Duben také nabídne jeden z nejlepších pohledů na planetu Merkur. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
V následujících dnech bude na nebi k vidění meteorický roj Lyridy, který vyvrcholí 22. dubna. Podmínky pro pozorování budou letos v době maxima „relativně dobré“, uvedl astronom Petr Horálek. Lyridy jsou aktivní mezi 16. až 25. dubnem. Po 20. dubnu nastane také období nejlepší letošní viditelnosti planety Merkur.
„Maximum (Lyrid) nastává 22. dubna ve 21 hodin středoevropského letního času, kdy bude Měsíc ve fázi krátce před poslední čtvrtí. Pozorovací podmínky budou tedy ještě relativně dobré,“ sdělil Horálek. Místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, takzvaný radiant, je v souhvězdí Lyry, podle kterého roj také získal své jméno.
Zemi zasáhlo mezihvězdné těleso, potvrzují vědci a předpovídají přílet dalších meteorů
Vědci se doposud domnívali, že první těleso pocházející z jiné hvězdné soustavy proletělo naší sluneční soustavou v roce 2017. Nyní ale Vesmírné velitelství USA potvrdilo, že jiná extrasolární hornina dopadla na naši planetu již o tři roky dříve. Vzhledem k novým zjištěním experti považují za pravděpodobné, že jsou podobné jevy častější, než do nynějška předpokládali.
„Radiant roje se dostává nad severovýchodní obzor až před 21. hodinou a v průběhu noci stoupá do výšky přesahující 60° před svítáním. Proto je vhodné i přes svit Měsíce směrovat pozorování do druhé poloviny noci z 22. na 23. dubna, tedy z pátku na sobotu,“ doporučil Horálek, který působí ve Fyzikálním ústavu v Opavě.
Důležité jsou podmínky pro sledování
Horálek podotkl, že při předpokládaném hraničním počtu 18 meteorů za hodinu se sice nelze těšit na výraznou podívanou, ale i pár meteorů zahlédnutých na jarním nebi podle něho „bude stát za to.“ Lidé by je měli vyhlížet z přírody, nejlépe z hor, daleko od světelného znečištění.
Lyridy jsou způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). První zprávy o Lyridách pocházejí z roku 1863, kdy si roj astronomové spojili právě s touto kometou.
Návrat komety v roce 1861 a následné mimořádné zvýšení aktivity roje vedly tehdejší astronomy k pátrání po dalších pozorováních úkazu v minulosti. Zjistili, že velmi výrazné byly Lyridy v roce 1803. Nejranější pozorování pochází z roku 687 před naším letopočtem v Číně. To činí z Lyrid nejdéle zaznamenaný roj v dějinách. Kometa, s níž je roj spojen, se ke Slunci vrací přibližně jednou za 415 let, znovu ji spatří až lidé žijící v roce 2283.
Víkend bude ve znamení prudkého ochlazení. Na Velikonoční pondělí se ale vyjasní
Příjemné teploty a slunečné počasí přiměly řadu Čechů odložit bundy a kabáty. Ještě by je ale shazovat neměli. Počasí se totiž od pátku začne kazit a výrazně se ochladí. Pokud se ale těšíte na Velikonoční pondělí, máme pro vás dobrou zprávu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se obloha vyjasní.
„Duben také nabídne jeden z nejlepších pohledů na planetu Merkur. Ta se bude 29. dubna nacházet v nejvýraznější východní elongaci se Sluncem, tedy úhlově nejdále od Slunce,“ sdělil dále Horálek. Dodal, že lidé planetu najdou po soumraku velmi vysoko nad obzorem v souhvězdí Býka a ve společnosti krásné otevřené hvězdokupy Plejády.
„Nejtěsnější průchod planety před hvězdokupou se odehraje mezi 28. a 30. dubnem, vyhlížet je třeba z místa s naprosto odkrytým západo-severozápadním obzorem od 21:10 středoevropského letního času. Merkur bude viditelný pouhým okem,“ poznamenal astronom.
Podle Astronomického ústavu Akademie věd ČR bude Merkur dobře viditelný zhruba od 20. dubna do 5. května. Mezi 24. až 28. dubnem lidé na ranní obloze spatří také seskupení Saturnu, Marsu, Venuše a Jupiteru, v jejichž blízkosti se bude promítat Měsíc po poslední čtvrti.
