Češi chtějí lepší zdravotnictví. Zdroj: CNN Prima NEWS
Češi v současnosti utratí za své zdraví v průměru 500 korun měsíčně. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos by však většina byla ochotná zvýšit tuto částku až na 1 000 korun. Studie mapující postoje veřejnosti ke zdravotnictví zároveň ukazuje, že si lidé uvědomují vysokou úroveň české zdravotní péče. Přesto více než polovina dotázaných vnímá potřebu změn – za největší problémy považují nedostatek lékařů a sester, dlouhé čekací lhůty a omezenou dostupnost specializovaných vyšetření.
Podle výsledků průzkumu se mění i přístup veřejnosti k reformě. Více než 50 % Čechů by uvítalo model, který by pacienty motivoval k odpovědnějšímu přístupu k vlastnímu zdraví. Třetina by dokonce akceptovala platby za nadstandardní služby, které nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. „Ve společnosti existuje názorová nejednotnost – třetina lidí placené služby podporuje, stejný podíl je odmítá,“ vysvětluje ředitel agentury Ipsos Jakub Malý.
Silný důraz kladou lidé i na prevenci. Většina dotázaných by uvítala systém odměn za absolvování preventivních prohlídek, případně i sankcí za jejich opomíjení. Shodují se také na tom, že by lékaři měli pacienty k preventivním kontrolám aktivně zvát.
Zaměstnavatelé pomáhají, ale prostor pro zlepšení zůstává
Významnou roli v podpoře prevence sehrávají zaměstnavatelé, kteří nabízejí preventivní programy jako součást zaměstnaneckých benefitů. „Díky těmto iniciativám mají lidé snazší přístup k očkování nebo prohlídkám. Složitá organizace péče a omezené kapacity totiž mnohé odrazují,“ upozorňuje viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.
Podle něj má zanedbání prevence nejen zdravotní, ale i ekonomické dopady. Například proti chřipce se u nás nechá očkovat pouze 7 % populace, zatímco WHO doporučuje 75% proočkovanost. „Kvůli nízké účasti na očkování proti chřipce přichází česká ekonomika ročně o 27 miliard korun,“ dodává Prouza.
Češi podporují inovativní léčbu
Průzkum se věnoval i názoru veřejnosti na moderní medicínu. Dvě třetiny respondentů považují inovativní léčbu za přínosnou – spojují ji s delší délkou života, lepší účinností a rychlejším návratem do běžného života. Přestože většina lidí očekává, že tyto léčby uhradí pojišťovny, část veřejnosti je ochotna se na nákladech spolupodílet – například vyššími odvody či příspěvkem do 1 000 Kč za běžné léky.
David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, ale upozorňuje: „Současný systém zdravotního pojištění přestává držet krok s rychlým vývojem moderní medicíny. Chybí flexibilní pravidla pro stanovení cen a úhrad, která by reflektovala nástup personalizované léčby.“ Řešením je podle něj buď navýšení rozpočtu, nebo efektivnější využití stávajících prostředků. „Léky jsou z pohledu státu jednou z nejlépe regulovaných oblastí a dlouhodobě tvoří zhruba 17 % zdravotnického rozpočtu,“ dodává.
Veřejnost volá po odborné debatě o reformě
Podle politoložky Evy Lebedové z Univerzity Palackého může být aktuální nálada společnosti příležitostí pro politiky: „Překvapivě široká část veřejnosti reformu podporuje. Možná je načase zahájit odbornou debatu o konkrétních krocích.“
Zdravotnictví je tradičně vnímáno jako citlivé téma, které může voliče rozdělovat, proto se mu politici v předvolebním období spíše vyhýbají. Přesto výsledky průzkumu naznačují, že veřejnost začíná být na debatu o změnách připravena.
Průzkum Ipsos „Postoje Čechů k našemu zdravotnictví“ byl realizován na reprezentativním vzorku české populace 18+ let formou online/osobního dotazování (velikost vzorku N=1 321). Sběr dat probíhal v období ledna a února 2025.
