Elektromobil Hyundai Ioniq 5 N nabízí nejlevnějších 650 koní v Česku. Umí řvát i řadit

Většina sportovních elektromobilů z nižších cenových tříd je spíše parodií na spalovací sporťáky než jejich věrohodnou kopií. To se však s příchodem jihokorejské střely Hyundai Ioniq 5 N na český trh změnilo. Nejenže má podobný výkon jako Lamborghini či McLaren, ale dokonce i podobně zní a řadí. Jak je to možné a co všechno tenhle „překoňovaný“ elektromobil umí, jsem zjišťoval na závodním okruhu v Mostě.

Když Hyundai před nedávnem ohlásil konec spalovacích modelů divize N s tím, že všechny další už budou výhradně elektrické, byl jsem velice zklamaný. Jak hatchbacky i20 N, i30 N, tak i crossover Kona N totiž patřily mezi ta vůbec nejzábavnější auta na trhu. „To už jsme na tom v Evropě opravdu tak špatně, že musíme mít i sportovní vozy v elektrice?“ říkal jsem si, když jsem poprvé spatřil nový Ioniq 5 N.

K TÉMATU: BMW M3 Touring může být i autem na dovolenou. Je úspornější než kdejaký nafťák

„Jo tak ono to řve z reproduktorů, řadí to a má to 650 koní, to zase bude něco,“ smál jsem se ironicky. A pak přišla pozvánka na první české testovací jízdy přímo na autodromu v Mostě, kde každý novinář dostane Ioniq 5 N a může s ním hodinu řádit na okruhu. „Vždyť to nevydrží ani jedno ostré kolo,“ pomyslel jsem si.

Jenže hned po příjezdu na autodrom, když jsem Hyundai Ioniq 5 N uviděl na živo, jsem začal svůj prvotní dojem měnit. Přidaný body kit v podobě masivnějších lemů blatníků s aktivními průduchy vzduchu, mohutné nárazníky, široký zadní difuzor a uvnitř sportovní sedadla i volant obsypaný barevnými knoflíky. To všechno v kombinaci s obřími 21palcovými koly přeměnilo městský rodinný elektromobil v agresivní sportovní hatchback, na který je radost se dívat.

Maximální výkon jen na chvíli

Designem to ale jen začíná, Ioniq 5 N se totiž od toho konvenčního liší ve všech směrech. Pohánějí ho dva elektromotory s celkovým výkonem až 650 koní (vpředu 238 k a vzadu 412 k), díky kterým zrychlí z nuly na stovku za 3,4 sekundy, přičemž maximální rychlost činí 260 kilometrů v hodině. Je v tom ale malý háček: Aby „superelektromobil“ mohl využít všech svých 650 koní, musí řidič zmáčknout tlačítko N Grin Boost. Plný výkon je však stejně omezen jen na deset vteřin, pak se opět sníží na „pouhých“ 609 koní.

Nový „eNkový“ model je unikátní i dalšími parametry. Oproti konvenčnímu Ioniqu 5 dokáže sportovně střižená verze nabíjet vyšším výkonem (o 130 kW), konkrétně tedy jde o 350 kW. To znamená, že 84kWh akumulátor se u hyperchargeru nabije z deseti na osmdesát procent za 18 minut. Pokud vás zajímá celkový dojezd, tak ten by měl být dle metodiky WLTP až 448 kilometrů. Tedy o něco málo méně, než nabízí standardní modernizovaný model.

Vzhledově i na papíře tedy nový Ioniq 5 N vypadá velmi atraktivně, ale není to náhodou jen další parodie na spalovací sporťáky? To jsem se pokusil zjistit přímo na závodním okruhu. Nejvíc mě samozřejmě zajímala funkce N Active Sound+. Ve zkratce jde o falešný zvuk motoru, který má až tři různé tóniny. Elektrický Ioniq 5 N tak může znít jako model i30 N nebo třeba jako stíhací letoun. Zní to možná hloupě, ale na rozdíl od jiných elektromobilů to v tomto případě dává smysl.

Dokonce umí i škubat

„Hot hatch“ na baterky má totiž další vychytávku s tím spojenou. Nazývá se N e-shift a jde o systém, který napodobuje chování osmistupňové dvouspojkové převodovky DCT a funguje tak, že vůz po zmáčknutí pravého tlačítka umístěného na volantu imituje řazení regulací točivého momentu elektromotoru, a to včetně charakteristického „škubnutí“ při přeřazení na vyšší kvalt. Změna rychlostních stupňů pak probíhá stejně jako u modelu i30 N s automatem, tedy pomocí pádel pod volantem.

A výsledek? Chvilkami jsem zapomínal, že vlastně sedím v elektrickém autě. Simulace převodovky a zvuku byla opravdu věrohodná. Například, když jsem jel na vysoký rychlostní stupeň a šlápl jsem na plynový pedál, auto se pomalu sbíralo z nízkých otáček a chtělo, abych podřadil. Když jsem to udělal, tak Ioniq vystřelil a pokračoval až do virtuálního omezovače, v němž zůstal do té doby, než jsem znovu pravým pádlem přeřadil. Určitě se najdou tací, kteří tuto funkci budou zpochybňovat. Já jsem k ní nejdříve byl také skeptický a vlastně jsem nechápal, proč bych ji chtěl v elektromobilu mít. Po příjezdu na závodní okruh jsem to ovšem zjistil.

Hned při prvním brzdění na konci dlouhé rovinky mi „falešné“ řazení pomohlo najít ideální nájezdovou rychlost do zatáčky. To je velká výhoda, jelikož v jiných elektrických autech jsem měl vždy problém rychlost vnímat a pravidelně se mi stávalo, že jsem nájezdy do zatáček přetahoval. To ale na okruhu nebyla jediná silná stránka korejského sporťáku. Díky skvěle vyladěnému podvozku, speciálním závodním módům (Sprint nebo Endurance) či chytrému vektorování točivého momentu byl Ioniq 5 dokonale ovladatelný a na elektromobil měl famózní mechanický grip. A to nemluvě o dynamice, která mi při sepnutí Launch Controlu doslova vyrazila dech.

Nejlevnějších 650 koní v Česku

Pokud to shrneme, tak mne první elektrické „eNko“ svými jízdními dovednostmi nesmírně překvapilo. Zatím byla moje zkušenost s elektromobily na závodních tratích spíše negativní a nikdy jsem si jízdu s nimi nedokázal pořádně užít. To ale v případě Ioniqu 5 N neplatí. Elektromobil se v zatáčkách nenaklání a je skvěle čitelný. Má výkonné, skvěle dávkovatelné brzdy a díky Drift módu a možnosti vypnout stabilizační systém je s ním nesmírná zábava.

Mám snad jen jednu výtku, a to je vyšší hmotnost, kterou Hyundai sice dokáže v zákrutách maskovat, ale při prudkém brzdění to neplatí. Auto je kvůli baterii zkrátka těžké a na „brzdách“ není tak klidné, jako třeba sourozenecký model i30 N. Nicméně v porovnání s konkurencí je na tom Ioniq 5 stále velmi dobře. Obzvlášť, když vezmeme v potaz jeho cenovku, která začíná na 1 799 990 korunách.

Tagy: