Měl to být den v Protektorátu Čechy a Morava jako kterýkoliv jiný. Jenže nepříznivé počasí nad jižním Polskem poslalo 20. listopadu 1944 spojenecké bombardéry nad Slezsko a Moravu, kde pak zahynuly stovky lidí. Nejvíce zasaženo bylo Brno, kde pod jednou ze škol zemřelo také 40 dětí.
V inkriminovaný den odstartovalo 476 amerických bombardérů typů B-24 Liberator a Boeing B-17 z jihoitalské základny s cílem zničit rafinérie na výrobu syntetického benzínu v jižním Polsku. Kvůli nepříznivému počasí však dostaly dva útočné svazy pokyn, aby se zaměřily na sekundární cíle.
Přes 280 letounů proto zamířilo na jiná vybraná města. Jako první se stala jejich cílem Opava, kde po náletu zemřeli čtyři lidé. Zasaženy byly také Hodonín, Břeclav, Zlín, Přerov a Kroměříž, nejhůře ale dopadlo Brno.
ČTĚTE TAKÉ: Důmyslný atentát na Hitlera. Měsíc chystal past, výbuch minul vůdce jen o 13 minut
Nad moravskou metropolí svrhly bombardéry podle Internetové encyklopedie Brna 2 500 pum, při náletu zemřelo 578 lidí. Jiné zdroje uvádějí 410 mrtvých. Dalších šest tisíc lidí přišlo o střechu nad hlavou.
Obzvlášť tragicky skončil nálet pro děti ze školy na Mendlově náměstí, kde ve sklepě, který sloužil jako protiletecký kryt, zemřelo 40 žáků. Výbuchy bomb totiž poškodily i parní potrubí, z něhož unikla vroucí voda, která pak zaplavila sklepy, kde se skrývali lidé. Památku zemřelých dětí připomene 20. listopadu 2024 speciální koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO).
Pamětník: Zachránil nás zpěvák Chladil
Na bombardování vzpomínal pro Internetovou encyklopedii Brna i tehdy dvanáctiletý Vlastimil Čoupek, který se spolužáky podobně hrozivému osudu těsně unikl. „To je zásluhou známého brněnského zpěváka Milana Chladila, který byl ve vedlejším sklepě. Z něho se sám dostal ven a oznámil hasičům, že vedle jsou zavalení žáci,“ popisoval muž své zážitky.
„Hasiči nás včas vytáhli. Asi za půl hodiny byl náš sklep zaplaven vařící vodou z rozbitého dálkového topení. Jinak bychom nepřežili podobně jako žáci německé školy na Starém Brně naproti pivovaru. Tam zahynula spousta dětí,“ připomněl Vlastimil Čoupek.
„Po vytažení jsem uviděl strašné peklo, ulice prakticky zmizela, jen samý kouř a oheň a mezitím výbuchy bomb se zpožděným zapalováním. Vůbec jsme nevěděli, kde jsme a jak se odtud dostat,“ popsal hrozivé zážitky, které ho v podobě klaustrofobie trápily celý život.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Smutné svědectví z Nagasaki. Z těl zbyly jen černé panenky, líčí přeživší atomové bomby
