Ekonomika poroste, inflace je zkrocena. České mzdy jsou ale stále šest let za očekáváním
Analýza společnosti Deloitte ukazuje, že letošní rok bude pro českou ekonomiku velmi pozitivní. Hrubý domácí produkt má růst svižněji než loni a inflace se bude držet v tolerančním pásmu České národní banky. Očekává se, že porostou i reálné mzdy a Češi budou bohatnout. Stále jsou ale naše výdělky srovnatelné s rokem 2019 a naše životní úroveň je oproti starším optimistickým odhadům zhruba šest let pozadu.
Po letech stagnace a klesající životní úrovně je výhled na letošní rok pozitivní. Dokládá to studie společnosti Deloitte o výhledu české ekonomiky na letošní rok. V minulém roce se hrubý domácí produkt zvýšil o 2,7 procenta, letos se počítá s ještě o něco silnějším růstem ve výši 3,1 procenta. Očekává se, že tahounem ekonomiky budou domácnosti a investice. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by to nemělo být žádné překvapení, protože už v minulém roce ekonomika zrychlovala.
ČTĚTE DÁL: Rušno u Pirátů. Vulgární muž v masce gorily narušil sjezd, zasahovat musela policie
Oproti tomu nelze čekat výraznější sérii zdražování, protože inflace se bude pohybovat okolo 2,9 procenta, což je stále v tolerančním pásmu České národní banky. V první polovině roku však mohou lidé očekávat růst spotřebitelských cen o více než tři procenta. Ke konci roku 2026 ale bude růst inflace postupně zpomalovat. Protiinflačně bude působit jak silná koruna, tak i stabilizace světových cen ropy.
Čtěte také
Domácnosti se v letošním roce mohou těšit na solidní růst mezd. Reálné mzdy by se mohly zvýšit o 2,6 procenta, což by se mělo promítnout i do spotřeby domácností. „Lze očekávat klesající míru úspor. Ta byla dlouhodobě stabilní okolo deseti až dvanácti procent. Během pandemie se míra úspor zvýšila. Bylo to způsobeno zejména obavami o bezpečnost. Delší dobu je ale situace příznivá,“ řekl Marek. Stále ale nárůst mezd nevyrovná propad z předešlých let. „Ačkoli reálné mzdy opět rostou, vysoká inflace zanechala výrazné stopy. Reálná hodnota mezd se nyní pohybuje na úrovni před šesti lety. Podobně reálná hodnota tržeb v maloobchodu zůstává přibližně na úrovni roku 2019,“ uvádí analýza.
Ekonomiku v posledních letech táhly kromě domácností služby a stavebnictví. Podle predikce by se letos mohl přidat i průmysl, který je zejména v západních zemích v krizi. „Zaznamenáváme velký nárůst objednávek ze zahraničí. S výjimkou několika krajních odvětví můžeme očekávat růst průmyslu,“ řekl dále Marek.
Veřejnost by neměla překvapit možná vyšší nezaměstnanost oproti minulým rokům. To může být způsobeno zejména vlivem demografických faktorů. Za posledních deset let odešly do penze silné poválečné ročníky, a z trhu práce proto zmizelo na 600 tisíc lidí. V posledních dvou letech propad vyrovnala migrace způsobená válkou na Ukrajině. Pracovní základna se díky tomu rozšířila o 300 tisíc lidí.
V dalších deseti letech se počítá s odchodem dalšího půl milionu pracovníků. I kvůli útlumu průmyslu proto může v následujícím období docházet k vyšší nezaměstnanosti.
Tlak na růst mezd převyšoval přírůstek produktivity, což vedlo ke zvyšování jednotkových mzdových nákladů. „Tento faktor následně napomáhal k výraznému nárůstu inflace v letech 2022 a 2023,“ uvádí analýza jeden z důvodů prudké dvouciferné inflace z té doby.
Inflační tlaky přetrvávají, říká ekonom
Analýza počítá s tím, že základní úrokové sazby České národní banky zůstanou stabilní. Podle Davida Marka přetrvávají inflační rizika a konzervativní složení měnové rady se do velkého snižování sazeb nepohrne. „Inflační rizika nepřestávají. Ve scénáři proto počítáme se stabilními sazbami,“ vysvětlil Marek.
Čtěte také
Podle něj pramení obavy z inflačních rizik zejména z růstu mezd, zdražování nemovitostí či nadprůměrné inflace ve službách. „To vše se promítlo do prognóz České národní banky. Možnost dalšího snižování úrokových sazeb se tak uzavřela,“ dodává analýza.