reklama

Černý den ČSA: Před 45 lety se u Bratislavy zřítilo letadlo. Zemřelo 76 lidí, přežili tři

Když slunného letního rána 28. července 1976 do čtyřmotorového letadla Il-18B nastoupilo na pražském letišti v Ruzyni k letu ČSA do Bratislavy 79 lidí, nikdo nemohl tušit, že pro většinu jde o poslední cestu. Letoun se zřítil kousek od svého cíle – do jezera Zlaté písky u Bratislavy. Jedná se o druhou nejhorší leteckou katastrofu na území Slovenska.

reklama

Na palubě letadla bylo 69 pasažérů, jeden letecký mechanik, čtyři členové posádky, dvě palubní průvodčí a tři pracovníci aerolinií, kteří se vraceli do místa bydliště na Slovensku. Letoun vzlétl v 8:52.

„Start byl klidný. Za chvíli jsme se vznesli nad Prahu. Asi po dvaceti minutách ale začal hořet motor. Málokdo si toho všiml, lidé byli ještě rozespalí. Dál jsme letěli jen se třemi funkčními motory, v nouzovém stavu,“ vzpomínal po letech pasažér letadla Jaromír Kratochvíl, jenž jako jeden ze tří lidí osudový let přežil. Kapitán letadla podle něj chtěl nouzově přistát v Brně.

„Na to však nedostal povolení, protože v té době tam byla vietnamská delegace. Vzápětí se tedy spojil s letištěm ve Vídni, kde mu nabídli nouzové přistání. Komunističtí pohlaváři ale tuto možnost zatrhli z prestižních důvodů. Raději riskovali naše životy, než aby letadlo ze socialistického Československa nouzově přistálo na Západě. Zůstávala nám tedy jediná možnost – letět až do Bratislavy,“ řekl v roce 2005 Kratochvíl pro slovenský list Nový čas.

Při havárii zemřelo 76 lidí

Let až do Bratislavy plynul z pohledu běžného cestujícího celkem normálně. Před půl desátou dostal kapitán z věže letiště v Bratislavě-Ivance povolení k přistání. Letadlo jej ale nedokončilo a začalo opakovat přiblížení. Stroj pokračoval v letu ve velmi malé výšce zhruba čtyřiceti metrů. Motory číslo tři a čtyři, které byly na pravém křídle, už nefungovaly a letadlo se i přes úplné vychýlení kormidel doleva prudce stočilo doprava a jen těsně minulo řídící věž letiště.

Přeletělo areál a při velkém náklonu vpravo spadlo v 9:37:30 do jezera Zlaté písky u Bratislavy. Po třech hodinách se pak jeho trosky potopily na dno jezera. Při katastrofě zahynulo 76 lidí, přežili pouze tři. Dlouho se tajilo, že smrt většiny cestujících nastala utopením. Tehdejší komunistický režim zamlžoval i příčiny havárie. Byly jimi pravděpodobně nejprve problémy se dvěma motory a následná chybná reakce pilotů.

Mezi záchranáři tehdy nechyběli svazarmovští potápěči, ale když se dostali k jezeru, tři šťastlivci už byli na břehu a záchranka je vezla na chirurgii. „Byli to ti, kteří se v době pádu nacházeli v zadní části letadla a neztratili duchapřítomnost,“ vyprávěl jeden z potápěčů Gustáv Jendek.

Iljušin dopadl na hladinu křídlem a vzápětí se přelomil, ocas však zůstal celý a trčel z vody. Ti, kteří uvnitř zůstávali naživu, křičeli a tloukli na stěny letadla. „To je vlastně zachránilo, tak přivolali pomoc ještě před ponořením celého trupu do vody,“ řekl Jendek.

Trosky na dně jezera

Po skončení vyšetřování byly všechny části letounu zlikvidovány. Vojenský historický ústav se mohl chlubit tím, že je v jeho sbírce potravinový box. Jednalo se o jednu z mála dochovaných vzpomínek na zřícené letadlo.

V březnu 2020 se ale podařilo vytáhnout další trosky letounu z jezera. Jednalo se o více než 50 částí. „Mohu říci, že se mi podařilo najít část trupu, kde je dominantní červená barva ČSA, celou klapku, část křídla – křidélka, ale také budík – ukazatel z palubní desky pilota. Našli jsme také řetízek,“ sdělil Vojenskému historickému ústavu spisovatel David Púchovský.

V roce 2014 byl poblíž místa nehody odhalen pomník obětem této druhé nejhorší letecké katastrofy na území Slovenska. Více obětí si vyžádala jen nehoda bulharského letounu nedaleko Bratislavy z 24. listopadu 1966, při níž zemřelo 82 lidí. Tato událost je rovněž nejhorším leteckým neštěstím na území bývalého Československa.

Tagy:

Hlavní zprávy

Advokát Hradu: Stehlíková Zemana nikdy neviděla a řekla, že je dementní. Chceme omluvu
360°

Advokát Hradu: Stehlíková Zemana nikdy neviděla a řekla, že je dementní. Chceme omluvu

Džamila Stehlíková by se za nepravdivou diagnózu stavu prezidenta Miloše Zemana měla omluvit. V pořadu 360° to na adresu psychiatričky řekl právní zástupce Hradu Marek Nespala. Artur Ostrý ale oponoval, že jeho klientka pouze sdělila erudované názory, které se „víceméně“ potvrdily. Stehlíková v minulosti uvedla, že Zeman trpí demencí. Spor nyní budou obě strany řešit i soudně, Hrad po exministryni vedle omluvy požaduje i milion korun.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii 30. ledna uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Ptát se budete i vy, diváci ve studiu. Exkluzivní speciál můžete sledovat na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

reklama

Domácí zpravodajství

Příspěvky na bydlení i zmrazené platy. Zeman podepsal novely důležitých zákonů

Příspěvky na bydlení kvůli razantnímu zdražení energií vzrostou a dosáhne na ně širší okruh lidí. Vládní novelu o státní sociální podpoře, jež dávky upravuje, v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Bude účinná zveřejněním ve sbírce zákonů. Zeman též podepsal novelu, která od února zmrazí pro letošní rok platy všech ústavních činitelů na loňské úrovni.

Učitel se porval se žákem kvůli reproduktoru. Dal mu pár pohlavků a dokonce ho i nakopl

Na sociálních sítích koluje video, které zachycuje potyčku mezi učitelem a jeho žákem. K incidentu mělo dojít na střední škole ve Vítkovicích. Učitel nejprve vyhodil studentův bezdrátový reproduktor z okna. Žák mu v reakci na to sebral jeho notebook a vyhrožoval, že ho rozbije. Vyučujícímu poté zřejmě ruply nervy. Chlapci uštědřil pár pohlavků a dokonce ho i nakopl.

reklama