Má bolesti, dělohu plnou myomů a krvácí. Operace nebude, řekli jí v nemocnici
Dagmar z Liberce se svými osmiletými dvojčaty
Koronavirus ovlivňuje téměř vše. Někteří lidé následky pandemie pociťují opravdu citelně. Trojnásobná maminka Dagmar Hanušová z Liberce patří mezi ně. Matka dospělého syna a osmiletých dvojčat přišla o práci, navíc jí v liberecké nemocnici odložili plánovanou operaci dělohy. Má bolesti, problémy s udržením moči a krvácí. Diagnóza zní mnohočetné myomy. Další termín operace nemá. Je odkládání operací správná cesta, jak uvolnit místo v nemocnici covidovým pacientům? Co si o tom myslí přední odborník na myomy Michal Mára?
Dagmar nedávno ztratila práci, když jí zaměstnavatel neprodloužili smlouvu z důvodu plánované náročné operace a také proto, že musela opět zůstat s dětmi doma kvůli uzavřeným školám. Každým dnem ji provází bolesti zad, krvácení a únik moči. A to i přesto, že preventivní prohlídky nikdy nezanedbávala a o své zdraví pečovala. „Na preventivní prohlídce mi gynekolog našel v děloze několik myomů. Rovnou doporučil odstranění dělohy. Myomy tlačí na močový měchýř a trápí mě časté nucení na malou,“ popisuje šestačtyřicetiletá žena. Velkou gynekologickou operaci, kterou měla naplánovanou na začátek listopadu, zrušili pro nedostatek personálu v nemocnici.
Bolí mě záda, krvácím, mám problémy s únikem moči, ale na operaci musím čekat.
„Protože mám opravdu velké bolesti a ani po psychické stránce se necítím dobře, nehledě na to, že mám doma děti na distanční výuce, snažila jsem se, aby mě operovali jinde. Nikde mě ale vzít nechtějí,“ pokračuje paní Dagmar. Její maminka se navíc léčí s cukrovkou a rakovinou, která se jí letos znovu vrátila. „Bohužel kvůli karanténě jí na jaře posunuli termín kontroly na mamografu. V létě si mamka nahmatala bulku v prsu a sono odhalilo, že se nádor vrátil,“ dodává.
Dáša doufá, že gynekologickou operaci bude moci podstoupit co nejdříve.
Po opakované žádosti o zajištění náhradního termínu v liberecké nemocnici se dověděla, že do konce listopadu se nic nemění. Chybí personál. Dagmar tak nezbývá než čekat a doufat, že se její stav rapidně nezhorší.
Odkládání operací nepovažuji za šťastné, míní lékař
Jaký názor má na odkládání podobných typů operací specialista na léčbu děložních myomů a reprodukční chirurgii, gynekolog a porodník Michal Mára, který je vedoucím lékařem Centra gynekologické endoskopie a minimálně invazivní chirurgie Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Pane doktore, jaké hrozí riziko, když myomy zůstávají v děloze i v době, kdy už způsobují člověku velký diskomfort? Není to zdraví nebezpečné?
Obecně platí, že myomy, až na výjimky, nezpůsobují kruté bolesti, které by například vedly k akutní operaci pro bolesti břicha, jako například akutní zánět slepého střeva nebo prasknutí či torze cysty vaječníku. Spíše se jedná o občasné bolesti, které se objevují před menstruací, pocit tlaku a oteklého podbřišku – podobné pocitům ženy v těhotenství.
Jak poznat příznaky?
Pro myomy je specifické nadměrné menstruační krvácení. Menses trvají déle a mohou být několik dnů až extrémně silné, doprovázené odchodem krevních sraženin. Laici jejich vzhled přirovnávají k játrům a někdy, typicky u žen, které ještě nerodily, se přidají menstruační a žaludeční bolesti. Každoměsíční opakování, někdy zpočátku méně nápadné, tohoto krvácení vede k chudokrevnosti, která se může a nemusí projevovat jejími nespecifickými příznaky, jako je únava, nevýkonnost, nespavost, pre-kolapsové stavy apod.
Specialista na myomy, gynekolog a porodník Michal Mára
V čem je tedy největší problém?
Problém v tomto případě vnímám v tom, že hrozí ještě silnější nezastavitelné nebo střídavě silné a několik dnů až týdnů nekončící děložní krvácení s nutností hospitalizace a kyretáže. Tento krátký operační zákrok sice případné krvácení zastaví, ale myom a jeho obtíže pro další týdny nevyřeší.
