Jak se bude vzpomínat na Fialovu vládu? Podívejte se, čím se zapsala do dějin
Česko má od poloviny prosince novou vládu v čele s premiérem Andrejem Babišem. Předchozí čtyři roky ale zemi vedl kabinet Petra Fialy. Jak budeme na Fialovu vládu vzpomínat? Co přinesla Česku a co se jí úplně nepodařilo? Redakce CNN Prima NEWS přináší souhrn těch největších a nejzásadnějších rozhodnutí a změn, které za svého působení přijala.
Konsolidační balíček
Navzdory předvolebním slibům o nezvyšování daní přišel kabinet Petra Fialy na jaře roku 2023 s balíkem změn, který měl ozdravit veřejné finance. Podle vlády se jednalo o nutnou reakci na nepředvídatelnou krizi vyvolanou ruskou válkou na Ukrajině. „Celé jsme to pojmenovali ‚Česko ve formě‘. Tento název vystihuje hlavní společný cíl této vlády. Zásadně změníme trend rostoucího zadlužování našeho státu,“ řekl v květnu roku 2023 tehdejší premiér Petr Fiala (ODS).
ČTĚTE TAKÉ: Turkovo hajlování, Havlovo pískání a váhající Okamura aneb Hlášky politiků v roce 2025
Podle opozice ale šlo o snahu sebrat lidem peníze. „Ten balíček je největší a nejplošnější zvyšování daní od roku 1989,“ řekl v říjnu 2023 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS místopředseda SPD Radim Fiala.
Důchodová reforma
Pravidla pro odchod do penze měnila vláda Petra Fialy v letech 2023 i 2024 opakovaně. Nejdříve snížila pravidelné valorizace, pak zpřísnila možnost předčasných odchodů. Nejvíc emocí ale vyvolalo postupné zvyšování věku pro řádný odchod do penze, a to až na 67 let.
„Důchodová reforma zabezpečila stabilitu pro veřejné finance. A proto, abychom měli důstojné a férové důchody nejenom pro současné důchodce, ale i pro dnešní čtyřicátníky a třicátníky,“ řekl v červenci tohoto roku v Partii tehdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Čtěte také
„Je to o tom, že stávající důchodci přijdou o peníze a budoucí důchodci, zaměstnanci, budou pracovat déle a za míň peněz,“ hřímal ve Sněmovně loni v říjnu současný premiér Andrej Babiš (ANO).
Korespondenční volba
Litý boj svedl s opozicí dnes už bývalý kabinet i při prosazování změny, aby krajané žijící v zahraničí mohli u sněmovních, prezidentských a evropských voleb hlasovat na dálku poštou. „V navržené korespondenční volbě ze zahraničí absolutně nelze garantovat ani ověřit, že volič hlasoval přímo, osobně,“ kritizovala loni v červnu ve Sněmovně změnu současná ministryně financí Alena Schillerová.
„V řadě evropských zemí i na světě to funguje a nemůžeme říct, že i všude tam by byla popřena demokracie. Ty argumenty jsou naprosto liché,“ reagovala poslankyně Michaela Šebelová (STAN).
Zvyšování výdajů na obranu
Kvůli ruské agresi ministři bývalé vlády 5. března 2025 odhlasovali postupné zvyšování výdajů na obranu každý rok o dvě desetiny procenta HDP, až na tři procenta v roce 2030. „Chybí nám 600 miliard korun na to, abychom mohli realizovat vlastně ty projekty, které od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance měl resort obrany mít,“ uvedla v březnu tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Posílení vnější a vnitřní bezpečnosti se nesmí překlopit do honby za procenty vůči HDP, protože na to nemáme ani rozpočtové zdroje a hlavně nemáme ani tu schopnost to utratit,“ řekl v květnu současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
V listopadu roku 2024, tedy necelý rok před koncem funkčního období, prohlásil expremiér Fiala, že jeho kabinet plní programové prohlášení vlády na 93 procent. Od tehdejší opozice za to schytal ostrou kritiku.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Babiš vloží Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust. Potvrdil termín, dokdy tak učiní.
