
Vážná nehoda na Znojemsku: Couvající řidič u školy těžce zranil malou dívku
Europoslanci Danuše Nerudová (STAN) a Filip Turek (Motoristé sobě) se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS neshodli o vyjednávání o změně Green Dealu. Nerudová uvedla, že s automobilkami jedná a že již „ujela 20 kol“, zatímco Turek podle ní „ještě nezařadil“. Europoslanec ale namítl, že sám již změny navrhoval, ale Nerudová a její kolegové je blokovali.
Nutnost, aby flotily automobilů měly v budoucnu nižší CO2 emise, je cesta vedoucí k „levnějším malým dostupným ekologickým“ vozům. V europoslaneckém speciálu CNN Prima NEWS ve Štrasburku to řekl Jan Farský (STAN). Jeho kolega z Evropského parlamentu Filip Turek (za Přísahu a Motoristy) takový postoj označil za komunismus. Názory Farského na automobilový průmysl se nepozdávaly ani Alexandru Vondrovi (ODS). „Henryho Forda nevymyslí politik, který celý život žije z eráru,“ rýpl si místopředseda ODS.
Evropský speciál CNN Prima NEWS ve Štrasburku se neobešel bez ostrých názorových sporů. Jeden z nich vedli europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy) a Markéta Gregorová (Piráti), kteří se neshodli na dopadech zelené politiky na automobilový průmysl. Turek se během řeči Gregorové několikrát nevěřícně chytal za hlavu. Spor začal ve chvíli, kdy politici začali řešit otázku unijního zákazu prodeje aut se spalovacím motorem.
Už od nepaměti stavěli lidé věžovité či vysoké stavby. Hlavním důvodem bylo předvést sílu říše, vládce či náboženství. To se však v dnešní době změnilo – mrakodrapy a další vysoké budovy slouží zejména k úspoře prostoru na zemi. I to by se však brzy mohlo změnit. Inženýrská a architektonická společnost SOM oznámila spolupráci s firmou Energy Vault. Jejich cíl? Vytvořit „bateriové mrakodrapy“, které budou mimo jiné sloužit ke skladování energie.
Část vozidel na českých komunikacích značně překračuje emisní normy, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v pořadu Co na to ministr na CNN Prima NEWS s tím, že resort hodlá v kontrolách přitvrdit. Zaměří se také na stanice STK, které vykazují nejvýraznější pochybení. Výsledky analýzy hodlá Kupka společně s policejním prezidentem Martinem Vondráškem představit na čtvrteční tiskové konferenci.
Do zákazu používání starých kotlů zbývají už jen tři týdny. I přesto stále více než polovina jejich majitelů neoslovila odbornou firmu kvůli výměně. Pro kotle 1. a 2. emisní třídy začne zákaz platit 1. září: Jde o zařízení na tuhá paliva vesměs vyrobená mezi roky 2000 a 2012. Týká se to i kotlů, které štítek nemají, případně jsou starší více než 20 let. Úřady hodlají výměny kontrolovat. Ministerstvo životního prostředí poskytuje dotace na novější a ekologičtější způsoby vytápění.
Řidičům, kterým policisté změří emisní hodnoty a nebudou je mít v pořádku, hrozí pokuta až 50 tisíc. V Plzeňském kraji při namátkových kontrolách přitom neprošla téměř polovina aut, přestože měla platnou STK.
Světové oceány čelí podle deníku The Guardian hned trojité hrozbě: Extrémnímu oteplování, úbytku kyslíku a okyselování. Klimatologové varují, že změny v oceánech mohou způsobit vymírání mořských živočichů či zhoršit dopady hurikánů.
Letos v září začne platit dlouho očekávaný zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy a takzvané kotlíkové dotace se sníží až o desítky tisíc korun. Během pondělní tiskové konference to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jak bude v budoucnu vypadat vládní podpora? A co kabinet doporučuje občanům, kterých se výměna nevyhovujících kotlů týká? I to se dočtete v přehledu, který připravila redakce CNN Prima NEWS.
Česko má před sebou další obrovský výdaj. Řádově srovnatelný s nákupem a provozem stíhaček F-35 nebo stavbou jaderného bloku. Stojí za ním směrnice o energetické úspornosti budov, která je součástí Green Dealu a má snížit emise domů. V nových budovách mimo jiné zakazuje topení plynem. Podle informací CNN Prima News vychází náklady státu na více než půl bilionu korun v příštích deseti letech.
Země by se v budoucnu mohla stát horkým, suchým a z velké části neobyvatelným „superkontinentem“. Vyplývá to ze studie Bristolské univerzity, která byla publikována v časopise Nature Geoscience. Lidstvo by tak podle ní mohlo vymřít za 250 milionů let.
Kotlíková revoluce je na spadnutí. Od letošního září bude platit zákaz kotlů starších emisních tříd. Takových je ale mezi lidmi stále kolem 150 tisíc. Topenáři proto očekávají, že hlavní nápor objednávek na výměnu by mohl přijít až ke konci léta. Kvůli velkému zájmu a vytíženosti topenářů by pak uživatelé nemuseli výměnu stihnout. Pokuta za užívání starého kotle by se přitom mohla vyšplhat až k 50 tisícům.