V EU hrozí teroristické útoky. Uniklá zpráva popsala nebezpečí, která se týkají i Česka

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Evropská unie zmiňuje eskalaci v Íránu.

  • Hrozba terorismu se mění. Jak?

  • On-line platformy lákají nezletilé.

  • OSN: Hrozba jaderného terorismu je nejvyšší v historii.

Více

Terorismus a násilný extremismus představují pro Evropskou unii významné riziko. Vyplývá to z uniklého hodnocení bezpečnostních hrozeb EU, do kterého nahlédl web RFE/RL. Zpráva upozorňuje na zvýšené nebezpečí zejména ze strany Afghánistánu a Íránu a také na možné nepřímé dopady války na Ukrajině. Podle dokumentu zůstává celková úroveň zmíněné hrozby v EU vysoká, přičemž největší obavou je stále islamistický, respektive džihádistický terorismus. Podobně situaci hodnotí i Europol, který ji v březnu označil za akutní.

Třiadvacetistránkový dokument, připravený Radou Evropské unie, v níž zasedají ministři všech 27 členských států EU, se zabývá především vývojem a trendy od roku 2025, nikoli hrozbami spojenými s probíhající válkou v Íránu. Navzdory tomu hodnocení varuje, že „eskalace“ v Íránu „vyvolala další obavy, jako je možná aktivace sítí nebo spících buněk za účelem provedení odvetných teroristických útoků v Evropě“, zejména v „zemích s velkými nebo významnými židovskými a muslimskými komunitami“, píše web RFE/RL. Pokud jde o Afghánistán, uniklá analýza varuje, že Islámský stát-Chorásán (jde o afghánskou odnož známé teroristické skupiny), je „jednou z hlavních vnějších hrozeb“ pro kontinent. Skupina navíc podle zprávy „zůstává aktivní, mimo jiné i v šíření on-line propagandy zaměřené zejména na mladé lidi“.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Šlo o terorismus? Přerušení klíčového ropovodu pro Česko vyšetřuje speciální útvar

V Evropě letos došlo k několika teroristickým útokům. Nedávno byli v Londýně pobodáni dva židovští muži, k čemuž se přihlásila proíránská islamistická skupina Harakat Ashab Al-Yamin Al-Islamia, která je podezřelá z napojení na Íránské revoluční gardy (IRGC).

Uniklý dokument zároveň popisuje, že se povaha teroristické hrozby mění. Velké organizované sítě podle něj ztratily část svých schopností, ale riziko útoků jednotlivců inspirovaných extremismem stále trvá. Takové útoky podle zprávy většinou využívají snadno dostupné prostředky, jako jsou nože, tupé zbraně, střelné zbraně, improvizovaná výbušná zařízení nebo vozidla, a mají jednoduchý způsob provedení.

Jedním z alarmujících nových trendů, na který se zpráva zaměřuje, je nábor nezletilých již od 12 let, zejména na on-line platformách, jako jsou Telegram a TikTok. V reakci na to jedno z politických doporučení vyzývá EU, aby po těchto platformách požadovala omezení takzvaného algoritmického zesilování obsahu. To by mělo ztížit zejména nezletilým, aby takový extremistický obsah na internetu snadno nacházeli a zapojovali se do něj.

Dokument uvádí, že dopad ruské války proti Ukrajině na teroristickou situaci v Evropě i ve světě byl zatím omezený. Zároveň ale varuje, že šíření ručních zbraní a výbušnin z válečné oblasti může mít střednědobé i dlouhodobé dopady na bezpečnost. Evropská unie je totiž znepokojena možností, že by se bývalí ruští vojáci mohli dostat do zemí EU a zapojit se do trestné nebo násilné činnosti. Podle odhadů Rusko povolalo do bojů na Ukrajině asi 180 tisíc vězňů a očekává se návrh na zákaz jejich vstupu do schengenského prostoru.

Jak uvedl Europol (unijní organizace zabývající se potíráním organizovaného zločinu), hlavním problémem členských států je džihádistický terorismus a s ním úzce související fenomén zahraničních teroristických bojovníků, kteří cestují do konfliktních zón a zpět. „Nedávné útoky v EU demonstrují záměr a schopnost džihádistických teroristů způsobit hromadné ztráty městskému obyvatelstvu ve snaze vyvolat stav teroru s vysokou mírou medializace,“ uvedl Europol.

Hrozba jaderného terorismu

Organizace spojených národů (OSN) zároveň upozornila, že hrozba jaderného terorismu dosud „nikdy nebyla“ tak vysoká. „Humanitární, environmentální a ekonomické důsledky radiologického nebo jaderného teroristického útoku by byly globální, podkopávaly by mezinárodní mír a bezpečnost a narušovaly důvěru v mírové využití jaderných technologií. Ačkoli neexistuje striktní definice jaderného terorismu, příklady toho, co by mohlo představovat útok, sahají od použití ‚špinavých bomb‘ až po útoky na jaderné elektrárny, použití ukradených jaderných zbraní a detonaci improvizovaných jaderných zařízení,“ uvádí OSN.

„Teroristické skupiny a jednotlivci mnohem silněji využívají nové technologie. Teroristické skupiny naverbovaly odborníky, včetně specialistů na umělou inteligenci, a byli jsme svědky použití dronů při teroristických akcích. To potenciálně zvyšuje pravděpodobnost, že pomocí dronu odpálí ‚špinavou bombu‘,“ uvedl Mauro Miedico, ředitel Protiteroristického centra OSN.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rusko ztrácí dech i dobyté území. Ukrajinci vyrukovali s novou mazanou taktikou