Policisté jsou také jenom lidé, slušné chování při silniční kontrole je základ. Zdroj: profimedia a ČTK
Pokutám za dopravní přestupky se lze vyhýbat i legálními prostředky. Kromě více či méně dovolené prevence ve formě používání antiradarů nebo poukázání na osoby blízké se vyplatí slušné chování při kontaktu s policejní hlídkou. Můžete díky tomu odjet s nižší pokutou nebo dokonce finančnímu postihu úplně uniknout.
„Nespekulujte, strážce zákona je také jen člověk.“ To je asi hlavní poselství adresované řidičům dopravním policistou, který si ze zřejmých důvodů nepřeje být jmenován, redakce CNN Prima NEWS ovšem jeho totožnost zná. Řidiči se totiž často snaží zákon obelstít a všemožnými způsoby se pokutě vyhnout. Někdy si skutečně pomohou, jindy si ale používáním nedovolených způsobů, jakým je třeba maskování obličeje nebo poznávací značky, zadělají na ještě větší problémy. Problémy lze přitom docela úspěšně vyřešit při osobním jednání v rámci dopravní kontroly.
ČTĚTE TAKÉ: Řidičák od 17 a vyšší tresty. Poslanci se pustili do silničního zákona, výhrady má i policie
Pravidla slušného chování
Klíč k úspěchu spočívá ve skutečnosti, že rozmezí možné výše sankce je v jednotlivých případech s poměrně velkým rozptylem stanoveno zákonem, konkrétní výše pokuty nebo dokonce možné úplné upuštění od trestu ale záleží na uvážení policisty, který přestupek na místě řeší. Svým chováním může tedy řidič výši postihu zásadně ovlivnit.
„V okamžiku, kdy je řidič na hlídku arogantní, může automaticky počítat s vyšším trestem,“ říká policista z oddělení hlídkové služby. Důležitou roli podle něj hraje také to, zda jde o opakované porušení předpisů, nebo zda je to první přestupek zaznamenaný po delším čase.
„Díky stále se rozšiřujícímu přístupu k informacím přímo na místě dokonce vidíme, jestli za volantem sedí například matka samoživitelka. I v tomto případě jsme potom pochopitelně benevolentnější,“ dodává policista poznatek z praxe.
Naopak prý vůbec není dobré zkoušet dělat takzvaně „blbého“. Policisty tím spíše naštvete, než že by nad přestupkem mávli rukou a hříšníka třeba i pustili nebo udělili jen symbolickou pokutu.
Když policista „nemá den“
Strážce zákona přiznává, že výše pokuty se může rovněž odvíjet od momentální nálady policisty. „Pokud se celý den dohadujete s neukázněnými řidiči, je dost pravděpodobné, že desátý zastavený, byť i slušně vystupující, to tak trochu schytá za ty ostatní.“
Funguje to ale i obráceně. „Když se policista dobře vyspí, může propouštět jednoho řidiče za druhým bez jakéholiv postihu. Žádné domnělé povinné normy, kolik musíme vybrat na pokutách neexistují,“ vyvrací příslušník známou pověru a současně poukazuje na lidský aspekt svojí práce.
Čím se však řídit musí, je druh spáchaného přestupku. „Zatímco u těch drobnějších můžeme řidiče propustit zcela bez postihu, v případě jízdy na červenou nebo přivětším překročení povolené rychlosti, je zákonem stanovený počet bodů, který zapsat prostě musíme. Výši pokuty si však opět určujeme my. To znamená, že řidič od nás může dostat třeba jen dvě stovky pokuty, ale stejně se nevyhne tomu, aby od správního úřadu dostal například tři body,“ vysvětlil policista.
Už vůbec se o sankcích nediskutuje u nejzávážnějších případů, jakými jsou jízda po vlivem alkoholu, jízda na červenou na železničním přejezdu nebo prokazatelné způsobení vážné dopravní nehody.