Může se z myomu po čase vytvořit dokonce i nádor?
Přeměna myomu ve zhoubný nádor, tzv. sarkom či přesněji leiomyosarkom, nelze zcela vyloučit, ale spíše se reálně neděje. Myomy pacientky často dlouhá léta neřeší nebo zanedbávají z důvodu obav z odstranění dělohy. Toto není nikterak výjimečné. Myomy postihují v určité formě až 70 procent ženské populace a sarkomy jsou nádory velmi vzácné. Současná medicína a věda má za to, že se spíše od počátku může jednat o sarkom či jiný zhoubný nádor děložního těla, jen je těžké až nemožné jej bez histologické vyšetření odoperovaného myomu nebo celé dělohy odlišit od běžných, benigních myomů. Přesná předoperační diagnostika není možná především u velkých a mnohočetných nálezů. Dále je podstatně obtížnější, překáží-li běžným vyšetřením objemná myomatózní děloha vyplňující podstatnou část či celou malou pánev, včas zjistit jiný gynekologický zhoubný nádor, například vaječníku či děložní sliznice, což už jsou nádory podstatně častější než leiomyosarkomy.
Čtěte také
Je toto riziko o to větší, když má pacientka rakovinu prsu v rodině?
Není. Nádory vycházející z děložní svaloviny, tedy myomy, sarkomy, nemají s rakovinou prsu žádnou spojitost.
Co si myslíte o odkládání operací v současné době? Zvlášť když má pacient zdravotní problémy, nechce zanedbat prevenci, ale nemá ho kdo operovat?
Je to velmi nešťastný fenomén, který může vést k závažnému zpoždění adekvátní léčby. A to samozřejmě nejen u potenciálně onkologicky nemocných pacientů. Do jisté míry to lze chápat při současné situaci, avšak k zhoršení a zvýraznění přispívá řada přinejmenším sporných epidemiologických opatření. Tato restrikce dle mého názoru vede mimo jiné k tomu, že jinde potřební zdraví zdravotníci musejí doma zůstávat v karanténě nebo pečovat o své děti, které nemohou chodit do školy.
Jak to vyřešit?
Prevence šíření těchto virových onemocnění se do budoucna musí zaměřit na rizikovou populaci, nikoli na zdravé a nerizikové dospělé a děti. Nejen ekonomické, ale společenské, psychologické i politické dopady takto vedené „války proti viru" jsou pak v dlouhodobém horizontu větším zlem než samotné onemocnění.
Když má pacientka neustále bolesti a krvácí, co byste jí doporučil?
Doporučil bych jí buď se vrátit do původní nemocnice, kde byla odmítnuta, ovšem se zdůrazněním těchto zhoršujících obtíží, nebo se zkusit obrátit na jinou nemocnici či ambulanci, napojenou na nějaké nemocniční zařízení. Soukromá zařízení, zaměřená na „velkou gynekologickou operativu", v současné době v ČR neexistují. Ale některá pracoviště větších nemocnic, jako např. naše klinika, se snaží třídit pacientky indikované k operaci nejen „slepě" a jednostranně na onkologické a ty ostatní, tj. odložitelné, ale na základě objektivizovaných obtíží pacientek a potenciálních hrozeb z prodlení.
Vyjádření ministerstva zdravotnictví
Ohledně odkládání operací jsme položili dotaz na Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Klára Doláková z tiskového oddělení odpověděla, že zmíněným opatřením není dotčena kapacita zdravotnického systému určená pro poskytování neodkladné péče, u které by jejím neposkytnutím hrozilo bezprostřední ohrožení života, náhlá smrt, vážné ohrožení zdraví nebo vážné zhoršení zdravotního stavu. Tímto opatřením není dotčeno poskytování neodkladné péče pacientům s jinými zdravotními problémy, než je nemoc COVID-19 v takovém rozsahu, aby bylo zajištěno její poskytování pacientům, kteří tento druh péče potřebují.
Z výše uvedeného vyplývá, že lékař, který ruší plánovaný výkon u uvedené pacientky, musí zvážit všechny možné komplikace, které by u pacientky mohly vzniknout v případě odložení plánovaného výkonu. Za toto své rozhodnutí přebírá veškerou zodpovědnost. Při výběru vhodného poskytovatele zdravotních služeb se pacient může obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která má povinnost zajistit svým pojištěncům dostupnost zdravotních služeb, a to jak místní, tak i časovou.
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
