři pracovníci aerolinií, kteří se vraceli do místa bydliště na Slovensku. Letoun vzlétl v 8:52.

„Start byl klidný. Za chvíli jsme se vznesli nad Prahu. Asi po dvaceti minutách ale začal hořet motor. Málokdo si toho všiml, lidé byli ještě rozespalí. Dál jsme letěli jen se třemi funkčními motory, v nouzovém stavu,“ vzpomínal po letech pasažér letadla Jaromír Kratochvíl, jenž jako jeden ze tří lidí osudový let přežil. Kapitán letadla podle něj chtěl nouzově přistát v Brně.

„Na to však nedostal povolení, protože v té době tam byla vietnamská delegace. Vzápětí se tedy spojil s letištěm ve Vídni, kde mu nabídli nouzové přistání. Komunističtí pohlaváři ale tuto možnost zatrhli z prestižních důvodů. Raději riskovali naše životy, než aby letadlo ze socialistického Československa nouzově přistálo na Západě. Zůstávala nám tedy jediná možnost – letět až do Bratislavy,“ řekl v roce 2005 Kratochvíl pro slovenský list Nový čas.

Při havárii zemřelo 76 lidí

Let až do Bratislavy plynul z pohledu běžného cestujícího celkem normálně. Před půl desátou dostal kapitán z věže letiště v Bratislavě-Ivance povolení k přistání. Letadlo jej ale nedokončilo a začalo opakovat přiblížení. Stroj pokračoval v letu ve velmi malé výšce zhruba čtyřiceti metrů. Motory číslo tři a čtyři, které byly na pravém křídle, už nefungovaly a letadlo se i přes úplné vychýlení kormidel doleva prudce stočilo doprava a jen těsně minulo řídící věž letiště.

Měli je utlouct čepicemi. V krvavé řeži u Hradce Králové ale Rakušané ztratili vše

Historie

Byla to největší a nejkrvavější bitva, k níž v českých zemích kdy došlo. V rozhodujícím boji prusko-rakouské války v červenci 1866 proti sobě stálo přes 430 tisíc mužů. Na území kolem 70 kilometrů čtverečních mezi Hradcem Králové a Hořicemi krvavou řež dodnes připomíná na 400 památníků, pomníčků, křížů nebo hrobů. A také muzeum války, které stojí za návštěvu.

Přeletělo areál a při velkém náklonu vpravo spadlo v 9:37:30 do jezera Zlaté písky u Bratislavy. Po třech hodinách se pak jeho trosky potopily na dno jezera. Při katastrofě zahynulo 76 lidí, přežili pouze tři. Dlouho se tajilo, že smrt většiny cestujících nastala utopením. Tehdejší komunistický režim zamlžoval i příčiny havárie. Byly jimi pravděpodobně nejprve problémy se dvěma motory a následná chybná reakce pilotů.

Mezi záchranáři tehdy nechyběli svazarmovští potápěči, ale když se dostali k jezeru, tři šťastlivci už byli na břehu a záchranka je vezla na chirurgii. „Byli to ti, kteří se v době pádu nacházeli v zadní části letadla a neztratili duchapřítomnost,“ vyprávěl jeden z potápěčů Gustáv Jendek.

Iljušin dopadl na hladinu křídlem a vzápětí se přelomil, ocas však zůstal celý a trčel z vody. Ti, kteří uvnitř zůstávali naživu, křičeli a tloukli na stěny letadla. „To je vlastně zachránilo, tak přivolali pomoc ještě před ponořením celého trupu do vody,“ řekl Jendek.

Trosky na dně jezera

Po skončení vyšetřování byly všechny části letounu zlikvidovány. Vojenský historický ústav se mohl chlubit tím, že je v jeho sbírce potravinový box. Jednalo se o jednu z mála dochovaných vzpomínek na zřícené letadlo.

V březnu 2020 se ale podařilo vytáhnout další trosky letounu z jezera. Jednalo se o více než 50 částí. „Mohu říci, že se mi podařilo najít část trupu, kde je dominantní červená barva ČSA, celou klapku, část křídla – křidélka, ale také budík – ukazatel z palubní desky pilota. Našli jsme také řetízek,“ sdělil Vojenskému historickému ústavu spisovatel David Púchovský.

V roce 2014 byl poblíž místa nehody odhalen pomník obětem této druhé nejhorší letecké katastrofy na území Slovenska. Více obětí si vyžádala jen nehoda bulharského letounu nedaleko Bratislavy z 24. listopadu 1966, při níž zemřelo 82 lidí. Tato událost je rovněž nejhorším leteckým neštěstím na území bývalého Československa.