Českého zápasníka Davida Dvořáka čeká třetí vystoupení v nejslavnější organizaci UFC. Půjdou opět jeho ruce po zápase nahoru? Zdroj: David Dvořák
Na začátku května ohromil svět MMA zápasník Jiří Procházka, když loktem z otočky „vypnul“ matadora Dominicka Reyese. Způsobit podobný rozruch se pokusí David Dvořák, kterého v UFC čeká třetí zápas, dva předchozí český fighter muší váhové kategorie vyhrál. Přidá v neslavnější organizaci třetí skalp? Další překážkou je Brazilec Raulian Paiva. „Pokud pojedu to, co je třeba, a budu se maximálně soustředit, mám na to ho ukončit v postoji i na zemi,“ vzkazuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Napřed vítězná premiéra v nejslavnější organizaci světa proti Bruno Silvovi, pak potvrzení výborného debutu ve fightu s Jordanem Espinosou. Teď na Davida Dvořáka – muže, který v minulosti vystřídal mnoho profesí včetně hrobníka – čeká třetí zkouška. 22. května se v Las Vegas v rámci galavečera UFC Fight Night 188 postaví Brazilci Raulianu Paivovi.
Jak jste si užil předchozí dny v USA? Stihl jste i částečně vypnout hlavu, nebo to byl jen a jen dril?
Nejdříve jsme byli v Dallasu, kde měl trenér Honza Maršálek boxerský zápas. Byla to skvělá událost – na stadionu bylo 73 000 diváků. Ale jinak byly první tři dny těžší hlavně skrze aklimatizaci – hned jsem trénoval, ale žádné velké bomby. To pořádné trénování začalo v Los Angeles, kde jsme zhruba osm dní opravdu tvrdě dřeli. Rychle jsme si navykli na americký režim, později se přemístili do Las Vegas. Teď už příprava není tak intenzivní – jen ladíme váhu a taktické věci. Ale pouze opakovačky, nic těžkého.
V rozhovoru před odletem jste říkal, že si musíte dát pozor na chyby, které jste dříve dělal. Jaké nedokonalosti to přesně podle vás byly?
Občas jsem zbytečně kopal. Případně když jsem měl soupeře už trochu raněného, nezpozoroval jsem to. Mohl jsem si za tím jít víc, ale nešel jsem. V tom jsem se podle mě zlepšil a rozhodně budu v nadcházejícím zápase jiný.
15 zápasů, devět let. Tak dlouho jste v oktagonu neporažen. Co pro vás tato čísla znamenají?
Je to hezká vizitka. Ale vítězství beru jen jako skóre, které mě provází na cestě. A věřím tomu, že pokud budu stále takto makat a podávat lepší a lepší výkony, výhry budou jen přibývat. Rozhodně to pro mě neznamená nějaký tlak.
Opravdu se necítíte aspoň trochu pod tlakem, když vidíte, jak se vám v posledních letech náramně daří a očekávání rostou? Nebo s těmi pěknými výsledky v zádech je to v oktagonu pocitově lehčí?
Já se skutečně na tu moji winning streak (vítězná série, pozn. red.) nějak neupínám. Ano, možná očekávání fanoušků rostou, nicméně to jsou věci, které mě vůbec nezajímají.
Jak se od loňské premiéry v UFC změnil váš stav před zápasem – je tam už méně nervozity, méně „wow efektu“?
Mění se to, už víme, do čeho jdeme, nejsme ze všech tolik vyplesklí, je to více uvolněné. Stres už prakticky neexistuje, což je skvělé. S každým zápasem je vidět, jak nejen já, ale i celý tým rosteme. Jde to všechno tím nejlepším směrem.
Čeká vás Raulian Paiva – kolik jeho zápasů jste si nasledoval a jaké slabiny jste vypozoroval?
Asi pět zápasů. Vypozorovali jsme spoustu věcí – ať už to, co dělá dobře, nebo naopak špatně. Ale úplně na tom taktiku nestavíme. Jak se říká: „Jeď si to svoje, dej pozor na to jeho.“ Chceme být připravení na všechno, co může přijít.
Víme, do čeho jdeme, nejsme ze všech tolik vyplesklí, je to více uvolněné. Stres už prakticky neexistuje, což je skvělé.
Může být určitou výhodou, že od vašeho posledního zápasu uplynulo méně času než od toho Paivaova – byť jen o dva měsíce?
Je to opravdu jen nepatrný rozdíl, který mi nedává nějakou výhodu. Dva měsíce nehrají roli, takže nad tím člověk nepřemýšlí.
Zatím jste vyhrál v UFC dvakrát na body. Půjdete si teď pro K.O., které pak samozřejmě způsobí větší haló?
Každé vítězství před limitem – ať už je to K.O., nebo submise – je zkrátka lepší než bodovaná výhra. Ale s týmem se na to neupínáme. Jsme přesvědčení o tom, že pokud pojedu to, co je třeba, a budu se maximálně soustředit, mám na to ho ukončit v postoji i na zemi. Prostor a dovednosti bych měl, jen to ukázat. Beru vítězství jako vítězství. Nicméně ukončení je příjemný bonus, který bych si přál.
České barvy před pár týdny dost zviditelnil Jirka Procházka svým spinning elbow proti Reyesovi. Líbilo by se vám ukončit Brazilce nějakou podobnou specialitkou – třeba právě loktem z otočky?
Zápas to byl neuvěřitelný, každý si ho musel užít. Nějaké takové ukončení by chtěl každý zápasník. Ale v samotném fightu je to úplně jiné, nesmíte na to myslet, musíte směřovat k tomu, aby to ze zápasu samo vyplynulo. Rozhodně bych se ale podobnému K.O. nebránil. (úsměv)
