Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Ženy oddalují zakládání rodiny. Vyplývá to z průzkumu projektu Průvodce porodnicemi, podle kterého je průměrný věk českých prvorodiček 28 let. Většinou dávají přednost svobodě a osobnímu rozvoji. Některé ženy ale děti nechtějí vůbec. Kvůli běžné praxi v minulém století – mít potomky brzy – má však část společnosti na oddalované těhotenství odlišný názor.
Věkový průměr prvorodiček od 60. do 90. let minulého století téměř nikdy nepřesahoval 23 let. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. V dnešní době ale mnoho mladých žen mateřství odkládá nebo děti vůbec nechce. Prozatím se k bezdětnosti rozhodla i dvaadvacetiletá Nicol Dvořáková. „Neměla jsem ideální dětství, což je hlavní důvod, proč nechci děti,“ říká.
Tichý zabiják, o kterém nemusíte vědět. Podívejte se na sedm příznaků cukrovky druhého typu
Cukrovka je závažné onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Ve většině případů se jedná o diabetes druhého typu, který se projevuje zvýšenou hladinou cukru v krvi. Neléčená cukrovka může mít až katastrofální následky. Lidé přitom v některých případech ani netuší, že ji mají. Odborníci z Exeterské univerzity proto doporučují, aby lidé ve věku 40 až 70 let podstoupili vyšetření.
Jako další argument uvádí vlastní pohodlnost. „Až moc si vážím svého života a rozhodně ho chci nadále objevovat na vlastní pěst. Mám spoustu zájmů, které mě dělají šťastnou, a nemyslím si, že by dítě bylo nějakým mým chybějícím článkem,“ doplňuje. Nebojí se, že by svého rozhodnutí v pozdějším věku litovala.
Rodina její důvody a rozhodnutí nebýt matkou respektuje i podporuje. „Slýchávám však negativní reakce od cizích lidí. Klasické jsou věty: ‚To až poznáš toho pravého‘ nebo ‚Do toho dorosteš‘. Paradoxně to říkají lidé, kteří na své děti v jednom kuse nadávají,“ zamýšlí se Dvořáková. S nátlakem do mateřství se setkala i jednadvacetiletá studentka Kristýna. „Od prarodičů slýchávám připomínky, že když už jsem s přítelem pět let, měli bychom se vzít a mít děti. Irituje mě to,“ svěřuje se.
Poznámky o potomcích neminuly ani devětadvacetiletou Janu. „S přítelem jsme ve vztahu již několik let a otázky, kdy konečně budeme mít děti, mi byly od rodiny a okolí kvůli mému věku pokládány téměř denně. Můžu říct, že mě to spíš od mateřství odrazovalo,“ popisuje a dodává, že v ní neustálé narážky probouzely pocity viny. „Od žen se automaticky očekává, že budou chtít rodit. Jiná přání se ale už příliš nerespektují,“ doplňuje.
Seberealizace na prvním místě
Především sobě se rozhodla věnovat i studentka Kristýna. „Chci nejdřív dostudovat a pak si začít plnit své životní cíle. Trávit mládí na mateřské dovolené mi přijde ubíjející. Raději budu třeba cestovat,“ vysvětluje. Na první dítě bude prý připravena až kolem třiceti let.
Podle populačních prognóz zůstane bezdětná téměř každá pátá žena narozená v první polovině 80. let 20. století, v generacích mladších už by to mohla být zhruba každá desátá. Vyplývá to z analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí „Bezdětní a postoje k rodičovství“ z roku 2021. Téma je však pro část společnosti stále tabu a vyvolává poměrně silné emoce. Pokud je rozhodnutí ženy nemít děti její svobodnou volbou, měl by to každý respektovat. Jen ona sama totiž cítí, zda je na mateřství připravena.
Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci se CNN Prima NEWS.
