Superpřenašeči a superimunita. Proč se nemusíte nakazit od rodiny, ale v tramvaji ano?

S přibývajícím počtem nakažených se nabízí otázka, jak je to vlastně s imunitou proti covidu. Čím to, že někteří lidé se nenakazí, i když sdílí jednu domácnost s nakaženým, a jiní chytnou virus například v tramvaji? V rozhovoru pro CNN Pima NEWS problematiku vysvětlila epidemioložka Kateřina Fabiánová. Důležitou roli hrají takzvaní superpřenašeči, říká.

Paní doktorko, čím si vysvětlit, že i když člověk sdílí domácnost s nakaženým, tak COVID-19 nechytí? Může to být tím, že nakažený není typický přenašeč, nebo má ten negativní člověk zkrátka jen dobrou imunitu?
Faktorů, proč onemocnění probíhá různě, může být více, podobně jako u jiných infekčních onemocnění záleží na velikosti infekční dávky, na zdravotním stavu, na věku, na průběhu onemocnění, na dodržování preventivních opatření v domácnosti atd. Navíc my netušíme, jestli náhodou ty osoby, které sdílejí domácnost s nakaženým, už nemají za sebou asymptomatický průběh onemocnění.

Lidé mezi sebou i na sociálních sítích často sdílejí zkušenosti právě na téma nákazy v rodině. Opakují se případy, kdy se nakazí jeden z partnerů, ale druhý i přes společnou domácnost zůstává negativní.

Paní z hygieny mi tvrdila, že je velmi vysoká pravděpodobnost, že se nakazím covidem od přítele, když spolu žijeme v 1+1.
Nenakazila! Dnešní test na konci karantény negativní, hurá. 😊 Dobrá imunita? Zázrak? Těžko říct, snad se mi bude covid dále vyhýbat. 👌

— Tereza Poláčková 🦁🇨🇿 (@tpolackova) October 1, 2020

V průběhu pandemie COVID-19 je opakovaně zmiňována významná role tzv. superpřenašečů

Existuje něco jako superimunita a superpřenašeč?
Ano, v průběhu pandemie COVID-19 je opakovaně zmiňována významná role tzv. superpřenašečů. Co to znamená? Někteří infikovaní jedinci, tzv. superspreaders (superpřenašeči, superšiřitelé) mají velký potenciál dále šířit nákazu, což je dáno jednak jejich vyšší nakažlivostí, neboť masivně vylučují virus, a zároveň charakterem jejich chováním (časté kontakty, velká společenská aktivita, profesní zaměření atd.), pro které jsou schopni nakazit neobvykle velké množství svých kontaktů.

Příkladem rizika, které představuje superspreader, je publikovaná kazuistika z března 2020 z USA. Po absolvování 2,5hodinové zkoušky pěveckého spolku za účasti 61 sboristů, kde, jak se později ukázalo, byl zdrojem jediný zpěvák se symptomy onemocnění COVID-19, se vyskytlo 33 potvrzených a 20 pravděpodobných sekundárních případů COVID-19. Tři sboristé byli hospitalizováni a dva zemřeli. Jeden člověk tedy nakazil 53 dalších osob.

Tím se vysvětluje i to, proč se člověk může nakazit například při jízdě tramvají nebo v supermarketu?
Je třeba si uvědomit, že kombinace některých faktorů, například akce/pobyt v interiéru, v přeplněném uzavřeném prostoru a probíhající bez použití ochranných pomůcek nebo se špatně nasazenou/dlouho nošenou/nevhodnou rouškou, je vysoce riziková. V současně probíhající pandemii COVID-19 je zdrojem nákazy infikovaný člověk, a to jak v presymptomatickém (předpříznakovém pozn. red.) období, po dobu akutních příznaků, tak i v rekonvalescenci.

Jedinec je obvykle infekční 48 hodin před prvními příznaky a přestává být infekční přibližně desátý den

Kdy je tedy člověk infekční?
V průběhu infekce byl virus nalezen 1–3 dny před nástupem příznaků ve vzorcích z dýchacích cest, kde může přetrvávat až 8 dní u středně závažných případů a až 2 týdny u klinicky vážných případů. To znamená, že jedinec je obvykle infekční 48 hodin před prvními příznaky a přestává být infekční přibližně desátý den, pokud má onemocnění mírný až střední průběh. Problém jsou osoby s asymtomatickým/bezpříznakovým průběhem. Osoby s těžším průběhem onemocnění COVID-19 obvykle vylučují virus delší dobu.

Proto byla nastavena určitá pravidla, která by se měla dodržovat, aby se minimalizovalo riziko přenosu onemocnění od symptomatických a asymptomatických osob: tedy nošení roušky a její správné používání, tj. častá výměna, zakrytí nosu a úst, časté mytí rukou a dezinfekce a dodržování odstupu od ostatních osob.

Virus SARS-CoV-2 se může do organismu dostat prostřednictvím oční spojivky, podobně jako chřipkový virus

Podle toho, co říkáte, už dnes není snadné zjistit, kde se člověk nakazil?
Přesně tak, v současné době probíhajícího komunitního přenosu je to obtížné, i vzhledem k tomu, že virus SARS-CoV-2 se může do organismu dostat prostřednictvím oční spojivky, podobně jako chřipkový virus. Nový koronavirus je vysoce infekční virus, který se přenáší mezi lidmi prostřednictvím aerosolu, který je produkován při kašli, kýchání, mluvení. Madel, klik a zábradlí na veřejných místech a ve veřejné dopravě se dotýká velké množství lidí, včetně mincí a bankovek. Infekčním aerosolem tak mohou být kontaminovány i naše ruce nebo předměty, které si z obchodu přineseme domů.

Teoreticky je možné malými dávkami viru posilovat náš imunitní systém

Je možné, že když se člověk v rodině setká s covidem a nedostane ho, že může být „víc v klidu“?
Teoreticky je možné malými dávkami viru posilovat náš imunitní systém, ale o onemocnění COVID-19 stále nemáme dostatečné množství informací, a proto se k této otázce nemohu vyjádřit. Tady bych uvedla jako příklad očkování proti dětské přenosné obrně, na které si možná někteří budou ještě pamatovat. Jednalo se o živou vakcínu pro malé děti. Vždy dvě kapky na lžičce cukru – to se opakovalo dvakrát ročně. Předpokládalo se, že když maminky praly tehdy ještě látkové plenky, tak vznikl aerosol, který v malých dávkách maminky vdechovaly a tím posilovaly slizniční imunitu. Tyto malé dávky měly vyvolat reakci paměťových buněk.

A něco podobného pravděpodobně funguje pro ostatní viry a bakterie. U některých případů víme, že když máma ošetřuje děti, tak většinou neonemocní, protože má malé dávky. Nebo onemocní až nakonec, kdy už je unavená a má oslabenou imunitu.

Ze 4 lidi doma jsem jedina, JEDINA co Nemá covid :)) moje imunita mě překvapila

— Natáliie (@Natalie__) October 19, 2020

Lze zjistit, jestli mám proti covidu protilátky? A pokud ano, jak?
Test na změření hladin protilátek na COVID-19 odběrem žilní krve nabízí řada laboratoří. Na základě stanovení úrovně hladin protilátek třídy IgA, IgM a IgG v krvi lze zjistit, jestli testovaná osoba v minulosti přišla s virem SARS-CoV-2 do kontaktu, případně jestli u ní aktuálně probíhá infekce, což odhalí přítomnost protilátek IgA (cca 5. den od nákazy) nebo IgM (cca 8. den od nákazy). Přítomnost IgG protilátek ukazuje spíše na dříve prodělanou infekci.

Objevil se v Česku naopak už případ, že se někdo nakazil podruhé?
Jednotlivé kazuistiky/případy tzv. reinfekce, tedy situace, kdy člověk onemocní covidem po určité době znovu, se začínají objevovat v odborné literatuře. Například Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC) publikovalo 21. 9. 2020 úvahu nad jednotlivými případy popisovaných reinfekcí. Jedná se ale skutečně jen o jednotky případů. Je třeba si uvědomit k 20. 10. 2020 je ve světě evidováno téměř 41 miliónů nemocných s onemocněním COVID-19 a potvrzených případů reinfekcí je pouze nepatrný zlomek. Informace o opakované infekci virem SARS-CoV-2 v České republice nemám k dispozici.