Časté letní uzavírky na dálnicích si vynucují nahuštění dopravy do zúžených jízdních pruhů. Zdroj: Ministerstvo dopravy
Každý řidič to zná – mnohé ze zúžených pruhů na opravovaných komunikacích neodpovídají ani šířce osobních automobilů formátu Škody Octavia. Věděli jste ale, že vjezd do nich je kvůli tomu penalizován? A to stejně jako zavinění nehody, která může vinou nevejití se do užšího jízdního pruhu snadno vzniknout. Málokdo má přitom povědomí o šířce vlastního vozu – počítá se včetně zrcátek.
Letní opravy frekventovaných víceproudých komunikací s sebou pro mnohé řidiče přináší nesnáze v podobě výrazně omezeného prostoru pro jízdu, kterého bývá vlivem nutnosti zachovat stejný počet pruhů v jednom směru proklatě málo. V zúženém levém pruhu, který často nemá více než dva metry na šířku, se následně mnozí zdráhají pouštět především do předjíždění vpravo jedoucího kamionu – místa mezi náklaďákem a svodidly je podezřele málo a riskovat kolizi se jim nechce. Z obavy před možnou nehodou pak ovšem často blokují jízdu aut, která se do zúžení „papírově“ vejdou, nebo si to jejich řidiči alespoň myslí. Na druhou stranu se tito obezřetní šoféři nevědomky vyvarovávají možného postihu za vjezd do prostoru, kde se šířkou svého auta nemají co dělat.
ČTĚTE TAKÉ: Nedělejte z nás blbce. Policista radí, jak postupovat při silniční kontrole, a vyvrací pověry
V pražské Strakonické ulici činí šířka zúženého jízdního pruhu dva metry. Pokud je potřeba zachovat stejný počet pruhů v jendom směru, jiné řešení často není možné. Zdroj: Jan Markovič
Široké do úzkého
V drtivé většině bývají zužovány levé pruhy, tedy ty, kterými jezdí takřka výhradně osobní auta. Pravidla jízdy ve zúžení koriguje dopravní značka B 15, tedy „zákaz vjezdu vozidel, jejichž šířka přesahuje vyznačenou mez, a to včetně nákladu a zpětných zrcátek“.
Do velmi častých dvou metrů se přitom nevejde většina moderních aut běžných rozměrů. Například Škoda Octavia je široká 1 829 mm, ale včetně zpětných zrcátek už její šířka činí 2 003 mm. To samé platí samozřejmě i pro větší Škodu Superb a SUV Karoq nebo Kodiaq. Přesto bývá ve zúženém levém pruhu často k vidění řada aut, která v něm nemají co dělat.
Řidičům širokých aut v úzkých pruzích samozřejmě hrozí pokuta. „Jedná se o přestupek dle paragrafu 125c, odstavce 1, písmene k) zákona o silničním provozu. Pokuta na místě může být až dva tisíce korun, ve správním řízení hrozí 1 500 až 2 500 korun,“ říká mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
S přestupkem se ovšem pojí i vážnější problém. Pokud se řidič příliš širokého auta dostane do kolize s jiným vozem, bude bez dalšího i jejím viníkem, protože v levém pruhu neměl co dělat. Podle policejních statistik se ve zúženích stávají ročně stovky nehod, které mají navíc zásadní vliv na plynulost dopravy v dané lokalitě. Řidiči by proto měli dobře vědět, kam se svým autem vjet mohou a kam už ne.
Neznalost rozměrů neomlouvá
Problém tkví v tom, že podle průzkumu autoklubu ÚAMK až 90 procent řidičů vůbec neví, jestli údaj na zmíněné dopravní značce upravující jízdu ve zúženém pruhu znamená šířku vozu bez, nebo se zpětnými zrcátky. Rakouský ÖAMTC zase zjistil, že 86 procent řidičů vůbec neví, jakou má jejich vůz šířku. Ta, včetně zrcátek, navíc není úplně jednoduše zjistitelná – např. velký technický průkaz ji neuvádí.
Kde tedy hledat důležité parametry, když řada automobilek udává jen šířku karoserie (tj. bez vnějších zpětných zrcátek) a stejně tak se objevuje třeba i v testech automobilů? „Hloubkový průzkum internetu obvykle kýženou informaci přinese, jistější ale je k prosté šířce auta jednoduše přičíst 20 až 25 centimetrů, což je sice nepřesné, ale spolehlivé. Každopádně, pokud si řidič není vůbec jistý, měl by se vždy držet vpravo,“ přidává selskou radu šéfredaktor serveru Autosalon.tv Jan Markovič.
